Osobnostní a kariérový rozvoj žáků základních škol: inspirace z Ostravy

Statutární město Ostrava dlouhodobě usiluje o fungování a rozvoj školních poradenských pracovišť v zřizovaných základních školách. (Za iniciativou města dlouhodobě stojí a o další rozvoj aktivit usiluje náměstkyně primátora Andrea Hoffmannová.) Nejprve Ostrava podpořila etablování pozic školních psychologů, speciálních pedagogů a sociálních pedagogů, jejich udržitelnost zajišťovala a zajišťuje z externích i vlastních zdrojů. V roce 2019 se vznikem Moravskoslezského paktu zaměstnanosti, z. s., (MSPAKT = Moravskoslezský pakt zaměstnanosti, z. s., má celokrajskou působnost v oblasti kariérového poradenství (kromě strategické úrovně také realizace krajských projektů) a zapojuje se i do činnosti odborných tematických platforem na národní úrovni.), jehož je statutární město Ostrava zakládajícím členem, vytvořil prostor také pro cílený rozvoj služeb kariérového poradenství. Pilotně se zapojily asi dvě desítky škol. V současné době je kariérových poradců v základních školách v Ostravě více než dvojnásobek, fungují v 75 % městem zřizovaných škol.

Možnost nalézt dobré pracovní uplatnění a spokojenost v zaměstnání je nedílnou součástí toho, jak lidé vnímají kvalitu života, a faktorem, který ovlivňuje míru odchodů mladých lidí z Ostravy. Prostřednictvím pedagogů dětem ukazujeme, jak najít svou kariérní cestu, připravujeme je na volbu dalšího vzdělávání, profese a na vstup na trh práce. Slibujeme si od toho vědomější a informovanější rozhodování o vlastní profesní dráze a pravděpodobně také vyšší úspěšnost v nalezení pracovní spokojenosti mladých lidí ve městě a jeho blízkém okolí. Proto statutární město Ostrava přispívá už šestým rokem na vytvoření a udržení pozice kariérového poradce a ve spolupráci s MSPAKT zajišťuje vzdělávání a další metodickou podporu pedagogů při práci s dětmi.

Klíčovými prvky systému, který přispívá ke kvalitě a metodickému sjednocení služeb kariérových poradců v základních školách města, jsou:

Velmi se osvědčilo následování principů zážitkového vzdělávání. Rozvíjíme , dovednosti i znalosti pedagogů tak, aby je uměli podobně pěstovat u dětí. Společně ověřujeme sadu aktivit pro skupinovou práci ve výuce, tzv. INSPIROMAT. Ten nyní obsahuje 80 aktivit k rozvoji všech čtyř oblastí kompetencí a stále jich přibývá. Žáci a pedagogové si zároveň mohou zmapovat úroveň rozvíjených kompetencí s využitím jednoduchého sebehodnotícího nástroje „Jak na tom jsme“. Pedagog v souhrnném výsledku za skupinu vidí, na které dovednosti by se měl v práci se třídou zaměřit, a zároveň si může po čase ověřit vnímaný posun v kompetencích dětí. Individuální výstup žáka pak může být jedním z podkladů pro individuální konzultace. Zároveň učí děti pojmenovávat a vnímat jejich důležitost pro kariérní rozvoj.

Pedagogové dále mají k dispozici vzorové plány aktivit kariérového poradce ve škole, tematickou knihovnu a souhrn informačních zdrojů nebo závěry šetření ze všech zapojených škol obsahující konkrétní tipy pro naplňování cílů kariérového vzdělávání i poradenství v různých prostředích. Vše je integrováno na online platformě, kde se nachází také katalog zaměstnavatelů s nabídkou exkurzí a rezervační systém pro jejich účastníky.

Paní Markéta Kučerová je pedagogem zeměpisu a přírodopisu v Základní škole Ostrava-Poruba, Bulharská 1532. V minulosti ji s tématy kariérového vzdělávání a poradenství nic nespojovalo, teď ji role kariérového poradce a nově také koordinátora nadání ve škole baví a naplňují. Kariérové poradenství je dle jejích vlastních slov propojením základní školy s reálným životem, je pro ni přínosem naslouchat zkušenostem z nepedagogických profesí, vystoupit ze školní bubliny. Těší ji, když se potká s absolventy a ti jsou spokojení se svým výběrem dalšího vzdělávání. V práci kariérového poradce jí pomáhají kolegové ve škole, se který může konzultovat, jak se jednotliví žáci projevují, o co se zajímají.

„Mám radost, když se povede pasivní puberťáky motivovat k aktivnímu přístupu k životu. Naučí se o sobě přemýšlet, zjistí, co je baví a proč. Nebojí se o sobě mluvit před ostatními, naslouchají svým spolužákům. Vyhledávají si informace o profesích, chodí na veletrhy středních škol, dny otevřených dveří a pak o tom nadšeně vyprávějí. Konkrétní velice přínosná aktivita je mapování profesí, kdy děti dělají rozhovory s lidmi, které si samy vyberou, o jejich povoláních.

Smyslem je děti vést k přemýšlení o sobě. Na prvním stupni jsou děti nadšené. Toho by se mělo využít k tomu, aby se sebepoznávání stalo nedílnou součástí vzdělávání. Pro začátek stačí zařazovat kratičké sebehodnotící aktivity, které nejsou zaměřené pouze na výkon, ale i na prožitek z různých školních činností. Ideální je mapovat aktivity a zájmy dětí v průběhu celého vzdělávání. Nejvíce je proměna patrná u introvertních dětí. Pro ně jsou ideální konzultace, kde si počet účastníků určí samy.

V profesi kariérového poradce je na prvním místě člověk, ne vědomosti a klasické dovednosti, které se ve škole učí. Předpokladem je empatie, zájem o druhé, schopnost naslouchat, ochota stále se učit a hledat nové cesty. Protože co platí na jednoho, nevyhovuje jinému žákovi. Důležité je nedělat věci za děti, ale podporovat je v jejich vlastní aktivitě.“

Protože rozvíjíme interní kapacity škol a zároveň jsme vytvořili už poměrně robustní metodické know-how, které se školami sdílíme, věříme, že se celý systém podaří udržet. Přispěli jsme zároveň k proměně uvažování o osobnostním a kariérovém rozvoji dětí v základních školách, což je předpokladem pro úspěšnou implementaci nové revize rámcových vzdělávacích programů. I v tomto chceme školy ve vymezené vzdělávací oblasti podpořit.