V současné době se chystá do tisku nová učebnice Osobnostní a etická výchova pro střední školy, která se může stát užitečnou pomůckou nejen pro učitele osobnostní nebo etické výchovy, ale i pro ty, kteří realizují třídnické hodiny, adaptační pobyty nebo se zamýšlejí nad tím, jak zlepšit klima třídy.
Na učebnici pracoval tým osmi autorů včele s Pavlem Motyčkou, učitelem Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži,a tři oponenti. Vzniklo
50 lekcí a 2 výukové projekty
. Všichni autoři jsou lektoři Etické výchovy o.p.s. a současně učitelé, kteří pracují na různých typech škol, jejich lekce jsou tedy podepřené dlouholetou praxí a odzkoušené v reálném prostředí školní třídy. Každá lekce je tak originál. Rozmanitost může být výhodou, protože každý, kdo materiál bude chtít použít, si může najít svůj styl.Učebnice je primárně určená pro 1. a 2. ročník středních škol. Při její tvorbě jsme měli na zřeteli všechny typy, tj. učňovské obory, střední odborné školy a gymnázia. Většina témat se dá dobře využít i ve vyšších ročnících základní školy nebo v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií. K učebnici patří
metodická příručka
. Ta obsahuje doporučení, jak realizovat jednotlivé lekce, další varianty aktivit, řešení úkolů, doplňující informace, ale i pracovní listy.Učebnice pro 1. ročník je zaměřena na
rozvoj sociálních dovedností
, které jsou důležité při adaptaci na prostředí školy a vytváření třídních společenství. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány mezilidským vztahům, spolupráci, důvěřea vzájemné pomoci. Každá kapitola se skládá z několika lekcí. Například kapitola Vzájemná pomoc obsahuje pět lekcí: Pomoc, Když pomáháme, Vzájemná pomoc mění naši třídu, Pomoc a spolupráce, Darování. Každá lekce odpovídá jedné vyučovací hodině. Součástí učebnice pro 1. ročník je výukový projekt Jak se učit, který může sloužit jako námět pro projektový den nebo se dá rozdělit na samostatné výukové jednotky.V učebnici pro 2. ročník se pracuje více s tématy etiky, tedy praktické filozofie. Kapitoly nesou názvy Spravedlnost a nespravedlnost, Dvě svobody proti sobě, Vůle, zvůle, libovůle, Postavit se na vlastní nohy, Co jsem nekoupil/a, Osobní iniciativa, Rozvoj osobního potenciálu. Obsahuje podklady pro projektový den Kam kráčím?
Přinášíme ukázku jedné z lekcí kapitoly Vzájemná pomoc, která je zaměřená na uvědomění si významu pomoci a jejích forem v běžném životě a na rozvoj empatie. Zabýváme se mapováním faktorů, které nám usnadňují, či naopak komplikují poskytování pomoci druhému nebo přijímání pomoci od druhých. Reflektujeme důležitost schopnosti darovata přijmout dar v reálném životě.
Vybraná lekce se jmenuje
Vzájemná pomoc mění naši třídu
. Cílem této lekce je rozšíření představy o formách vzájemné pomoci mezi spolužáky a uvědomění si dopadu vzájemné pomoci na klima třídy. V metodice je popsaná úvodní fáze hodiny –
senzibilizace/motivace
, která má zcitlivět třídu pro dané téma. V tomto případě je použit citát Jane van Lawick-Goodalové, která svou prací, přednáškami inspiruje i v současné době mnoho mladých lidí po celém světě. Zabývá se chováním primátů a vyzývá k ochraně divoké přírody. K senzibilizaci můžeme využít i obrázek v úvodu lekce (spojené ruce několika lidí). Úvodní část, stejně jako všechny ostatní části lekce, je zakončena
hodnotovou reflexí
. Druhá část lekce spočívá v
práci ve třídě
, tj. v praktickém uchopení tématu. Na výběr jsou dvě aktivity. Jedna aktivita spočívá v škálování forem pomoci v běžných školních situacích podle parametru snadné x obtížné. Následuje sdílení řešení ve dvojici se spolužákem. Druhou aktivitou je práce s pracovním listem, který obsahuje fotografie zachycující různé formy pomoci. Žáci si vybírají ty, které nejlépe vystihují jejich chápání pomoci ve třídě, a v následné diskusi pak argumentují svou volbu. Učitel aktivity vybírá podle časových možností nebo podle toho, co se více hodí pro daný kolektiv, může se rozhodnout podle momentální atmosféry ve třídě. Většina lekcí obsahuje tolik aktivit, že učitel může volit dle potřeby.Podstatnou částí lekce je tzv.
transfer do života
. Jde o to, nabídnout žákům propojení s jejich reálným životem. Vytvořit příležitost pro jejich novou reálnou zkušenost. To, co si žáci uvědomili během vyučovací hodiny, se pokusí aplikovat v běžné životě (ve třídě, mezi kamarády, v rodině). V etické výchově se snažíme předejít tomu, že žáci plní očekávání učitele v hodině, ale své školní znalosti a zkušenosti nijak nepropojují s reálným životem. Z hodiny vyplyne úkol pro další týden – zkoušíme použít diskutované formy pomoci ve třídě a pozorujeme změny, které to způsobuje.Následuje
závěrečné zevšeobecnění lekce
, shrnutí nejdůležitějších poznatků. Metodika přináší na konci lekce doplnění teorie, další informace o autorce citátu, příklady citátů na probírané téma pomoci, upozornění na možná rizika při realizaci.Věříme, že připravovaná učebnice najde svoje místo mezi pomůckami pro rozvoj „soft“ dovedností žáků a studentůa že se nabízené lekce osvědčí pedagogům ve výuce.