Kvalitativní výzkum mezi středoškoláky v Moravskoslezském kraji přinesl jedno zásadní sdělení: žáci nejsou pasivní ani nezajímající se o vlastní budoucnost. Jsou však v situaci, kdy mají málo nástrojů k tomu, aby o ní přemýšleli vědomě. Kariérové vzdělávání tedy probíhá – ale bez reflexe, pojmenování a společného jazyka zůstává neviditelné.
Co si myslí žáci o své kariéře – a co z toho vyplývá pro práci kariérových poradců
Mgr.
Dorota
Madziová
kariérová poradkyně, koordinátorka a metodička v Centru kompetencí,
Úvod: proč jsme se žáků ptali
Vyučující na střední škole se pohybuje v prostoru mezi tím, co škola nabízí, a tím, co žactvo skutečně potřebuje. Tento prostor je často větší, než si uvědomujeme. V praxi se setkáváme s žáky, kteří procházejí řadou aktivit zaměřených na jejich kariérní rozvoj – exkurzemi, praxí, osobnostními testy, besedami s profesionály – a přitom nedokážou říct, co jim to dalo. Nejde však primárně o jejich nezájem, jak je to často interpretováno.
Pro efektivní designování služeb v oblasti kariérového poradenství a kariérového vzdělávání jsme se rozhodli realizovat kvalitativní výzkum, jehož cílem bylo
zmapovat, jak středoškoláci v Moravskoslezském kraji
skutečně
přemýšlejí o p