Ačkoli si nikdo šikanu ve škole nepřeje, většina škol ji každoročně zažije. Kdo není připraven, zpravidla se dočká horkých chvilek. Postup, jak šikaně předcházet, či ji spíše minimalizovat, ale také jak ji řešit, je vhodné – a v současnosti již i povinné – mít popsán v preventivním programu školy a ve školním programu proti šikanování.
Legislativní vymezení
Na začátek si shrňme notoriety. Školský zákon v § 29 ukládá škole zajistit bezpečnost a zdraví dětí a poskytnout jim k tomu také nezbytné informace. Podmínky vedoucí k dosažení tohoto stavu a ochrany před sociálně patologickými jevy musejí být podle § 30 popsány také ve školním řádu (dále jen „ŠŘ“). Konkrétní strategie preventivních a intervenčních postupů pak škola v souladu s § 7 odst. 3 vyhl. č. 72/2005 Sb. zpracovává v preventivním programu školy (dále jen „PPŠ“) a školním programu proti šikanování (dále jen „ŠPŠ“), resp. ve strategii předcházení školní šikaně.
Přesnější instrukce, jak tyto dokumenty vytvořit, nabízí v prvním případě Manuál pro tvorbu Preventivního programu školy, vytvořený v Pražském centru primární prevence1), ve druhém případě příloha č. 5 Metodického pokynu ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních2) (dále jen „Metodický pokyn“). Kromě toho je ředitel školy dle § 101 a § 102 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zodpovědný také za zajištění bezpečnosti a zdraví svých zaměstnanců, což je důvod k rozšíření těchto dokumentů také o téma prevence a řešení šikanování učitelů.
Přesný vztah mezi ŠŘ, PPŠ a ŠPŠ není tradičně nikde ujasněn. Praktické uspořádání je však takové, že ve ŠŘ je odkázáno na řešení oblasti prevence v PPŠ, což umožňuje větší flexibilitu při úpravách tohoto dokumentu. Někdy je PPŠ řešen jako příloha ŠŘ. Vztah mezi PPŠ a ŠPŠ je pak možné chápat jako nezávislý a vzájemně se doplňující, kdy ŠPŠ řeší strategii prevence a řešení šikany na úrovni procesu a PPŠ na úrovni konkrétních opatření / plánu pro daný školní rok, nebo je naopak ŠPŠ pojednán jako příloha vysoce komplexního PPŠ. Může tak vzniknout řetězec, kdy ŠPŠ je přílohou PPŠ a PPŠ je přílohou ŠŘ.
Na co si dát pozor
Základní oporu pro sestavení ŠPŠ vám poskytne již zmiňovaná příloha č. 5 Metodického pokynu. Přesto je užitečné věnovat zvýšenou pozornost několika okruhům.
1.
Nespecifická a specifická prevence. Ta může probíhat na úrovni podpory vztahů mezi žáky skrze adaptační a stmelovací programy, rozvoj osobnostně-sociálních kompetencí v rámci OSV, významně mohou přispět také třídnické hodiny a v neposlední řadě programy specifické primární prevence zaměřené na téma šikany (a kyberšikany).
2.
Oznamování a vyrozumění. Jasně definujte, jaké jsou možnosti pro ohlášení šikany. Každý pedagogický pracovník ve škole je povinen přijmout a zaznamenat hlášení o šikaně (tzv. prvotní informace) a předat je školnímu metodikovi prevence (dále též „ŠMP“), příp. řediteli školy. Oznamovatel má právo být vyrozuměn v přiměřené lhůtě (obvykle do tří týdnů) o závěru šetření jeho podnětu. Z toho mimo jiné plyne, že proti každému ohlášení podezření na šikanu musí existovat záznam o uzavření tohoto podnětu. Kromě možnosti oznámení pedagogickým pracovníkům by měla existovat i možnost anonymního ohlášení, zpravidla schránka důvěry, e-mailová adresa, příp. aplikace.
3.
Informování zákonných zástupců. Jasně deklarujte, kdy budou zákonní zástupci informováni, neboť mají na informace právo dle § 21 odst. 2 školského zákona. Vzhledem k zásadě ochrany informací a informátorů to však bude vždy až po skončení šetření. To platí i pro případ postupu, kdy budou žáci vyplňovat dotazník nebo se účastnit rozhovorů, neboť se jedná o postup nutný k zajištění bezpečí dětí (§ 30 školského zákona) upřesněný v Metodickém pokynu.
4.
Postup šetření a řešení.
Tento bod je rámcově popsán v příloze č. 6 Metodického pokynu, avšak v praxi si s ním většina škol nevystačí a vyžaduje zpřesnění. Jako základní vodítko však poslouží a jeho přiblížení se budeme věnovat v některém z dalších čísel Řízení školy nebo Školního poradenství v praxi.5.
Výchovná opatření. V ŠŘ definujte způsob udělování výchovných opatření a hodnocení chování takovým způsobem, který vám umožní reagovat na závažnost zjištěné situace. V této souvislosti také jasně definujte právo ředitele školy vyzvat rodiče k projednání závažných otázek vzdělávání dítěte, obvykle na tzv. výchovné komisi, které jsou zákonní zástupci povinni se zúčastnit [srov. § 22 odst. 3 písm. b) školského zákona], a v případě odepření účasti bude toto postoupeno na OSPOD.
6.
Individuální výchovný program. V ŠŘ nebo PPŠ popište, o co se jedná, a uveďte, že tento postup může být využit i v rámci následných opatření po prokázání šikany.
7.
Technologie. V ŠŘ jasně definujte, že nesmí docházet k pořizování audiozáznamů nebo vizuálních záznamů dětí a zaměstnanců školy a jejich šíření (vyjma pořizování těchto záznamů z forenzních důvodů – např. žáci mohou natočit šikanu spolužáka nebo učitele, pokud tento záznam použijí výhradně jako důkaz).
Funkční nastavení a komunikace
Sebelépe zpracovaný ŠPŠ vám nepřinese užitek, nebudou-li jasně vymezené kompetence jednotlivých aktérů (zejména žáků, rodičů, učitelů, třídních učitelů, metodika prevence a ředitele školy) a nebudou-li s ním všichni seznámeni. Nakolik lze tedy čas prázdnin využít k přípravě či editaci tohoto dokumentu, natolik je vhodné využít přípravný týden k jeho představení pedagogickým pracovníkům a první dny nového školního roku k přiměřené prezentaci žákům a rodičům.
Představení pedagogickým pracovníkům je vhodné aranžovat jako praktické cvičení. V optimálním případě mají všichni pedagogičtí pracovníci (POZOR: včetně asistentů pedagoga, vychovatelů ad.) ŠPŠ k dispozici v předstihu, aby si jej mohli nastudovat a na poradě proběhlo pouze shrnutí základních parametrů s možností dotazů. Užitečné je pak zařadit typové kazuistiky a na nich společně trénovat aplikaci postupu. Lépe je vyvarovat se nedávných nebo stále otevřených případů, aby nedošlo k rozjitření ran a zbytečnému vystavování možným pocitům selhání (a to i u případů, které byly uzavřeny zdárně – u mnoha aktérů ještě dlouho mohou doznívat pocity nejistoty atp.).
ŠPŠ má všem pedagogům sloužit jako vítaný praktický pomocník pro náročné situace, nikoli jako nařízení bez hlubšího smyslu, kterému je třeba vyhovět. To lze nakonec doporučit i pro samotnou tvorbu ŠPŠ – neopakovat fráze z literatury či Metodického pokynu (vyjma nezbytně nutných pasáží), ale vytvořit stručný, jasný dokument na bázi krokového scénáře.
Sumář
bodů, které by měly být součástí postupu pro pedagogy a které můžete vyvěsit např. ve sborovně, naleznete v příloze tohoto vydání Školního poradenství v praxi a našem webu3). Pokud budete mít pocit, že vůči tématu jsou pedagogové vlažní, je ke zvážení, zda pro ně v průběhu roku nepřipravit ještě vhodný workshop. Angažovanost celého sboru je pro funkčnost ŠPŠ totiž naprosto klíčová.V kontextu přípravy pedagogů je nutné zmínit specifickou roli školního metodika prevence. Ten se pravděpodobně bude nejen aktivně podílet již na samotné tvorbě PPŠ a ŠPŠ, ale bude koordinovat celý proces prevence, šetření a řešení šikany. Ačkoli je toto téma nedílnou součástí specializačního studia pro ŠMP, je velmi žádoucí, aby absolvoval ještě další semináře a workshopy, které mu pomohou do tématu hlouběji proniknout z jiných úhlů. Zároveň je velmi důležité, aby management školy měl pro oblast šikany jasně rozdělené role a nastavené informační toky. Praxe totiž opět jednoznačně ukazuje, že tyto aspekty vedou nejen k chybám v celém procesu, ale enormně zvyšují již tak značnou stresovou zátěž všech zúčastněných.
Zcela mimořádnou pozornost je třeba věnovat včasné edukaci rodičů. V kontextu přílohy ŠŘ to plyne přímo z § 30 školského zákona, ale další důvody jsou mnohem praktičtější a strategičtější. Na počátku školního roku je totiž velmi nízká pravděpodobnost, že by ve škole probíhala šikana (byť se bohužel setkáváme i s třídními kolektivy, kde neřešená šikana probíhá a stupňuje se po dobu několika let). Nebudete tak přispívat k vytváření konspiračních teorií o tom, že „se něco děje“, jak k tomu dochází v případě aktualizace dokumentu v průběhu školního roku.
Dalším důvodem je předcházení rozčarování rodičů, kteří mohou být velmi překvapeni postupem školy, pokud se ve třídě jejich dětí šikana vyskytne, a to i v případě, že je postup zcela správný. Tuto okolnost tedy nepodceňujte a včas rodiče informujte, dokud se „ještě nic neděje“. Praxe nám opětovně ukazuje, že i psychicky velice odolný, odborně připravený a dobře komunikující management školy je v období několika týdnů, kdy bývá šikana šetřena a řešena, vystaven velmi silnému tlaku ze strany zákonných zástupců, a to jak potenciálních obětí, tak agresorů. Za tímto účelem můžete využít materiál pro rodiče, který jsme opět umístili na web Jules a Jim.
Přeji vám zasloužený odpočinek během prázdninové dovolené a dobré nápady při sestavování či aktualizaci Školního programu proti šikanování.
Poznámka: Článek vyjadřuje názor autora a nejedná se o závazný právní výklad. Autor nenese odpovědnost za jakoukoli újmu či negativní dopad plynoucí z postupů učiněných na základě uvedených informací.
1) http://www.prevence-praha.cz/index.php/minimalni-preventivni-program/manual-pro-tvorbu-mpp-zakladni-pojmy
2) http://www.msmt.cz/file/38988_1_1/
3) www.julesajim.cz/sikana