Zvyšování kvalifikace pedagogických pracovníků

Vydáno:

Pravidelné čtenáře naší rubriky nepřekvapí, že se nyní budu zabývat otázkou zvyšování kvalifikace pedagogických pracovníků. Z důvodu možnosti srovnání danou problematiku opět přiblížím nejprve optikou obecných pracovněprávních ustanovení a následně pohledem zvláštních ustanovení vztahujících se ke specifikům pedagogické profese. Tedy podobnu jako v předchozích článcích budu nejvíce vycházet ze zákoníku práce a zákona o pedagogických pracovnících jako stěžejních právních předpisů upravujících oblast kvalifikace učitelů.

Zvyšování kvalifikace pedagogických pracovníků
 
David
Borovec
poradenské služby ve školství
Již v minulých dílech našeho seriálu jsem se zmiňoval o institutu kvalifikace. Nicméně si dovolím připomenout, kde můžeme tento institut najít upravený. Jedná se o ustanovení § 230 až 235 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Nutno podotknout, že předmětná ustanovení upravují jak prohlubování, tak i zvyšování kvalifikace. Vzhledem k tomu, že jsme si prohlubování kvalifikace podrobněji rozebrali v minulém čísle, budu se dnes podrobněji věnovat právní úpravě zvyšování kvalifikace. Rovněž se pokusím dodržet strukturu z minulého článku pro usnadnění orientace v textu a případně také pro možnost srovnání některých odlišností.
Než přistoupím k samotnému právnímu rozboru institutu zvyšování kvalifikace, dovolil bych si ještě jednu poznámku ve vztahu ke kvalifikaci, a to zejména pro čtenáře, kteří se až v aktuálním čísle našeho časopisu začetli do mého seriálu. Položíme si tedy otázku, jak si definujeme kvalifikaci. Nejprve musím konstatovat, že zatím žádná legální definice tohoto pojmu vytvořena nebyla, nicméně významná část praxe si v průběhu doby začala vykládat kvalifikaci jako „souhrn teoretických vědomostí, praktických dovedností a osobních vlastností, které vytvářejí předpoklady pro vykonávání určitých prací“1).
ZVYŠOVÁNÍ KVALIFIKACE Z PRACOVNĚPRÁVNÍHO HLEDISKA
Zvýšením kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace (studiem, školením nebo jinou formou) a též získání nebo rozšíření kvalifikace, a to v souladu s ustanovením § 231 odst. 2 zákoníku práce. V následujícím odstavci je dále proklamována zásada, že zvýšení kvalifikace má být v souladu s potřebou zaměstnavatele.2). Tedy pouze zaměstnavatel rozhoduje, zda je předpokládané zvýšení kvalifikace zaměstnance v souladu s jeho potřebami a zda mu tedy vytvoří vhodné podmínky. Na rozdíl od prohlubování kvalifikace nemůže zaměstnavatel zvyšování kvalifikace zaměstnanci nařídit, protože nepatří k povinnostem zaměstnance.3) Pokud se již zaměstnavatel rozhodne, že by předpokládané zvýšení kvalifikace zaměstnance bylo v souladu s jeho potřebami, může mu poskytovat pracovní úlevy. Bude-li studium zaměstnance zasahovat do pracovní doby, vznikne zaměstnanci nárok na náhradu mzdy či platu z titulu překážky v práci na straně zaměstnance podle ustanovení § 205 ve spojení s § 232 zákoníku práce. U zvyšování kvalifikace dále zaměstnavatel sleduje průběh a výsledky zvyšování kvalifikace zaměstnance a pokud nastanou na straně zaměstnance důvody uvedené v § 233 zákoníku práce, může zaměstnavatel zastavit poskytování pracovních úlev a náhrad.
Jedná se o následující důvody:
*
Dlouhodobá nezpůsobilost zaměstnance pro výkon práce, pro kterou si zvyšuje kvalifikaci.
*
Neplnění podstatných povinností zaměstnancem při zvyšování kvalifikace, a to bez vážného důvodu, po delší dobu a bez zavinění zaměstnavatele. (Za podstatné povinnosti bychom mohli považovat účast na předepsaných soustředěních a skládání předepsaných zkoušek. Vážnými důvody by mohly být např. mimořádné pracovní úkoly, déletrvající nemoc zaměstnance, i jiné vážné osobní a rodinné důvody, pro které se nemohl věnovat studiu.4)
Dále bych rád zmínil princip, který je uveden u prohlubování kvalifikace v ustanovení § 230 odst. 4 zákoníku práce, ale není výslovně upraven u zvyšování kvalifikace. Jedná se o možnost spolupodílení se na nákladech vynaložených na prohlubování kvalifikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Domnívám se, že za praktické řešení bychom ji mohli považovat i v případě zvyšování kvalifikace, a to zejména z toho důvodu, že někdy není zcela dána potřeba zaměstnavatele, ale naopak převažuje zájem zaměstnance o zvýšení kvalifikace. Za takové situace by bylo vhodné rozdělit náklady mezi zaměstnavatele a zaměstnance. Absenci výslovného ustanovení o možnosti sdílení nákladů na zvyšování kvalifikace zaměstnance mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem bychom pak mohli dovodit za pomoci výkladu.5)
ZVYŠOVÁNÍ KVALIFIKACE Z HLEDISKA ZVLÁŠTNÍ ÚPRAVY
Nyní se již budu zabývat otázkou zvyšování kvalifikace pedagogických pracovníků z hlediska zvláštní úpravy. Co se rozumí pod zvláštní úpravou? V daném případě zejména zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pedagogických pracovnících“). Ustanovení obecnějšího charakteru jsou dále rozvedena, resp. podrobněji upravena, ve vyhlášce č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů. A konečně bych obdobně jako v případě prohlubování kvalifikace odkázal i na zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, který zakládá významnou povinnost ředitelů škol ve vztahu k odbornému rozvoji zaměstnanců, a to konkrétně v ustanovení § 164 odst. 1 písm. e), když ukládá ředitelům škol povinnost vytvářet podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.
Jak je tedy upraveno zvyšování kvalifikace u pedagogických pracovníků? Těžiště právní úpravy spočívá v ustanovení § 24 odst. 2 zákona o pedagogických pracovnících, dle kterého náleží pedagogickým pracovníkům právo (a nikoliv povinnost jako v případě prohlubování kvalifikace) účastnit se dalšího vzdělávání.
Zvýšením kvalifikace se podle zákona o pedagogických pracovnících rozumí též její získání nebo rozšíření. Oproti úpravě prohlubování kvalifikace tak u zvýšení kvalifikace nedošlo k terminologickému oddělení od obecné pracovněprávní úpravy obsažené v zákoníku práce. Bylo by ovšem vhodné doplnit také základní signifikantní znak zvýšení kvalifikace, tedy že se zvýšením kvalifikace v souladu s ustanovením § 231 odst. 1 zákoníku práce rozumí změna hodnoty kvalifikace.
Nicméně stále zůstává teorií nevyřešená otázka, co přesně se rozumí zvýšením kvalifikace u pedagogických pracovníků v reálném kontextu. V poslední době se praxe přiklání k výkladu, že se zvýšením kvalifikace rozumí rozšíření kvalifikace o výuku dalšího předmětu (tedy nová aprobace) a dále studium za účelem získání kvalifikace pro výkon funkce vedoucích pracovníků ve školství (ředitelů a zástupců ředitelů škol) nebo výchovných poradců a dalších osob vykonávajících specializované činnosti, což dokládá i prováděcí předpis. Avšak již není výkladem řešena otázka, zda se i získání základní kvalifikace pro výuku (tedy problematika nekvalifikovaných pedagogických pracovníků), která je nezbytná pro výkon pedagogické profese podle zákona o pedagogických pracovnících, subsumuje pod pojem zvýšení kvalifikace v rámci zvláštní právní úpravy.6) Z pracovněprávního pohledu by i speciální právní úprava vztahující se na pedagogické pracovníky měla dále vycházet nejen z definice zvýšení kvalifikace zaměstnance, ale též i z principu, který „zdůrazňuje, že zvýšení kvalifikace má být v souladu s potřebou zaměstnavatele.“7) Dodržení výše uvedeného má i další konsekvence z hlediska nároků zaměstnanců (pedagogických pracovníků) na náhradu mzdy nebo platu, a to s odkazem na ustanovení § 205 ve spojení s § 232 zákoníku práce. Na základě těchto ustanovení se účast na školení, jiná forma přípravy nebo studium, v nichž má získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce, které je v souladu s potřebou zaměstnavatele, zasahuje-li do pracovní doby, považuje za překážku v práci na straně zaměstnance, za kterou přísluší náhrada mzdy nebo platu. Zároveň ovšem musíme uvést i druhou alternativu, kdy si bude zaměstnanec, v našem případě pedagogický pracovník, zvyšovat kvalifikaci, aniž by to bylo v souladu s potřebou zaměstnavatele. Za takové situace by to žádným způsobem neovlivnilo povinnosti zaměstnance ze sjednaného pracovního poměru, zaměstnavatel by nebyl povinen poskytovat mu pracovní volno, a proto by zaměstnanec musel plnit své studijní povinnosti mimo svou pracovní dobu.8) Z výše uvedeného plyne, že jsme nuceni u každého zvyšování kvalifikace posoudit, zda se jedná o zvyšování kvalifikace v souladu s potřebou zaměstnavatele. Toto určení musí provést sám zaměstnavatel. Tedy pro pedagogické pracovníky bude rozhodující stanovisko ředitele školy.
Nyní bych se zaměřil na specifika zvláštní úpravy zvyšování kvalifikace pro pedagogické pracovníky, která je (podobně jako prohlubování kvalifikace) upravena ve vyhlášce č. 317/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zvyšování kvalifikace může probíhat ve dvou základních podobách, buď ve formě studia ke splnění kvalifikačních předpokladů, nebo ve formě studia ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů.
Studium ke splnění kvalifikačních předpokladů lze rozčlenit na:
*
studium k doplnění pedagogické kvalifikace,
*
studium vedoucí k rozšíření pedagogické kvalifikace pro výkon přímé pedagogické činnosti na jiném druhu nebo stupni školy, pro vyučování dalších předmětů anebo pro výkon přímé speciálně-pedagogické činnosti u zdravotně postižených dětí, žáků a studentů s jiným druhem postižení, než pro které je učitel kvalifikován,
*
studium pro asistenty pedagoga,
*
studium pro ředitele škol a školských zařízení.
Studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů lze rozdělit na následující okruhy:
*
studium pro vedoucí pedagogické pracovníky,
*
studium pro výchovné poradce,
*
studium ke splnění kvalifikačních předpokladů pro výkon následujících specializovaných činností (např. koordinace v oblasti informačních a komunikačních technologií, prevence sociálně patologických jevů a specializovaná činnost v oblasti environmentální výchovy)9).
Jako formu, kterou je zajišťováno zvyšování kvalifikace, bychom mohli označit kvalifikační postgraduální vzdělávání, které poskytují jak pedagogické fakulty, tak i některé jiné odborné fakulty zaměřující se rovněž na pedagogickopsychologickou přípravu.10 Pro odborníky „z praxe“, kteří pouze usilují o získání tzv. pedagogického minima, tedy kvalifikace pro výkon přímé pedagogické činnosti, se kromě vysokých škol rovněž nabízí možnost absolvovat studium v zařízeních dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Pedagogičtí pracovníci, kteří naopak získávají odbornou kvalifikaci, mohou studovat v celoživotních formách vzdělávání na vysokých školách, což není spojeno s tak vysokou časovou náročností a přitom se vyznačují shodnými kvalitativními výstupy jako jiné formy vzdělávání na vysokých školách. Vedoucí pedagogičtí pracovníci pak nejčastěji v rámci svého zvyšování kvalifikace navštěvují specializovaná výuková centra při pedagogických fakultách, např. Centrum školského managementu při Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Ve vztahu k dříve uvedenému je nutné doplnit, že vzdělávací proces musí být řádně ukončen a získaná kvalifikace doložitelná, aby mohlo být zvýšení kvalifikace uznáno. Tedy studium musí být, a to všechny jeho výše uvedené typy, ukončeno obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí. Po jejím úspěšném složení získává absolvent osvědčení dle ustanovení příslušných danému typu studia upraveném vyhláškou č. 317/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
ZÁVĚR
Mnohým z Vás, našich vážených čtenářů, jistě neunikla skutečnost, že jsem v mém dnešním článku neuvedl daňové dopady zvyšování kvalifikace pedagogických pracovníků na zaměstnavatele. Je tomu tak proto, že téma zvyšování kvalifikace je obsažnější, a tak se mu budeme ještě v některém z následujících čísel znovu věnovat. Zejména se zaměříme na kvalifikační dohodu a také na již zmíněné daňové aspekty zvyšování kvalifikace pedagogických pracovníků.
Závěrem bych si dovolil využít příležitosti a vzhledem k okamžiku, kdy budete číst tento článek, Vám popřát příjemné prožití vánočních svátků (a s nimi spojených vánočních prázdnin) a také všechno nejlepší do nového roku 2011, hlavně pevné zdraví, hodně úspěchů (a to nejen při řízení škol), osobní spokojenost a také tu nezbytnou „kapičku“ štěstí.
ZDROJE A DOPORUČENÉ ODKAZY
*
BĚLINA, M. et al. Zákoník práce. Komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010. 1146 s. ISBN 978-80-7400-317-2.
*
BĚLINA, M. et al. Pracovní právo. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010. 612 s. ISBN 978-80-7400-186-4.
*
PRŮCHA, J., Walterová, E; Mareš, J. Pedagogický slovník. 3. rozšířené a aktualizované vyd. Praha: Portál, 2001. 328 s. ISBN 80-7178-579-2.
*
VALENTA, J. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem, právní stav k 16. 4. 2009. 4. vyd. Olomouc: ANAG, 2009. 800 s. ISBN 978-80-7263-530-6.
BĚLINA, M. a kol., Pracovní právo, s. 367.
VYSOKAJOVÁ, M., KAHLE, B., DOLEŽÍLEK, J., Zákoník práce. Komentář, s. 322.
BĚLINA, M. a kol., Pracovní právo, s. 368.
BĚLINA, M. a kol., Pracovní právo, s. 369.
JAKUBKA, J., Zákoník práce 2010 v praxi, s. 234.
VALENTA, J., Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem, právní stav k 16. 4. 2009.
VYSOKAJOVÁ, M., KAHLE, B., DOLEŽÍLEK, J., Zákoník práce. Komentář, s. 322.
BĚLINA, M. a kol., Zákoník práce, s. 589.
Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, Organizace vzdělávací soustavy České republiky 2008/2009, s. 237,238.

Související dokumenty

Pracovní situace

Informace k možnostem zaměstnávání ukrajinských občanů na pozici pedagogického pracovníka
Odborná kvalifikace asistenta pedagoga
Výpověď daná zaměstnavatelem pedagogickému pracovníkovi, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace
Novela zákona o pedagogických pracovnících
Odborný rozvoj začínajících pedagogických pracovníků
Kvalifikační dohoda
Prohlubování kvalifikace pedagogických pracovníků
Zvyšování kvalifikace pedagogických pracovníků
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků na 1. stupni ZŠ a v přípravných třídách
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků na SŠ
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků v ZUŠ
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků na VOŠ
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků na 2. stupni ZŠ
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků v jazykové škole
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků v MŠ
Odborná kvalifikace pedagogů volného času
Odborná kvalifikace speciálních pedagogů, psychologů, metodiků prevence a asistentů pedagoga
Odborná kvalifikace vychovatelů
Posouzení kvalifikace v případě souběhu více pedagogických pozic
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků - přechodná ustanovení

Poradna

Studium pedagogiky pro učitele odborných předmětů SŠ
Uznání kvalifikace podle novely zákona o pedagogických pracovnících
Pomocná kuchařka
Kvalifikace
Školní psycholožka
Výpověď zaměstnavatele pro nesplnění kvalifikačních předpokladů
Absence učitelů - studium
Kvalifikace
Kvalifikace
Doplnění pedagogické kvalifikace; asistent pedagoga
Vedoucí učitel odborného výcviku
Smlouva
Kvalifikace
Kvalifikace
Kvalifikace
Kvalifikace
Cestovní náhrady
Výkaz práce
Učitel na DPP bez vysokoškolského vzdělání
Povinnost zaměstnavatele dát výpověď zaměstnanci pro nesplnění předpokladu odborné kvalifikace

Zákony

262/2006 Sb. zákoník práce
561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů