Volno ke studiu k rozšíření odborné kvalifikace
Jsme příspěvková organizace. Učitelka s aprobací dějepis, občanská výchova studuje dálkově anglický jazyk – jedná se o studium k rozšíření odborné kvalifikace (bude mít způsobilost vyučovat další předměty). Lze jí udělit volno dle § 232 s náhradou platu i bez kvalifikační dohody dle jeho potřeb maximálně do výše uvedené v § 232, případně lze sjednat kvalifikační dohodu s menším rozsahem volna ke studiu?
Související předpisy:
§ 232, 234 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu předně nevyplývá, o jak rozsáhlé studium se jedná, jak dlouho, tedy kolik semestrů bude trvat a jaké budou Vaše náklady na náhradu platu podle § 232 zákoníku práce. To si musíte nejprve sami vyčíslit. Jinak samozřejmě uzavřít kvalifikační dohodu podle § 234 zákoníku práce není povinnost zaměstnavatele. Pokud se tedy jedná pouze o dálkové studium, kde náklady na zvyšování kvalifikace budou minimální vzhledem k tomu, že výuka probíhá například o sobotách a nedělích a Vy nebudete poskytovat jiné náhrady než podle § 232 zákoníku práce, není to podle mého názoru nezbytnost. Je však otázka, zda byste neměli mít podloženy náhrady kvalifikační dohodou pro účely kontroly ze strany zřizovatele. Z tohoto pohledu bych Vám uzavření kvalifikační dohody doporučovala.
Kvalifikační dohoda samozřejmě nemusí být uzavřena na 5 let, zákoník práce výslovně stanoví, že se uzavírá na dobu nejdéle 5 let. Tato doba je tedy maximum. Bývá pravidlem, že se uzavírá na dobu stejně dlouhou jako trvá studium, takže když se jedná o dvouleté studium, tak na 2 roky nebo když se jedná o pětileté studium, tak na 5 let. Kvalifikační dohoda je spíš doklad zaměstnavatele o závazku poskytovat zaměstnanci volno ke zvyšování kvalifikace a zároveň závazek zaměstnance setrvat po určitou dobu u zaměstnavatele, který mu umožnil zvýšení kvalifikace.
Menší rozsah volna ke studiu než je uveden v § 232 zákoníku práce však sjednat nelze, toto ustanovení je zase minimem práva zaměstnance. Zde jsou uvedeny minimální nároky zaměstnance na volno ke studiu, které může po zaměstnavateli požadovat. Nakonec se nemusí poskytovat všechna volna uvedená v § 232 pod písmeny a) až e) zákoníku práce, volno se řídí druhem studia.
Volno ke studiu k rozšíření odborné kvalifikace – dodatek k dotazu č. 1
Doplňuji informace, které jsem neuvedla. Jedná se o studium na Slezské univerzitě v Opavě, Filozoficko-přírodovědná fakulta, kombinovaná forma studia trvající 3 roky, název studijního oboru Angličtina pro školskou praxi. Učitelka aprobace dějepis, občanská výchova si rozšiřuje aprobaci o anglický jazyk. Do školy jezdí vždy ve čtvrtek 1x za 14 dní a je to jediné volno, které po škole chce. Původně se mělo jednat o dálkové studium a výuka měla probíhat v sobotu. Sepsali bychom s ní kvalifikační dohodu na 3 roky (nyní vlastně už jen na 2,5, protože půl roku studuje a ve čtvrtky si vybírá dovolenou, která jí bude o prázdninách chybět) s uvedením všech dnů dle § 232 odst. 1 písm. a) – e) a vyčíslením nákladů na toto volno.
Na základě této dohody bude mít každý druhý čtvrtek pracovní volno s náhradou platu. V případě nedodržení kvalifikační dohody by nám vracela jen skutečné náklady, ne předpokládané, které budou uvedeny v dohodě.
Související předpisy:
§ 232, 234 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
ODPOVĚĎ:
Ano, Vámi popsaný postup je naprosto legitimní a je též plně v souladu se zákoníkem práce. Jak jsem uvedla v předchozí odpovědi, máte jako zaměstnavatel právo požadovat po zaměstnanci uzavření kvalifikační dohody, nicméně je třeba, aby závazek zaměstnance v této dohodě odpovídal délce studia. Obdobně to platí i pokud se týká vyčíslení nákladů na studium, když víte, kolik dní budete dotyčnou zaměstnankyni uvolňovat k účasti na výuce. K tomu ale musíte připočítat i dny na přípravu a vykonání zkoušky a závěrečné zkoušky, podle § 232 zákoníku práce, protože to jsou minimální práva, která musí zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout, když nejsou dohodnuta nebo stanovena vyšší nebo další práva. Jednou zaměstnavatel se studiem dotyčné souhlasil, tak ji musí také poskytnout vše, co jí podle zákoníku práce patří bez ohledu na to, jestli je nebo není sjednána kvalifikační dohoda. Nakonec pokud zaměstnavatel se studiem souhlasil hned od samotného počátku, nemůže nutit zaměstnankyni, aby si k účasti na výuce po dobu než bude podepsána kvalifikační dohoda vybírala dovolenou. Dovolená je pojmově určena k zotavení zaměstnance, toto je však volno ke studiu. Dovolenou si ke studiu vybírají pouze zaměstnanci, kterým zaměstnavatel výslovně nesouhlasí se zvyšováním kvalifikace.