Vnímání odlišností žáky základních škol

Vydáno:

Téměř 40 % žáků druhého stupně základních škol by se přidalo k pochodu proti Romům nebo by jej podpořilo. Vyplývá to z průzkumu, který realizovala společnost Scio v rámci projektu Multipolis. Průzkum dále ukázal, že třetina žáků by se nikdy nekamarádila s Romem.

Vnímání odlišností žáky základních škol
Mgr. et Mgr.
Štěpán
Pudlák
 
SCIO
Od podzimu 2012 do jara 2013 probíhal průzkum mezi žáky 6. a 9. ročníků českých základních škol. Průzkum byl realizován v rámci projektu Multipolis, zajišťovaného společností Scio za spolufinancování z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. Do průzkumu se zapojilo
přes 1 700 žáků ze všech krajů ČR
(vyjma Prahy, na kterou se financování projektu nevztahuje).
Projekt Multipolis se zaměřuje
na podporu multikulturní výchovy
na základních a středních školách. Nejde ovšem o předávání „poznatků“ o odlišných kulturách, nýbrž o rozvíjení empatie a přemýšlení o druhých lidech. Hlavním prostředkem je metodická pomůcka ve formě deskové hry, v níž hráči prožívají příběhy a musí se rozhodovat v herních situacích.
Obdobně byl pojat i průzkum. Nebylo cílem zjišťovat například názory žáků na Romy, nýbrž obecněji jejich
postoje a vnímání druhých lidí.
Pokud se tedy etnicita jako téma v průzkumu objevila, zpravidla ji do odpovědí spontánně přinášeli žáci samotní. Respondenti měli například doplnit vlastními slovy větu
„Nikdy bych se nekamarádil s ...“.
32 %
z nich doplnilo, že by se nikdy nekamarádilo s Romem. Šlo zároveň o nejčastější odpověď. Až v druhé řadě žáci odpovídali, že by se nikdy nekamarádili s někým, kdo ubližuje nebo šikanuje, a to v
8 %
případů. Dále by se nekamarádili
s cizím člověkem, s někým nesympatickým či otravným, se zlodějem či kriminálníkem.
Obdobná úloha se týkala doplnění věty „Kdyby se u nás ve městě konal pochod proti Romům, tak ...“.
39 %
respondentů uvedlo, že by se tohoto pochodu zúčastnilo nebo by ho podpořilo. Oproti tomu pouze
8 %
respondentů by proti pochodu protestovalo nebo by s ním nesouhlasilo. Čtvrtina žáků uvedla, že by se nezúčastnila.
Část dotazníku se týkala vnímání mediální reality. Žáci si přečetli dva fiktivní články pojednávající o přepadení chlapce neznámými útočníky. Jeden ze článků byl spíše „seriózní“, pojednával o události věcněji. Druhý článek byl „bulvárnější“, s větším důrazem na konflikt, citové zabarvení a předkládal nepotvrzenou domněnku, že útočníci byli Romové. Respondenti si nejprve přečetli jeden článek, odpověděli na otázku po jeho hlavním sdělení, následně si přečetli druhý článek a opět odpovídali na otázku po hlavním sdělení. Respondenti přitom byli rozděleni na dvě skupiny, z nichž jedna si nejprve přečetla „bulvární“ článek a poté „seriózní“, druhá skupina naopak.
Překvapivé výsledky byly v případě respondentů, kteří nejprve četli „seriózní“ článek. Ten se totiž vůbec nezmiňuje o Romech, je v něm informace pouze o přepadení. Hned po jeho přečtení odpovídali na otázku po hlavním sdělení. Nadpoloviční většina respondentů z této skupiny zvolila odpověď „Chlapec byl přepaden neznámými útočníky“,ovšem 23 % vybralo jako hlavní sdělení článku
„Chlapec byl přepaden a okraden pravděpodobně Romy“
a 6 %
„Znepokojení občané se bojí Romů“.
Tyto výsledky by mohly svědčit o jisté etnizaci kriminality, kterou přebírají i žáci základních škol. Žáci totiž
vnímají Romy jako potenciální útočníky
i v případě, pokud k tomu nemají faktický podklad. Zkrátka pokud dojde k přepadení, je pro určitou část žáků pravděpodobné, že útočníci byli Romové, i když to jistě nevědí. Paralelu můžeme vidět v nedávném případu z Břeclavi, kde chlapec vypověděl, že byl přepaden skupinou Romů. Na tuto konstrukci snadno přistoupila veřejnost i média, ačkoli se později ukázalo, že chlapec vůbec přepaden nebyl. Zarážející ovšem je, proč si chlapec vybral jako údajné útočníky právě Romy.
Z výsledků průzkumu samozřejmě nelze přímo vyvozovat, jak by se žáci chovali ve skutečných situacích. Ovšem samotný fakt, že žáci deklarují podporu protiromskému pochodu nebo tvrdí, že by se nikdy nekamarádili s Romem, je alarmující.
Souhrnná zpráva z průzkumu ke stažení na stránkách www.scio.cz v sekci „Výzkum a vývoj“.
Projekt je spolufinancovaný z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

Související dokumenty

Pracovní situace

Dohled v základním vzdělávání
Malotřídní základní škola - legislativa
Malotřídní základní škola
Činnosti zajišťované v „malotřídních“ školách
Pracovněprávní specifika „malotřídní“ školy
Málotřídní školy a pracovněprávní vztahy
Málotřídní
Uvolnění a vyloučení ze základní školy
Převedení žáka do odpovídajícího ročníku základní školy
Vzdělávání v soukromých a církevních základních a středních školách
Opakování ročníku základní školy na žádost zákonného zástupce
Šablony od A do Z
Podpora implementace novely školského zákona z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání
Správní řízení - základní školy
Postup v průběhu správního řízení do vydání rozhodnutí
Odvolací řízení - správní řízení ZŠ
Individuální vzdělávací plán
Přeřazení žáka do vyššího ročníku
Zařazení dítěte do přípravného stupně základní školy speciální
Zařazení do přípravné třídy základní školy

Poradna

Přijetí cizince do základní školy
Odpolední vyučování 1. stupeň
Kariérový poradce na ZŠ
Škola v přírodě
Doprovod do školy
Pobyt žáka v zahraničí
Počet žáků ve třídě
Vozíčkář
Pobyt v zahraničí dítěte
Sloučení škol
Přímá ped. činnost
Odklad povinné školní docházky
Uvolnění z výuky
Přijímání ke vzdělávání
Odklad
Dovolená
Žák v zahraničí
Hospodaření školy - zaúčtování ztrátového výsledku z předchozího roku
Pracovní zařazení učitelky MŠ vyučující žáka-cizince českému jazyku
Kvalifikace učitelky ZŠ