Několik poznámek k lyžařským výcvikům

Vzhledem k tomu, že v mezidobí od dopsání článku „Naše třída pojede na lyžařský výcvik“ uveřejněného v březnovém čísle našeho časopisu zpřístupnilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na svých webových stránkách Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy č. j.: 37 014/2005-25 vracíme se k tomuto tématu znovu s čerstvými informacemi a pokyny.

Podle úvodních ustanovení výše uvedeného Metodického pokynu k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy č. j.: 37 014/2005-25 má výkon dozoru nad činností dětí, žáků a studentů mimořádný význam pro bezpečnost a ochranu zdraví při výchově a vzdělávání dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních. Konkrétní úkoly a podrobnosti v péči o bezpečnost a ochranu zdraví a v jejich rámci i úkoly dohledu nad dětmi, žáky a studenty škol a školských zařízení stanoví pro jednotlivé typy škol a školských zařízení obecně platné právní předpisy. Cílem metodického pokynu je zdůraznit klíčová ustanovení těchto předpisů a doporučit způsob postupu při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při výchově a vzdělávání dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízení. Podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů platí, že za školu podle tohoto zákona se považuje vzdělávací instituce, která poskytuje vzdělávání podle vzdělávacích programů, tedy vzdělávání, jehož obsah, kvalita a výstup jsou garantovány státem. To znamená, že školou podle tohoto zákona nejsou jen vzdělávací instituce, které poskytují jiné, neformální vzdělávání (např. jazykové kurzy uskutečňované na základě živnostenského oprávnění). Podle ustanovení § 8 zákona tvoří vzdělávací soustavu školy a školská zařízení. Druhy škol jsou mateřská škola, základní škola, střední škola (gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště), konzervatoř, vyšší odborná škola, základní umělecká škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky. Školské zařízení poskytuje služby a vzdělávání, které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisejí, nebo zajišťuje ústavní a ochrannou výchovu anebo preventivně výchovnou péči. Druhy školských zařízení jsou školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská poradenská zařízení, školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání, školská účelová zařízení, výchovná a ubytovací zařízení, zařízení školního stravování a školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči. Zákon tedy respektuje právní postavení škol a školských zařízení všech zřizovatelů. Jako fakultativní řešení nabízí všem zřizovatelům možnost využití nové právní formy - školské právnické osoby. Z citovaného ustanovení dále vyplývá, že školu a školské zařízení podle tohoto zákona může zřídit jakákoliv fyzická či právnická osoba bez ohledu na své státní občanství či státní příslušnost. Dále je stanoveno, že jménem státu vykonává funkci zřizovatele škol a školských zařízení pouze ministerstvo, Ministerstvo obrany, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo zahraničních věcí, a to pouze v rozsahu stanoveném zákonem.

Jak vyplývá dále z článku I. Metodického pokynu k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy č. j.: 37 014/2005-25 zabývajícího se předmětem a rozsahem úpravy tento metodický pokyn stanoví postupy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ve školách a školských zařízeních. Určen je však pouze pro právnické osoby vykonávající činnost škol zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy s tím, že ostatní školy zapsané do školského rejstříku a poskytovatelé služeb souvisejících se vzděláváním a výchovou jej mohou využívat podpůrně. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je totiž nadřízeno pouze subjektům (školám a školským zařízením), které zřizuje. Podle ustanovení § 169 zákona ministerstvo vedle úkolů stanovených zákonem řídí především výkon státní správy ve školství a odpovídá za stav, koncepci a rozvoj vzdělávací soustavy, je tedy ústředním správním orgánem pro oblast školství. Ještě před přijetím zákona č. 561/2004 Sb. byly v průběhu roku 2001 zřizovatelské kompetence (a majetek škol a školských zařízení) k naprosté většině středních a vyšších odborných škol (a některým školským zařízením) na základě zákona převedeny na nově zřízené kraje. Ministerstvo je proto dnes zřizovatelem jen v případě minimálního počtu škol a školských zařízení, a to převážně u těch, které mají nadregionální působnost (dětské domovy a výchovné ústavy a školy při těchto zařízeních) nebo ty, které mají jiný výlučný charakter (např. školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny, pokud nejsou zřízeny krajem nebo obcí).

V souvislosti s článkem I. citovaného metodického pokynu to znamená, že školám a školským zařízením jiných zřizovatelů než je samo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nemůže ministerstvo nic nařizovat a tudíž nemůže ani pro ně vydávat metodické pokyny. Proto se zde zdůrazňuje, že ostatní školy zapsané do školského rejstříku a poskytovatelé služeb souvisejících se vzděláváním a výchovou jej mohou užívat podpůrně. Ostatní školy a školská zařízení, tedy slovy zákona školské právnické osoby jsou samostatné právnické osoby, které mají ve svém čele statutární orgán, kterým je ředitel. Ředitel tak rozhoduje ve všech věcech školské právnické osoby, pokud tento zákon nesvěří rozhodování jinému orgánu. Proto rozhoduje i o všech otázkách zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních a vydává k tomu také patřičné pokyny. Citovaný metodický pokyn vydaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy je závazný pouze pro školy a školská zařízení, jejichž zřizovatelem je MŠMT. Pro ředitele ostatních škol a školských zařízení však může být dobrým vodítkem pro zpracování obdobných pokynů nebo školních, resp. vnitřních řádů. Ředitelé škol jej však nemohou převzít automaticky a mechanicky stanovit, že pro jejich školy též platí, ale musí zvážit která ustanovení se pro jejich školu nebo školské zařízení hodí a která by měli upravit podle místních podmínek školy nebo školského zařízení. V tom je smysl podpůrného použití Metodického pokynu k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy č. j.: 37 014/2005-25 pro ostatní samostatné školské právnické osoby.

Bezpečnost a ochrana zdraví žáků a studentů při lyžařském výcviku je upravena v článku 15 Metodického pokynu k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy č. j.: 37 014/2005-25. Nad rámec všech zásad, které jsme zmiňovali v článku „Naše třída pojede na lyžařský výcvik“ uveřejněného v březnovém čísle našeho časopisu se doporučuje (pozor neukládá, pouze doporučuje) školám a školským zařízením, na něž se metodický pokyn vztahuje, aby před odjezdem na kurz sjednaly pojistnou smlouvu s pojišťovnou o jednorázovém úrazovém pojištění žáků, tedy pojištění z odpovědnosti za škodu vzniklou při výkonu povolání. Dále se pak doporučuje u žáků, na základě zhodnocení rizik, používání lyžařských ochranných přileb. Za nejdůležitější je možné považovat, že se zde stanoví, že žáci jsou rozděleni do družstev podle své výkonnosti a zdravotního stavu. Při rozřazení do družstev se nevyžaduje od úplných začátečníků předvedení výkonu, který by byl nad jejich síly, ale zařadí se přímo do družstva. Tato hlediska jsou dodržována i v průběhu výcviku, při výběru místa výcviku, zvláště na sjezdových tratích a za ztížených podmínek, na zledovatělém povrchu, za snížené viditelnosti a podobně. Družstvo má nejvýše 15 členů, u žáků se zdravotním postižením se počet snižuje k charakteru postižení žáků a dalším okolnostem.

V minulém článku jsme si zdůrazňovali, že Metodický pokyn číslo 24 799/23-50 k organizaci lyžařského výcviku žáků byl zrušen. Nicméně tento nový metodický pokyn se vrátil k velikosti družstva zavedené v předchozí právní úpravě a stanoví ji pro právnické osoby vykonávající činnost škol zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Ostatní školy a školská zařízení se tímto ustanovením a tedy i stanovenou velikostí družstva mohou řídit podpůrně. Poslední novinkou, kterou přináší úvodem citovaný metodický pokyn je, že připouští, aby do programu lyžařského kurzu bylo možno zařadit i výcvik na snowboardu, pokud jsou zároveň dodržována pravidla k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při jízdě na snowboardu. Proto i ředitelé ostatních škol mohou povolit zařazení výcviku na snowboardu jako součást lyžařského kurzu.