Milá Sofie, vzpomínáš si na mé dopisy, kterými jsem Tě seznamoval s historií filozofie a které v Tobě probouzely touhu ptát se a myslet? Věděla jsi však v tu chvíli, že to, co se mezi námi odehrává, je vlastně „distanční výuka“, kterou na nejrůznějších místech a dokonce v naprosto odlišných časech pak projdou tisíce dalších lidí? A dokážeš si vůbec představit, jak různorodé podoby by mohlo vyučování nezávislé na čase nebo alespoň prostoru jednou mít? A mohlo by to snad být pro lidstvo i obohacením?
Hybridní výuka jako příležitost
Veronika
Podzimková
studentka KITTV PedF UK, autorka diplomové práce na téma hybridní výuka
Podobné řádky by mohl napsat své žačce k zamyšlení filozof ze světoznámé knihy
Sofiin svět
. A není tomu tak dlouho, co samotná výuka českých základních a středních škol místy spíše připomínala podobný korespondenční kurz než školní vzdělávání, na jaké jsme byli do té doby zvyklí. Kvůli pandemii covidu-19 byly školy v letech 2020–2022 často nuceny vyučovat žáky nebo aspoň jejich část mimo své budovy. K tomu naštěstí již neměly k dispozici pouze papír a tužku, ale také již značně rozvinuté digitální technologie. Nicméně na tak zásadní zvrat v nutnosti jejich užívání byl ve školách připraven málokdo.Ačkoliv vůbec zprovoznění prvních výukových telekonferencí se vzdáleně připojeným nezletilým publikem bylo někdy velmi náročné, postupem času se většina učitelů skutečně podobná setkání naučila po technické stránce organizovat. S různou úspěšností učitelé také přicházeli na nové aktivity uskutečnitelné v takových hodinách a nabývali dovedností aktivizovat žáky i