Dana Pražáková: Prvky homeschoolingu, které jako rodič můžete využít i během letních prázdnin

Dana Pražáková po dobu osmi let učila své tři děti v rámci domácího vzdělávání. Jak sama zmiňuje, domácí vzdělávání se výrazně odlišuje od „školy doma“ - u té se totiž kopíruje dění, které by se normálně odehrávalo ve školním prostředí. Během domácího vzdělávání se ale sezení za stolem a vyplňování pracovních sešitů tak často nekoná.

To, jakým způsobem vedla domácí vzdělávání svých vlastních dětí, ilustruje na historce, kdy ji jeden nejmenovaný časopis poprosil o rozhovor a fotografickou reportáž: „Na začátku jsem paní redaktorku varovala, že se doma neučíme tradičními metodami. Nijak jí to ale zprvu nevadilo. Začali jsme proto s dětmi vařit, na nástěnné mapě jsme si ukázali, odkud pocházejí jednotlivé suroviny, děvčata poletovala po bytě a po hodině za mnou paní reportérka přišla a zeptala se mě, jestli bychom se už nemohli začít učit. Vysvětlila jsem jí tedy, co všechno jsme za tu hodinu stihli, jakou látku českého jazyka, matematiky nebo zeměpisu bychom mohli zapsat do pomyslné třídní knihy,“ vysvětluje úsměvnou historku o mylných představách o domácím vzdělávání Dana Pražáková.

Děti se v domácnosti mohou mnohé naučit třeba i při obyčejném psaní seznamu na nákup: „Dítě si ho může ručně napsat, v receptu vyhledat potřebné suroviny a jejich množství přepočítat podle osob v domácnosti.“ U úkolů takového typu je navíc výhodou, že ho děti neplní jen proto, aby ho následně odevzdaly paní učitelce, ale proto, že se dočkají praktického výsledku své snahy. Může se také stát, že díky praktické formě úkolů si děti osvojí učivo, které by ve škole probíraly třeba až ve vyšším ročníku, než ve kterém se reálně nacházejí.

Skvělým tipem na letní prázdniny může být i trochu zapomenuté psaní dopisů. Už i formulace myšlenek do vět dá nějakou práci, jako rodič také můžete dohlédnout na to, aby dopis neobsahoval mnoho hrubek. Podle věku dítěte můžete opravovat jen některé chyby, zaměřit se můžete třeba jen na tvrdé a měkké i/y. Je důležité odhadnout, jakých znalostí by váš potomek měl dosáhnout, abyste ho zbytečně nedemotivovali.

Dana Pražáková před několika lety úspěšně obhájila svou disertační práci, ve které se domácímu vzdělávání také věnovala. Zaměřila se v ní konkrétně na matematiku a sesbírala kromě svých zkušeností i tipy na aktivity od desítek dalších rodičů, kteří své děti vzdělávají doma. Díky tomu se jí potvrdilo, že minimálně prvostupňová matematika se dá v běžném životě najít opravdu všude, a zakomponovat ji do domácího vzdělávání proto není vůbec těžké.

Pokud například v jarních a letních měsících trávíte mnoho času na zahrádce, můžete své dítě poprosit, aby vypočítalo, kolika různými způsoby může do jednotlivých řádek rozesadit předem daný počet sazenic. A pokud vám zrovna nepřeje počasí, můžete se společně podívat na dokumentární film a následně si o něm povídat: „Moje děti měly k dokumentům vždy stovky otázek, zajímala je například slova, kterým ještě nerozuměly. Je určitě přínosné, když rodič se svým dítětem vede diskusi o tom, co právě zhlédli. A pokud se dítě samo neptá, je dobré ho k otázkám trochu popostrčit,“ dělí se o své zkušenosti Dana Pražáková.

Aby se děti úspěšně učily, není rozhodně zapotřebí, aby seděly za stolem a vyplňovaly předpřipravené pracovní listy. Učení o světě kolem nás probíhá i v okamžicích, kdy si toho rodiče nebo děti nejsou zrovna vědomi. To, co my jako rodiče můžeme (nejen) o letních prázdninách dělat, je tvorbě učicích situací trochu pomoci. Někdy nás ale mohou překvapit i děti samotné, když nám ukážou, jaké skvělé učební podmínky a výzvy si samy pro sebe dokážou připravit.

Chystáte se některý z těchto prvků domácího vzdělávání během letních prázdnin využít i vy se svými dětmi? Jaké další podobné aktivity byste doporučili ostatním rodičům?

Episodu podcastů , na základě které tento text vznikl, si můžete poslechnout na Spotify, Apple Podcasts nebo prostřednictvím dalších podcastových aplikací. Bližší informace můžete získat i na sociálních sítích - na Facebooku a Twitteru.