Čerpání dovolené u pedagogických pracovníků s kratším pracovním úvazkem
Jsme střední škola, o. p. s., nejsme plátci DPH. StáIe tápu v otázce čerpání dovolené u pedagogických pracovníků, kteří jsou ve škole zaměstnání na poloviční (či jiný kratší) úvazek. Dle mých znalostí mají nárok taktéž na 40 dní dovolené, ale vybírat si ji mohou pouze ve dnech, které mají určeny jako pracovní, nemohou ji čerpat na dny, kdy do školy normálně nechodí. Jenže v tomto případě si například vyberou během letních prázdnin místo 40 dní dovolené (v případě zaměstnanců na plný úvazek) jen například 15 dnů. Co se zbylými dny dovolené, když potřebujeme, aby v průběhu školního roku učili a nebyli stáIe jen na dovolené?
Související předpisy:
* § 213, 216, 217 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění p. p.
ODPOVĚĎ:
Právo na dovolenou je určeno v zákoníku práce v týdnech. Podle § 213 odst. 3 zákoníku práce č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů činí dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 8 týdnů v kalendářním roce. Pro výklad tohoto ustanovení je důležité ustanovení § 216 odst. 1 zákoníku práce - týdnem dovolené se rozumí 7 po sobě následujících kalendářních dnů. Navíc zákon v ustanovení § 217 odst. 1 zákoníku práce zajišťuje zaměstnanci pro případ, čerpá-li dovolenou v několika částech, že musí alespoň jedna část dovolené činit nejméně 2 týdny vcelku. Dovolená se tedy zásadně poskytuje a čerpá po týdnech, po 7 po sobě jdoucích dnech a je lhostejno, zda má zaměstnanec sjednanou týdenní pracovní dobu 40 hodin nebo má-li sjednanou kratší pracovní dobu.
I pro zaměstnance s kratší pracovní dobou je týden dovolené 7 kalendářních dnů. Pro něj je pouze jediný rozdíl v tom, že jeho týden dovolené není 40 hodin ale například 20 hodin a že jeho pracovní týden není třeba 5 směn ale jen 2 směny. Proto dotyčným zaměstnancům můžete během školních prázdnin určit čerpání šesti i osmi týdnů dovolené a nebudete mít pak ve školním roce žádné problémy. Není totiž pravda, že pro zaměstnance s kratší pracovní dobou je týden dovolené 5 dnů dovolené, to záleží na tom, jak je jeho kratší pracovní doba rozvržena. Může se vyskytnout případ, že zaměstnanec má rozvrženou kratší pracovní dobu 20 hodin týdně do 5 pracovních dnů po 4 hodinových směnách, pak týden dovolené je pro něj skutečně 5 dnů po 4 hodinách, ale také může být zaměstnanec, který pracuje pouze 3 dny v týdnu (2 dny po 7 hodinách, jeden den 6 hodin) a pro tohoto zaměstnance představuje týden dovolené pouze 3 pracovní dny o průměrné délce směny 7 hodin. Z toho vyplývá, že obecně nelze paušalizovat, že i pro zaměstnance s kratší pracovní dobou představuje týden dovolené 5 dnů dovolené a že všichni pedagogové pracující na kratší pracovní úvazek mají 40 dnů dovolené, to v převážné řadě případů není pravda. Dále je třeba si ujasnit, že na kalendářní dny dovolenou začneme přepočítávat až v okamžiku, kdy například zaměstnanec z rodinných důvodů požádá ve školním roce o čerpání jednoho dne dovolené. Pak bych ale přepočetla na dny pouze jeden týden a vedla bych evidenci, že právo na dovolenou je 7 týdnů a x dnů (podle toho jestli jeho pracovní týden představuje 5 směn nebo jen 2 směny). Když byste všem zaměstnancům na kratší pracovní dobu poskytla paušálně 40 dnů dovolené, mohlo by dojít k jejich neoprávněnému zvýhodnění. Musíte tedy důsledně rozlišovat, kolik dnů v týdnu dotyčný pracuje a kolik dnů tedy představuje jeho týden dovolené.
Chápu, že v praxi v rámci výpočetních systémů mezd a platů se často vede evidence dovolené ve dnech, ale to není správné. Zákon stanoví, že dovolená se čerpá v týdnech a také tento způsob z mnoha důvodů (zejména proto, že čerpání dovolené po dnech nepřinese pro zdraví a pro odpočinek zaměstnance takový efekt jako čerpání dovolené po dnech) upřednostňuje.