Je třeba neustále kontrolovat, zda Cermat, organizátor jednotných přijímacích testů, neudělal chybu. Skutečný příběh z jara 2019 ukazuje, že chyba se může objevit i tam, kde by z logiky věci vůbec neměla nastat. Cermat si navíc při její nápravě počínal velmi neprofesionálně.
Ředitel Gymnázia Milady Horákové v Praze 4 (GMH) vydal na základě původních výsledků přijímacích testů dodaných Cermatem rozhodnutí o nepřijetí jedné uchazečky ke studiu na čtyřletém oboru. Její rodiče mu poté sdělili, že jim bodový zisk jejich dcery připadá velmi nízký ve srovnání s výsledky, kterých dosáhla v přijímacích testech „nanečisto“. Ačkoli mohli požádat o nahlédnutí do spisu, na což mají zákonné právo, nechali rodiče další postup na škole.
Vedení GMH naštěstí nebralo záležitost na lehkou váhu. Ředitel školy a jeho zástupce společně prošli všechny čtyři záznamové archy s červenými údaji o tom, jak Cermat zpracoval odpovědi uchazečky. Zjistili, že zcela chybějí body u všech úloh, u nichž odpovědi posuzují hodnotitelé. Namísto získaných bodů u (částečně) otevřených úloh našli pouze červené otazníky, představující odhadem 70 bodů za všechny čtyři přijímací testy obou řádných termínů dohromady.
Je nepochopitelné, proč počítačové programy Cermatu vůbec pustily takto vyhodnocené záznamové archy do dalšího zpracování. Varováním měl být zcela zjevný nesoulad mezi vysokou úspěšností uchazečky v uzavřených úlohách a nulovou úspěšností v úlohách vyhodnocovaných lidmi. Tyto dva ukazatele by měl kvalitně připravený program porovnávat zcela rutinně. A pokud červené otazníky znamenají chybějící údaj, mělo být zpracování výsledků uchazečky zastaveno rovnou, stejně jako zpracování výsledků libovolného žáka, v nichž hodnotitelé vynechají nedopatřením nějakou úlohu.
Protože při správně určeném bodovém zisku z přijímacích testů by se uchazečka dostala bez problémů mezi přijaté, poslal ředitel GMH do Cermatu žádost o neprodlené zaslání opravených výsledků. Bez nich nemohl vyhovět očekávanému odvolání rodičů proti rozhodnutí o nepřijetí. Současně požádal o vysvětlení příčin takového závažného pochybení. Uvedl, že činí přijímací řízení nedůvěryhodným a zbytečně přidělává škole práci právě v období, kdy jí všichni mají až nad hlavu. Zdůraznil, že skeny záznamových archů jsou bezchybné a písmo uchazečky je dobře čitelné.
Cermat zaslal opravené výsledky hned následující den ráno a jeho pracovník se za chybu omluvil telefonicky. Oprava však nebyla provedena způsobem, který vyhovuje nárokům správního řízení po stránce formální ani věcné: podle údajů na výpisu ho ředitelka Cermatu podepsala dva dny předtím, než byl vygenerován.
Dále ředitel GMH reklamoval chybu ve vyhodnocení otevřené úlohy 7 testu Matematika pro 1. kolo. Podle klíče správných řešení měly být odpovědi bodovány takto: 7.1 – 1 bod za odpověď „8krát“, 7.2 – 1 bod za odpověď „180krát“, 7.3 – 2 body za odpověď „16 zubů“. Přestože bylo zřejmé, že jde o ostře sledovaný případ, dostala uchazečka 1 bod v podúloze 7.3 za nesprávnou odpověď „12“ (zubů), ačkoli to klíč neumožňuje.
Výpis se správným datem podepsání škola na druhý pokus nakonec obdržela. Reklamaci bodování podúlohy 7.3 však Cermat neuznal, a to se zcela nesrozumitelným vysvětlením: „Úloha č 7 má jediné správné řešení, to je 16 zubů. Úloha obsahuje 3 podmínky v zadání. Uchazečka vypočetla správně 2 podmínky zadání a vypočetla 12 zubů. Jde tedy o částečné splnění podmínek úlohy, a proto obdržela správně 1 bod.“ Které „3 podmínky v zadání“ měl autor vysvětlení na mysli? Uchazečka navíc správně vyřešila jedině podúlohu 7.2, dotovanou 1 bodem. Cermat tedy znovu potvrdil, že nedokáže přiznat chybu ani ve zcela zjevných a v zásadě banálních případech. Pokud dával 1 bod za nesprávnou odpověď „12“ (zubů) také ostatním žákům, měl to uvést v klíči správných odpovědí. Uchazečka navíc získala ve 2. kole v testu Matematika také 33 bodů, ovšem nesporných, takže už vlastně o nic kromě nalezení pravdy nešlo.
Z původních hodnot 32 bodů v češtině a 10 bodů v matematice poskočil po opravě bodový zisk uchazečky na 44 bodů v češtině a 33 bodů v matematice, tedy o plných 35 (!) bodů celkem. Pohodlně se tak dostala mezi přijaté uchazeče na obou školách, na které se hlásila. Celý příběh ovšem vyvrcholil tím, že se Cermat vůbec neobtěžoval oznámit změnu hodnocení další škole, na kterou se uchazečka hlásila. Ta se o ní dozvěděla na základě upozornění ředitele GMH.
V souvislosti se zavedením jednotných přijímacích testů se mluví také o tom, že dále zhorší postavení dětí, jimž rodiče nechtějí nebo nedokážou pomoci v nerovném souboji s překážkami, které před ně staví české školství a chybující úřední moloch. Cermat jako státní instituce přesto opět selhal. Problém, který způsobil, objevilo a odstranilo až vedení Gymnázia Milady Horákové. Plyne z toho jasné poučení: zůstávat ve střehu a důsledně kontrolovat všechno, co Cermat vytvoří.
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, upravuje v § 38 nahlížení do spisu. Protože přijímací řízení je řízením správním, toto ustanovení se na ně vztahuje. Jakkoli to může představovat pro školy další zátěž, mají účastníci řízení a jejich zástupci právo nahlížet do spisu, právo činit si výpisy a právo na to, aby jim škola pořídila kopie spisu nebo jeho části. Nahlížet do spisu lze kdykoli v pracovní době a Cermat samozřejmě nesmí toto právo omezovat, například nějakým pokynem ředitelům škol.
V principu je tedy možné, aby zákonní zástupci žáka získali kopii jeho záznamových archů ještě předtím, než Cermat rozešle školám výpisy s výsledky jednotlivců a zpracované záznamové archy. Měli by si je podrobně prostudovat. Pokud by škola přesto chtěla nahlížení do spisu odepřít, vydá o tom usnesení, které musí obsahovat důvod odepření. Pokud je usnesení vyhlášeno při ústní žádosti, musí být bezodkladně vypracováno písemně a poté žadateli doručeno. Proti usnesení lze podat odvolání, které nemá odkladný účinek.