Umíme učit nadané žáky? Cílem školní výuky není nadané dítě zabavit, ale jeho nadání systematicky rozvíjet. Zainteresovaní učitelé vhodné vyučovací metody, formy a prostředky teoreticky ovládají, ale nemají je procvičené v praxi a nejsou v jejich využívání dostatečně odvážní a sebevědomí. Důležité je nebát se a začít. Jaké metody je tedy vhodné pro práci s nadanými žáky do výuky zařadit?
Osvědčené metody práce s nadanými dětmi
Mgr.
Lenka
Baše,
pedagožka ve třídách s rozšířenou výukou skupiny předmětů na FZŠ Olomouc, Hálkova 4
Úvodem
Mimořádně nadaní žáci mají nejen výjimečné schopnosti, ale současně i výjimečné potřeby. Jako specifické edukační potřeby se většinou označují: potřeba adekvátní stimulace, kurikula, hodnocení, neautoritativní komunikace, pozorného naslouchání, nenucení do činnosti, potřeba sociálního prostředí a individuálního přístupu. Rozvoj potenciálu mimořádně intelektově nadaného žáka (MNŽ) je možný pouze tehdy, jestliže jsou dodrženy následující tři zásady:
a)
nadaný žák musí mít příležitost objevit/projevit nadání;
b)
učitel má schopnost trvale podněcovat či udržet již existující motivaci nadaného žáka;
c)
vznikne prostředí vyjadřující podporu vzdělávání nadaného žáka.
Postup při výběru vhodných metod pro MNŽ
Obecně lze říci, že metoda použitá pro vzdělávání MNŽ by měla těmto žákům pomoci využít jejich vlastního intelektu k objevování nového, dále využít vlastního tvůrčího přístupu k řešení problémů nebo rozvíjet mezipředmětové vztahy. Zároveň by měla tyto žáky navést k tomu, jak využít informačních technologií při práci na úkolu, posílit sociální vazby nebo jim ukázat cestu, jak si uvědomovat metakognitivní procesy.
Ze své desetileté praxe práce s MNŽ především na 1. stupni základní školy doporučuji zejména používání takových vyučovacích metod, které by akceptovaly specifické vzdělávací potřeby nadaných a také jejich specifické projevy a charakteristiky, pozitivní i ty problémové. Používané metody by měly aktivizovat myšlení - podporovat jeho rozvoj na vyšší úroveň, vést k činnosti a rozvíjet zájem, samostatnost, schopnost spolupracovat s druhými a respektovat jejich názory.
Možností, jak zapojit MNŽ do výuky, je mnoho. Nejpřirozenějším postupem je akcelerace (urychlení) učiva a z ní následně vycházející možnost obohacování učiva (rozšiřování a prohlubování nad rámec běžných osnov) (viz článek Identifikace mimořádně intelektově nadaného žáka ve Školním poradenství v praxi č. 1/2016, s. 9).
Osvědčené metody ve vzdělávání MNŽ
Pro efektivní výuku MNŽ se nám nabízí řada moderních vyučovacích metod, které jsou podnětné a podporují žákovu samostatnost, kritické myšlení a vlastní odhalování pravidel místo přímého předkládání hotových informací. Metody používám co nejvíce s emocionálním zaujetím k problému a aplikací humoru či zážitků.
Metody můžeme podle fází edukačního procesu charakterizovat ve třech rovinách:
1.
metody motivační a expoziční - měly by sloužit jako aktivizace žáka pro samostatné objevování a získávání nových znalostí;
2.
metody fixační - při fixaci učiva by učitel měl minimalizovat mechanické, stereotypní procvičování učiva; žák by měl při procvičování naplno využít svých schopností (aplikace výjimek z pravidel, hlavolamů, úloh, ve kterých se uplatní znalosti z více oblastí, úlohy na rozvoj logického a kritického myšlení, tvořivosti);
3.
metody diagnostické a hodnotící - jejich volba by se měla přizpůsobit náročnosti učiva, úrovni myšlení žáka a zároveň bychom měli přihlížet ke specifickým vlastnostem osobnosti MNŽ. Pedagog by měl hodnotit hlavně pokrok, který žák v průběhu výuky udělal. Neměli bychom opomíjet některé osobnostní charakteristiky, jako jsou sklon k perfekcionismu, citlivost na hodnocení svého výkonu, urychlený kognitivní vývoj a jiné.
Mezi nejpoužívanější aktivizující metody, které je vhodné uplatňovat při vzdělávání MNŽ, patří následující:
-
metody heuristické - metody rozvíjející divergentní myšlení a úlohy rozvíjející vyšší úrovně myšlení (analýza, syntéza), využívání Bloomovy taxonomie, učení v souvislostech;
-
metody řešení problému a otevřené úlohy;
-
metody vícepodnětné a integrační - úlohy s nejednoznačným zadáním, zadání úloh, v nichž je nutno uplatnit více pravidel či kroků, výjimky z pravidel a paradoxy, hádanky, přesmyčky, rébusy a hlavolamy, úlohy a hry pro rozvoj logického myšlení a argumentace;
-
metody inscenační (využití modelových situací) a badatelské - metody pozorování, manipulace, experimenty, výzkum, úlohy rozvíjející intuici a odhad;
-
metody diskusní;
-
brainstorming/brainwriting - mentální mapování;
-
metody kritického myšlení - volné psaní, podvojné deníky, I. N. S. E. R. T., klíčová slova, pětilístek, kostka a další;
-
metody samostatné práce;
-
projektová výuka - je výborným prostředkem pro obohacování učiva; umožňuje žákům pracovat skupinově i individuálně; nabízí mnoho variant práce, jako například projekty výstupní (shrnující určité téma daného předmětu), projekty dlouhodobé (například celoroční), na kterých se pracuje pravidelně v určitém čase, ale i jednodenní školní projekty a podobně;
-
didaktické a deskové hry - velmi oblíbené jsou hry strategické, pexesa, lotta atd.
Na jednotlivé metody můžeme nahlédnout také z jiného hlediska, a to dle typů inteligence. Uvedeme pouze ty, které se týkají intelektového nadání - tělesně-pohybovou, interpersonální inteligenci i její další typy ponecháme stranou. Užití metod pak může být následující:
-
k rozvoji verbální inteligence přispívá mimo jiné vedení slovních sporů, řešení a sestavování křížovek, osmisměrek a slovních hádanek, hraní deskových her typu Scrabble, Amos - čeština v kostce, Černé historky, Blábol, Žahour, vybírání, tvoření a doplňování slov podle logického klíče, vyhledávání informací, dávání a plnění složitých pokynů, tvorba osobních deníků či časopisů;
-
vizuálně-prostorová inteligence může být rozvíjena zejména čtením a vytvářením map a plánků, skutečných či imaginárních, vytvářením názorných schémat, 3D úlohami v pohybech kostky či čtvercové sítě, 2D úlohami s plošnou rotací a skládáním, hraním deskových her se zrakovou strategií, jako jsou například dáma, šachy, Blokus, Blokus 3D, Digit, Quoridor, Věž (Tower), Pipeline, Geomag, Neo Cube, Megaformers, pomocí úloh a her rozvíjejících postřeh, například Cink, Jungle Speed, Dobble, Střelené kachny, Bang!;
-
matematicko-logická inteligence se uplatňuje ve vědeckém myšlení; můžeme ji rozvíjet například prostřednictvím výpočtů šancí a pravděpodobnosti, odhadem množství, výběrem podle logických kritérií, vytvářením logických řad, řešením rébusů, hledáním logických dvojic, slovními úlohami typu zebra, logickými hádankami či v deskových hrách Amos - matematika v kostce, Ubongo, Go, Ligretto, Poker a další. Vhodné jsou i hry pro jednotlivce jako sudoku, Shikaku, Nonogramy a jiné;
-
přírodovědná inteligence se projevuje intenzivním vztahem k přírodě a lze ji rozvíjet třeba pozorováním a studiem rostlin a zvířat, sbírkami přírodnin, chovem zvířat, pěstováním rostlin či experimenty s přírodninami.
Tvorba vlastních pracovních materiálů pro MNŽ
Vzhledem k faktu, že současná literatura určená ke vzdělávání žáků na základních školách (učebnice, pracovní sešity a podobně) není většinou přizpůsobena požadavkům MNŽ, jsou jejich učitelé nuceni tvořit vlastní výukové materiály, které by reflektovaly aktuální poptávku žáků, jejich vědomosti, schopnosti a zájmy. Pracovní list je základním výukovým materiálem předkládaným MNŽ.
Náležitosti, které by měl takový specifický pracovní list obsahovat, jsou následující: zohlednění žáků se specifickými vzdělávacími potřebami (velikost písma, organizace a uspořádání textu pro snazší orientaci na ploše, barevnost, podložení informací vhodnými obrázky a podobně), dále zohlednění osobnosti MNŽ, užití metody MMM (musí - měl by - může), využití Bloomovy taxonomie (analýza, syntéza, hodnocení, motivace, grafika).
Vlastní postup práce:
-
stanovení vzdělávacího obsahu učiva;
-
výběr vhodného aktuálního motivačního prvku a grafického zpracování s vlastními autorskými právy;
-
výběr zajímavé inovativní formy pojetí - netradiční postup s problémovým prvkem při vlastním objevování;
-
stanovení obohacení a akcelerace učiva;
-
vlastní tvorba dat do pracovního listu;
-
prvek samoopravnosti pracovního listu - umožní učiteli či žákovi ihned vidět chybu;
-
forma sebehodnocení práce.
Na stránkách nadani.zshalkova.cz v sekci Nápady do výuky najdete po vyplnění přihlašovacích údajů více než 100 pracovních materiálů, které představují inovativní metody a formy poznání pro MNŽ. Vznikly v rámci projektu ESF a ke stažení jsou tudíž zdarma. Ve stejné sekci naleznete i knižní či webové tipy a doporučení ověřených deskových her či online procvičovacích aktivit. Inspiraci lze čerpat též v různých publikacích. Vhodný seznam naleznete například na www.talentovani.cz/publikace nebo na www.deti.mensa.cz.
ZDROJE
-
Vyhledáváme rozumově nadané žáky. Metodická příručka. Praha: VÚP, 2010.
-
LAZNIBATOVÁ, J. Nadané dieťa - jeho vývin, vzdelávanie a podporovanie. Bratislava: IRIS, 2001.
-
MIHÁLOVÁ, K. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Speciální třída pro nadané děti. Olomouc, 2007. Disertační práce.
-
ŠIMKO, D. Metodika práce učitele s mimořádně nadanými žáky. Hranice: Soukromá střední škola Hranice, 2011.
-
ŠŤÁVA, J., NOVOTNÁ, M., JANDA, M., VĚCHTOVÁ, G., DAN, J. a J. ŠKRABÁNKOVÁ. Příručka pro práci s nadanými žáky. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2012.