Zaklínadlo RVP? aneb Když se RVP vezmou jako příležitost, jak učit smysluplně

Vydáno:

O zkratce RVP se hovoří každou chvíli. Rámcové vzdělávací programy ve vlnách - podle toho, jak se právě chystá jejich aktualizace - vyvolávají diskusi, otázky a emoce a často také obavy, co se zase přihodí, co z novinek bude vyplývat pro učitele, kdo je vytvoří atd. Jedná se přitom obvykle spíše o debaty z pozice oběti než tvůrce. A co s tím? Možná pro vás bude inspirací příběh z komunity fyzikářů, který s vámi budu sdílet, protože vypadá jako realizovatelný i v dalších oblastech a předmětech, a možná vám ukáže, proč na RVP nahlížet jako na příležitost raději než jako na strašáka nebo něco, co je dokonce k ničemu.

Zaklínadlo RVP? aneb Když se RVP vezmou jako příležitost, jak učit smysluplně
Petra
Prošková,
ředitelka Elixíru do škol, z. ú.
Všechno začalo informací (či spíše kuloárovým drbem), že se chystá revize RVP, která by měla vypadat tak, že se sejde skupinka lidí, kteří "mají zrovna čas", a vytvoří něco, podle čeho budou muset učit všichni fyzikáři. Bez oponentury, bez pilotáže. Při tom pomyšlení nastalo na katedře didaktiky fyziky MFF UK lehké zděšení, protože tohle přece není cesta, kterou by se mělo jít. Jenže co s tím vlastně didaktici fyziky, členové FPS (Fyzikální pedagogické společnosti Jednoty českých matematiků a fyziků), učitelé fyziky i učitelé budoucích učitelů mohou udělat?
Nakonec se rozhodli svolat seminář, kde by se problematice RVP věnovali pořádně. Aby získali co nejširší paletu názorů učitelů, oslovili kolegy z ostatních kateder vzdělávajících učitele fyziky, učitele zapojené do projektů Heuréka a Elixír do škol, členy FPS JČMF, účastníky konferencí Veletrhu nápadů učitelů fyziky, jednoduše spoustu učitelů, a spustili akci typu "letadlo", která spočívá v jednoduchém principu: "Vyplňte anketu a pošlete ji dál." Díky tomu, že komunita fyzikářů v České republice není jen prázdný pojem, ale skutečně existuje a žije, se během čtyř týdnů podařilo získat odpovědi 385 učitelů fyziky ze všech typů škol. Výsledky ankety se staly podstatným základem pro jednání na dvoudenním semináři, na který začátkem března přijelo 80 účastníků z celé republiky, aby páteční večer a sobotu věnovali fyzice a RVP. O tom, že seminář měl svoji váhu a důležitost, svědčí i účast zástupců MŠMT a Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV).
Na setkání se kromě úvodního zamyšlení, výsledků ankety, méně známých podpůrných materiálů atd. prezentovaly také informace z průběhu tvorby kurikulárních reforem ve světě. V diskusních skupinách účastníci debatovali o zadaných problémech a sdíleli své - někdy hodně různé - pohledy s překvapivou odvahou a kontroverzí.
Jedním z příspěvků, schválně spíše kontroverzním, ale jak se ukázalo, pro leckoho objevným a další akce spouštějícím, byla prezentace Věry Koudelkové, učitelky fyziky na Gymnáziu Českolipská v Praze a pracovnice KDF MFF UK, RVP v 10 hodinách.
Věra Koudelková
Proč a co jsem udělala? Často slýchám, že je potřeba toho odučit moc, že když budou učitelé se žáky experimentovat, nestihnou odvykládat vše, co musejí, apod. Jsem přesvědčena, že to tak ale není, že mi RVP dovolují volnost, abych se žáky mohla dělat, co mi přijde užitečné. Na KDF jsme o tomto diskutovali a vžila se věta, že RVP pro ZŠ lze odučit v 10 hodinách. A tak jsem se rozhodla, že to zkusím. Samozřejmě ne na žácích, ale zkusila jsem s tímto požadavkem rozmyslet výuku tak, jak ji běžně připravuji. Výsledek? Ano, RVP opravdu lze odučit v několika málo hodinách.
Hodně absurdní příklad: Výstup z RVP ZV zní: "Žák zapojí polovodičovou diodu." Minimum, které musí žák splnit, je tedy zapojit polovodičovou diodu. Žákům rozdám LED a baterie, žáci přiloží LED k baterii, zjistí, že v jedné polaritě nesvítí, v jedné polaritě svítí. A tímto je výstup splněn. Příklad je samozřejmě zcela absurdní a jen pevně doufám, že nikdo takto polovodiče neučí. To, co jím chci říct, je, že vše, co z daného tématu budu dělat navíc, je mým rozhodnutím, závislým na mé volbě, na úrovni mých žáků a na podmínkách školy. Učím na gymnáziu a naposledy, když jsem učila v kvartě polovodiče, byli žáci zvědaví a chtěli vysvětlit, i jak fungují PN přechody v tranzistoru. Když budu učit žáky, které to nezajímá, nebo k tomu nemám podmínky, tak to z hlediska RVP učit nemusím.
Hlavním poselstvím mé prezentace tak bylo, aby si učitelé, kteří mají pocit, že toho je ve fyzice moc a aktivními metodami se všechen obsah nedá stíhat, položili otázku, jestli to, co učí, učit musejí (protože to po nich chce RVP a to je povinný dokument), nebo "musejí" (protože se to vždy učilo, je to v učebnici, v tematickém plánu apod.).
Překvapivě se ukázalo, že část účastníků je skutečně chybně přesvědčena, že RVP ZV stanovuje kromě výstupů i povinné učivo. Tedy že to, co si před lety napěchovali do svých ŠVP (a co nyní skutečně musejí s dětmi zvládnout), tam musí být zařazeno podle RVP ZV.
V plénu padalo mnoho otázek, na které se následně hledaly odpovědi na jednotlivých diskusních skupinách. Z víkendové akce vzešel kompaktní a velmi cenný podklad pro další jednání k revizím RVP (viz web http://kdf.mff.cuni.cz/RVP2018) a díky účasti pana Jaroslava Fidrmuce, vedoucího oddělení pro matematické, přírodovědné a digitální vzdělávání NÚV, se v tuto chvíli celá aktivita posouvá k zásadní obsahové analýze. Tímto bychom zatím mohli skončit a někdo by si možná mohl říci: "No, ale nic se zatím neděje..."
... jenže započatý příběh pokračuje. Cvrnknutí do první pomyslné kuličky na Newtonově houpačce se zdařilo.
O dva týdny později se asi 15 fyzikářů v rámci projektu Elixír do škol sjelo v Praze na Základní škole Červený vrch, kde probíhalo společné setkání vedoucích fyzikálních regionálních center. Kromě tradičního sdílení novinek z "Elixíru" a fyziky, ukázek vzorových hodin k vybraným tématům, využití reflexe ve výuce a neformálního povídání byla samozřejmě klíčovým tématem i ona "ervépéčková" akce. Hana Trhlíková, učitelka fyziky ze Základní školy Sokolov, Křižíkova 1916 a také vedoucí centra Elixíru do škol v Sokolově, která byla jednou z účastnic, nám doplnila další dílek příběhu, který má cenu zlata.
Hana Trhlíková
Prezentace, jak odučit fyziku v 10 hodinách, spolu s informací, že jsou pro nás povinné pouze výstupy, mě dostala a podnítila mě k další akci. Už ze setkání jsem odjížděla s přesvědčením, že celé ŠVP předělám. Tak, jak jsem tuhle aktivitu vždycky neměla ráda, tak jsem se na ni tentokrát těšila. Dávalo mi to teď obrovský smysl. Věděla jsem, že si vytvořím prostor pro to, abych mohla s dětmi dělat, co nás společně nejvíc baví a na čem se děti o fyzice nejvíc dozvědí a naučí - pokusy, experimenty a objevování.
Hned v pondělí jsem se v kabinetě zmínila o svých nových zjištěních ze semináře. Kolegyně češtinářka prohlásila, že s nimi musím určitě vystoupit ve středu na poradě, aby nad tím začali uvažovat i ostatní ve škole: "Spousta z nás prostě neví, že jsou závazné pouze výstupy a učivo je jen doporučené." Sama mi také po prostudování RVP pro český jazyk druhý den hlásila, co změní a vynechá, že toho češtináři učí úplně zbytečně obrovské kvantum a děti to potom nezvládají.
Věci nabraly rychlý spád, na poradě byli všichni, kolegyně i vedení, nejprve dost překvapení, váhali nad závazností doporučeného učiva. Ale podařilo se, dnes už v naší škole proběhly schůzky v jednotlivých předmětových komisích a ŠVP do konce školního roku upravíme.
Další krok, který jsem udělala, abych pomohla šíření informace a pokusila se vzbudit zájem kolegů fyzikářů, bylo, že jsme na nejbližším setkání centra Elixíru do škol v Sokolově s účastníky prošli ukázkovou úlohu ze sbírky metodických doporučení. Většina kolegyň tuhle úžasnou pomůcku neznala. Při diskusi ohledně RVP a ŠVP a mém doporučení "ubrat z učiva a učit tak, aby to je i děti víc bavilo", mi jedna z účastnic děkovala, že to konečně od někoho slyšela.
Opět jsem si ověřila, že i jeden člověk může mít vliv na to, jaké změny nastanou, když se s odvahou pustí do věcí a akcí, které mu dávají smysl, a pomůže v jejich šíření dál.
Těší mě, že jsem fyzikářka a mám štěstí, že kolem fyziky existuje taková komunita. Uvědomuji si, že kdybych byla ve svém předmětu zavřená sama, učila bych asi pořád z učebnice a nadávala, že nestíhám.
Celý příběh ukazuje na nezbytnost několika klíčových aspektů v učitelském řemesle, které zkvalitňují vzdělávání odspodu:
-
kolegiální sdílení učitelů jako přirozená součást systému a klíč k uvědomění si možností,
-
vytváření podmínek a dlouhodobá podpora učitelů pro smysluplnou výuku,
-
hrdost na řemeslo, odpovědnost a chuť být spolutvůrci prostředí, ne oběťmi systému,
-
odvaha dělat věci smysluplně,
-
hledání způsobů "jak" místo důvodů "proč ne".
Věříme, že fyzikáři (a nejen oni) budou mít smysluplné RVP, které jim pomohou vytvořit prostor pro to, aby děti i učitele učení bavilo a ve výsledku se děti fyziku učily naplno a s radostí.
Znáte Elixír do škol a jeho regionální centra pro fyzikáře? Víte, kde ve vašem regionu sídlí jeho centrum? Účast je dobrovolná, zdarma a přijít může každý, kdo má chuť učit poutavě. Doporučte centrum svým učitelům fyziky.
www.elixirdoskol.cz