Úskalí uzavírání smluv

Vydáno:

Jelikož i v českém právu platí základní právní zásada, že "smlouvy se mají dodržovat", jejich nedodržení může vést k závažným právním následkům. Cílem tohoto článku1 je proto upozornit na některé aspekty uzavírání smluv, kterým je vhodné věnovat pozornost, aby se smlouva nestala spíše "noční můrou" než původně zamýšleným výhodným obchodem.

 

Úskalí uzavírání smluv
Mgr. Bc.
Adam
Hlaváč
firemní právník v Pardubicích
Uzavírání smluv je běžnou součástí našich životů, byť si to často ani neuvědomujeme. Smlouvu lze totiž uzavřít širokou škálou způsobů, od neformálních, např. v podobě nástupu do dopravního prostředku, až po vysoce formální, např. uzavření kupní smlouvy na nemovitost s úředním ověřením podpisů smluvních stran na téže listině. Bez ohledu na formu však ve všech případech dochází k uzavření smlouvy, na základě které na sebe smluvní strany přebírají sjednaná práva a povinnosti.
Právní rámec
Obecná regulace smluvních vztahů (právní terminologií "závazků z právních jednání") je zakotvena v zákoně č. 89/2012 Sb.,
občanský zákoník
(dále jen "OZ"), který je účinný od 1.1.2014.
Pokud jste vstoupili do smluvního vztahu před tímto datem, smluvní vztah nadále trvá a nepodřídili jste jej právnímu režimu OZ, i nadále se řídí dřívějšími právními předpisy, tedy v závislosti na charakteru dané smlouvy buď právní úpravou zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, nebo právní úpravou "starého" občanského zákoníku, č. 40/1964 Sb. Výjimku tvoří pouze nájemní smlouva, smlouva o účtu a cestovní smlouva, u kterých dle § 3073 a násl. OZ platí, že se řídí režimem OZ od 1.1.2014, byť k jejich uzavření došlo před tímto datem.
Smlouvy uzavřené od 1.1.2014 jsou pak již plně v režimu OZ. Právní režim OZ je přitom na rozdíl od předchozího, "starého" občanského zákoníku mnohem více založen na
autonomii
vůle smluvních stran a na
bezformálnosti
. To ve svém důsledku znamená jednak to, že si smluvní strany mohou téměř vše sjednat dle vlastní libosti2a pravidla zakotvená v OZ se uplatní pouze na situace, kterou si smluvní strany ve smlouvě výslovně neupravily, a jednak to, že písemná forma smlouvy je vyžadována v naprostém minimu případů (zpravidla tam, kde je třeba smlouvu předložit státnímu orgánu - např. smlouva o převodu vlastnictví k nemovitosti na katastrální úřad) a naopak
většinu smluv lze uzavřít i ústně
(k formě smlouvy viz pokračování tohoto článku).
Smluvní volnost má pochopitelně na jednu stranu svá pozitiva, protože příliš nesvazuje smluvní strany právní regulací a formálností, na druhou stranu klade o to větší
odpovědnost
na samotné smluvní strany, aby předmětem smlouvy učinily skutečně to, co chtějí, a samy zvolily formu, která bude pro danou smlouvu vhodná a prokazatelná v případě budoucího sporu mezi smluvními stranami.
Forma smlouvy
Pod
pojmem "smlouva"
si obvykle představujeme
text dohody v písemné podobě
(listinné či elektronické). Stejně tak je ale smlouvou v právním smyslu i
objednávka
ze strany objednatele a její potvrzení ze strany dodavatele (a to třeba i pouhým potvrzujícím e-mailem nebo telefonem). V neposlední řadě představuje smlouvu i z
ávazek stvrzený ústně či podáním ruky
.
Jak bylo uvedeno výše, nevyžaduje-li u konkrétního smluvního typu OZ písemnou formu3, lze smlouvu uzavřít i v jiné podobě, ať již ústně (např. po telefonu), nebo faktickým konáním (např. dodavatel namísto odsouhlasení objednávky přímo doveze objednané zboží).
"Neformální" uzavření smlouvy v jiné než písemné podobě je z praktického pohledu akceptovatelné, například je-li předmětem smlouvy "banální" plnění nebo ze smlouvy nemohou vzniknout zásadní právní následky (např. nákup spotřebního materiálu v malém množství). V ostatních případech lze doporučit uzavření smlouvy v písemné podobě tak, aby bylo možné kdykoliv v budoucnu - zejména přestane-li druhá smluvní strana plnit své smluvní povinnosti -
prokázat, co si mezi sebou smluvní strany ujednaly.
I když není vyžadována písemná forma v OZ, může tento požadavek vyplývat z jiného právního předpisu. Jedná se zejména o zákon č. 340/2015 Sb., o
registru smluv
, který ukládá
povinnost uveřejnit v registru mj. i smlouvy uzavřené příspěvkovými organizacemi územních samosprávných celků
(tedy např. i škol a školských zařízení) s předmětem plnění vyšším než 50 000 Kč.4Dle ustanovení § 5 odst. 1 předmětného zákona přitom platí, že
"[u]veřejněním smlouvy prostřednictvím registru smluv se rozumí vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu a rovněž metadat podle odstavce 5 do registru smluv"
. Z dikce tohoto ustanovení tedy implicitně vyplývá, že má-li být vložen obraz textového obsahu smlouvy, měla by být tato smlouva uzavřena písemně, a to přinejmenším v podobě písemné objednávky a písemného potvrzení o akceptaci objednávky (nemusí se tedy jednat o písemnou smlouvu s podpisy obou smluvních stran na jednom dokumentu).
Proces uzavírání smlouvy
Ať už je smlouva uzavřena v jakékoliv podobě, vždy jí musí předcházet
proces sjednání
(tzv. kontraktační proces). Jde o proces, kdy jedna strana - tzv. navrhovatel - činí nabídku na uzavření smlouvy s vymezením jejích podstatných náležitostí (zpravidla minimálně v rozsahu "co" a "za kolik") a druhá strana - tzv. příjemce - tuto nabídku přijme.
Uzavírají-li strany smlouvu
v jeden okamžik
(např. podpisem smlouvy "u jednoho stolu"), je smlouva uzavřena v daný moment. Jinak je tomu v případě, kdy se smlouva uzavírá
"na dálku"
. V těchto případech podle § 1745 OZ platí, že smlouva je uzavřena až okamžikem, kdy navrhovatel obdrží akceptaci ze strany příjemce. Pokud tedy dochází k uzavírání smlouvy distančním (např. korespondenčním) způsobem, kdy jedna strana zasílá již podepsané vyhotovení smlouvy k doplnění podpisu druhou smluvní stranou, pak smlouva není uzavřena ve chvíli, kdy smlouvy podepíše druhá strana, ale až momentem, kdy jedno - oboustranně podepsané - vyhotovení dojde zpět navrhovateli. Jste-li tedy tím, kdo smlouvu podepisoval jako druhý a odesílal zpět navrhovateli, je vhodné si zajistit potvrzení o tom, kdy bylo vaše přijetí navrhovateli doručeno (např. dodejkou).
Zároveň je třeba uvést, že dle § 1740 odst. 3 OZ je smlouva uzavřena pouze v případě, že odpověď příjemce neobsahuje žádné
dodatky nebo odchylky
, které by podstatně měnily podmínky nabídky5, a tyto nepodstatné dodatky nebo odchylky nebyly ze strany navrhovatele bez zbytečného odkladu odmítnuty.
Je-li situace odlišná a projev vůle příjemce naopak obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je tento projev dle ustanovení § 1740 odst. 2 OZ odmítnutím nabídky a považuje se za novou nabídku (též "protinávrh").6 V takovém případě tedy dochází k záměně "rolí" a z původního navrhovatele se stává potenciální nový příjemce, který může přijmout protinávrh původního příjemce. Smlouva proto není uzavřena momentem, kdy tento protinávrh dojde zpět původnímu navrhovateli, ale původní navrhovatel musí tento protinávrh přijmout.
Osoba oprávněná jednat za druhou smluvní stranu
Každá smluvní strana by si měla před finálním uzavřením smlouvy (zpravidla ve formě podpisu) zjistit a ověřit, že
smlouvu za druhou smluvní stranu uzavírá osoba k tomu oprávněná
.
Žádné problémy to s velkou pravděpodobností nebude vyvolávat v případech, kdy druhou smluvní stranou je fyzická osoba, např. osoba samostatně výdělečně činná. Tato osoba zpravidla uzavírá smlouvu sama vlastním jménem.
Větší pozornost je třeba věnovat, je-li smluvní stranou
právnická osoba
. Právnickou osobu zastupuje vždy její
statutární orgán
, tedy například jednatel s. r. o., předseda představenstva a.s. nebo ředitel školy, která je příspěvkovou organizací. Má-li statutární orgán právnické osoby více členů (tzv. kolektivní orgán), podle ustanovení § 164 odst. 2 OZ obecně platí, že neurčí-li zakladatelské právní jednání, jak jeho členové právnickou osobu zastupují, činí tak každý člen samostatně. Způsob jednání statutárního orgánu za právnickou osobu je přitom údaj, který se zapisuje do veřejného rejstříku7, a v něm lze tedy snadno zjistit, nejen kdo je statutárním orgánem právnické osoby, ale i to, zda v případě kolektivního orgánu jedná každý člen samostatně, nebo musí právní jednání činit například vždy dva členové statutárního orgánu společně. V případě plurality jednajících osob je třeba důsledně trvat na podpisu smlouvy všemi osobami, které mají podepisovat za danou právnickou osobu společně, jelikož v opačném případě nedojde k platnému uzavření smlouvy, a smlouva tak nevyvolává žádné právní účinky.
Vedle statutárního orgánu mohou smlouvy za právnickou osobu uzavírat za zákonem stanovených podmínek rovněž zaměstnanci této právnické osoby. To vyplývá z ustanovení § 166 odst. 1 OZ, kde se uvádí:
"Právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti."
Pokud tedy nabude smluvní strana při právním jednání vůči zaměstnanci druhé smluvní strany důvodně dojmu, že tento
zaměstnanec
je vzhledem ke svému pracovnímu zařazení nebo funkci
oprávněn činit jménem této právnické osoby určitá právní jednání
, může s ním tato smluvní strana taková právní jednání učinit s tím, že půjde o platné právní jednání vůči druhé smluvní straně, která je právnickou osobou. Typickým příkladem může být například uzavření odběratelsko-dodavatelské smlouvy se zaměstnancem na pozici obchodního ředitele společnosti. Tato osoba, byť nemusí být členem statutárního orgánu společnosti, má zpravidla v působnosti své funkce právě uzavírání smluv s obchodními partnery.
Ať už je druhou smluvní stranou fyzická, nebo právnická osoba, mohou za ni uzavírat smlouvy i další osoby, a to buď na základě plné moci, nebo na základě jednání v provozovně této druhé smluvní strany.
Využití institutu smluvního zastoupení (tzv. plné moci) podle ustanovení § 441 a násl. OZ přichází v úvahu obecně kdykoliv. Na základě plné moci bude určitou osobu - jakožto zmocnitele - zastupovat a jejím jménem činit ve stanoveném rozsahu právní jednání určená osoba jako zmocněnec. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc podle ustanovení § 441 odst. 2 OZ v písemné formě. S ohledem na právní jistotu všech, tedy nejen zmocnitele, zmocněnce, ale i osoby, vůči které má zmocněnec vystupovat, lze však doporučit udělení plné moci v písemné formě vždy.
Oproti plné moci přichází možnost uzavření smlouvy osobou v provozovně logicky pouze v případě, že druhá smluvní strana je podnikatelem (a disponuje tedy provozovnou ve smyslu živnostenského zákona). Dle ustanovení § 430 odst. 2 OZ totiž platí, že
"[p]odnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna"
. Nemusí se tedy jednat o zaměstnance nebo jiného smluvního pracovníka, ale může jít i o osobu, která se v provozovně ocitla "omylem" nebo "náhodou". K tomu, aby mohla být taková osoba považována za zástupce oprávněného podepisovat smlouvy, totiž postačí, že třetí osoba bude
v dobré víře
, že je tato osoba k jednání oprávněna. Typickým příkladem tak může být například nákup zboží v prodejně, kdy ať už za prodejním pultem stojí kdokoliv, bude kupní smlouva se zákazníkem (zpravidla neformálně, jen převzetím zboží a zaplacením) platně uzavřena, protože zákazník byl v dobré víře, že jednající osoba byla k uzavření smlouvy oprávněna.
Předsmluvní odpovědnost
Je zcela logické, že pokud dojde k uzavření smlouvy, převzaly tím na sebe smluvní strany sjednaná práva a povinnosti, které musí dodržovat. Poruší-li pak některá smluvní strana svůj smluvní závazek, nese za takové porušení odpovědnost a druhá strana má zákonné (a zpravidla i smluvní) prostředky, jak si zajistit zjednání nápravy, anebo alespoň nahrazení škody, která porušením smlouvy vznikla.
V ustanovení § 1729 OZ je však zakotvena i
tzv. předsmluvní odpovědnost
. V odstavci 1 je vymezeno, kdy se má jednání některé stran za nepoctivé:
"Dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod."
V odstavci 2 je pak nepoctivé jednání sankcionováno povinností k
náhradě škody
:
"Strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech."
Pod pojmem "ztráta z neuzavřené smlouvy v obdobných případech" nelze chápat například částku odpovídající rozdílu mezi cenou, za kterou měl kupující koupit zboží od prodávajícího, jenž nakonec jednání o uzavření ukončil, a cenou, za kterou zboží koupil od "náhradního" prodávajícího, ale spíše náklady spojené s procesem uzavírání smlouvy a legitimním očekáváním jejího faktického uzavření. Škodou tak mohou být dle rozhodovací praxe soudů8 zejména náklady vynaložené v souvislosti s předsmluvním vyjednáváním či s přípravou podmínek pro uzavření smlouvy (náklady na právní zastoupení, na znalecké posudky, na správní a jiné poplatky, na zajištění si úvěru apod.) nebo i výdaje směřované k předmětu smlouvy. Není významné, komu byly takové částky zaplaceny (zda je obdržela potenciální smluvní strana či třetí osoby), z hlediska definice skutečné škody je rozhodující, zda se jejich zbytečným vynaložením snížil majetkový stav poškozeného.
Závěr
V tomto článku byly nastíněny některé momenty, kterým je třeba věnovat pozornost při procesu uzavírání smlouvy. Patří mezi ně zejména aspekty spojené s formou smlouvy, řádným "informačním tokem" od navrhovatele smlouvy k příjemci a zpět, správné určení osoby oprávněné jednat za druhou smluvní stranu a v neposlední řadě i povědomí o existenci institutu předsmluvní odpovědnosti a právních dopadů v případě jejího porušení. Je tedy zřejmé, že vedle obsahu smlouvy je třeba věnovat pozornost i samotnému procesu uzavírání smlouvy, a to ideálně v duchu přímé úměry, že
čím důležitější smlouva a její dopady, tím větší pozornost
by měla být jak samotné smlouvě, tak procesu jejího uzavírání věnována.
Navazující článek v některém z dalších čísel se zaměří na obsah smlouvy, tedy co by (ne)mělo ve smlouvě chybět, aby se škola neocitla ve smluvním vztahu v podřízené pozici, které ze smlouvy náleží spíše jen plnění povinností, ale minimum práv.
1 V tomto článku je vyjádřen právní názor jeho autora. V případě sporu, včetně soudního řízení týkajícího se konkrétní věci, mohou být stanoviska a závěry třetích stran, včetně soudu, odlišná od těch, která jsou v tomto článku prezentována.
2 To však dle § 1 odst. 2 OZ neplatí pro ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.
3 Např. kupní smlouva k nemovité věci dle § 2128 odst. 1 OZ, smlouva o nájmu bytu nebo domu dle § 2237 OZ či smlouva o obchodním zastoupení dle § 2483 odst. 2 OZ.
4 K zákonu o registru smluv viz blíže např.: JANEČKOVÁ, E. Zveřejňování smluv uzavřených školami v centrálním registru.
Řízení školy.
2016, č. 11, s. 10 a násl.; HLAVÁČ, A. Nové povinnosti (nejen) škol dle zákona o registru smluv
. Řízení školy.
2016, č. 8, s. 17 a násl.
5 Bude-li například objednávka školy znít na 100 ks učebnic balených po 10 ks a dodavatel nabídku akceptuje s tím, že učebnice budou baleny po 20 ks, jde o odchylku, která podstatně nemění podmínky nabídky.
6 Takovým protinávrhem může být například situace, kdy škola zašle dodavateli objednávku na 100 ks učebnic matematiky od vydavatelství X a dodavatel odpoví tak, že tyto učebnice nedodává, ale dodá stejný počet učebnic matematiky od vydavatelství Y.
7 Viz https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-$firma
8 Viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.10.2016, sp. zn. 25 Cdo 337/2015.

Související dokumenty

Pracovní situace

Základní momenty novely zákona o pedagogických pracovnících a novely školského zákona
Školský zákon a jeho vyhlášky
Poskytování školního stravování z pohledu zákazu diskriminace
Souhlas se zpracováním osobních údajů ve školách - nejčastější situace
Co dělat, když škole přijde poškozené zboží?
Co dělat, když škole nepřijde zboží, které si objednala?
Policie ve škole
V jakých případech může škola odmítnout či odložit pomoc Policii ČR
Únor 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Březen 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Změna pracovního poměru
2022/2023: Činnosti mateřské školy v 1. pololetí školního roku
Školy a cestování žáků: školní zájezdy
Volba ZŠ a postup v případě neshody rodičů
Školský rejstřík
Založení pracovního poměru jmenováním – zástupce ředitele
Přístupnost školního webu podle litery zákona
Metodické komentáře k zákonu Lex Ukrajina 2
Způsob poskytování poradenských služeb školským poradenským zařízením
Duben 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení

Poradna

Jmenování ředitele
Pracovní náplň
Nekomunikace
Zřizovatel
Doplňková činnost
Zástup
Pracovnělékařské služby
Jmenování ředitelky
Poplatky školní družina
GDPR
Vychovatelka ŠD
Pracovní neschopnost
Škola v přírodě
Střet zájmů
Doprovod do školy
DPČ
Zákoník práce
Výpověď
Úvazky
Střídavá péče

Zákony

89/2012 Sb. občanský zákoník