Možnosti a výzvy finančního vzdělávání

Namátkou si připomeňme, jak rozmach informačních technologií ovlivnil způsob výuky, jak nás trpící životní prostředí donutilo věnovat se environmentální výchově, zatímco neutěšený stav morálky si žádá výchovu etickou a osobnostně sociální. Podobnou logikou přichází nyní do škol i

Jeho nutnost pramení z mnoha společenských proměn uplynulých dvaceti let – narůstající signály konzumního způsobu života, virtuální podoba peněz a neosobní zacházení s nimi, lehká dostupnost zboží i půjček, obrovský vliv reklamy a módních trendů, naše nedostatečná odborná připravenost k využívání nabízených finančních produktů. Důsledkem toho je značná aktuální zadluženost českých domácností, početné exekuce, osobní i rodinné tragédie, které se nevyhýbají žádné věkové či sociální skupině.

Dostatečnou obranou nebývá ani samotné všeobecné vzdělání. Dosud totiž pramálo reagovalo na skutečnost, že peníze jsou důležitou součástí našich životů. Samy o sobě nejsou nositeli našeho štěstí a spokojenosti, ale jejich nedostatek, neschopnost s nimi zodpovědně zacházet, mohou náš život výrazně zkomplikovat. Finančně málo gramotné chování, které děti často ve svém okolí vnímají, se může navíc stát nežádoucím vzorcem jejich budoucího vztahu k penězům a zacházení s nimi.

Finanční vzdělávání na ZŠ, resp. realizaci Standardů finanční gramotnosti (dále jen „FG“), lze v systému Školního vzdělávacího programu (dále jen „ŠVP“) organizovat různým způsobem:

Každý z těchto způsobů nabízí jiné možnosti a představuje i odlišnou míru náročnosti na přípravu pedagogů i na dodatečný zásah do ŠVP. V každém případě by mělo být jasné, že k finančnímu vzdělávání nestačí vybavit žáky pouhými informacemi, odbornými pojmy nebo matematickou dovedností k počítání peněz. Mělo by jít spíše o výchovu k finančně gramotnému chování, k zodpovědnému rozhodování o penězích současných i budoucích.

Jakou cestou se vydat? Kterou z uvedených možností si má škola vybrat?

Připomínám, že tvorba ŠVP přinesla školám příležitost využít místní specifické podmínky, zapracovat regionální potřeby a osobní pedagogické vize. Fungující ŠVP navíc nese rysy skutečného systému – vše se vším souvisí, logicky na sebe navazuje, podmiňuje se a rozvíjí. Pokud má škola takto zpracovaný program, je potřeba vkládat do něj každou další jednotlivost tak, aby nastavený systém podpořila (nenarušila).

Východiskem by měl být soulad s prioritami školy, s její filosofií.

Ptejme se tedy, která z uvedených možností realizace finančního vzdělávání nejvíce souzní s tím, jakou cestou a k jakému cíli jsme se zavázali své žáky vést. Teprve potom se porozhlédněme, kdo a čím nám v tom může být nápomocen.

Pokusím se konkretizovat možnosti různých způsobů finančního vzdělávání z hlediska externí pomoci školám, tj. současné nabídky učebních materiálů, pomůcek, metodických materiálů a odborných školení, které mohou školy k přípravě finančního vzdělávání využít.

Jako příklad jsem zvolila konkrétní nabídku občanského sdružení AISIS.

Rozhodování může vypadat např. takto:

Příklad z praxe:

Prioritou ŠVP této školy je podpora individuálních talentů s důrazem na sport a umění. Tomu odpovídá učební plán i zaměření školních vzdělávacích projektů a aktivit, které podporují rozvoj klíčových kompetencí. Finanční vzdělávání chce tedy škola realizovat jednoduchou organizační formou s minimálním zásahem do učebního plánu i ŠVP a s personálním zajištěním v podobě max. 2 pedagogů.

Dílčí výukové materiály pro žáky – stolní i počítačové hry zaměřené na rozlišení odborných pojmů, jejich propojení s konkrétními situacemi; učební pomůcky; dílčí pracovní listy, testy.
Pro pedagogy se nabízí metodiky dílčích, časově nenáročných aktivit (tzv. „jednohubky“), Sborník příkladů dobré praxe, jednodenní tematické semináře. Obsahově je tato nabídka provázána většinou s matematikou, občanskou výchovou nebo informatikou.

Nenáročnost v přípravě a organizaci finančního vzdělávání. Tyto nabídky jsou vhodné spíše jako doplněk systematického finančního vzdělávání.

Finanční vzdělávání je nové téma, ve kterém pedagog obvykle potřebuje sám získat širší a hlubší přehled. Roztříštěnost jednotlivých dílčích aktivit, na které není ve výuce mnoho času, může vést k tomu, že výuka FG „sklouzne“ na úroveň pouhých solitérních vědomostí.

Příklad z praxe:

ŠVP této školy nese název „Škola pro všechny“. Prioritou školy je poskytnout kvalitní vzdělání všem žákům. Důraz je kladen na výchovně vzdělávací strategie, zejména střídání výukových metod, činnostní učení, skupinová práce, hledání souvislostí. K tomu je potřeba organizovat výuku v časově delších jednotkách. Pedagogický sbor je zvyklý spolupracovat.

Pro žáky se nabízí vzdělávací akce „na klíč". Hotové výukové lekce vedené vyškolenými pedagogy – lektory. Škola si je pouze objedná a dohodne termín jejich realizace se žáky.
Pro pedagogy jsou v nabídce výukové materiály, které už nemají pouze dílčí podobu, ale rozpracovávají větší téma, nabízejí širší souvislosti, praktické propojení, integraci do různých vzdělávacích oblastí, důraz na zapojení klíčových kompetencí.
Příkladem je volný cyklus sedmi jednodenních seminářů s názvem (čtenářské, informační, občanské a matematické). Ke každému z nich je vyhotoven soubor pracovních listů pro žáky (1. i 2. st.). Samostatnou součástí tohoto cyklu je publikace s názvem

Škola získá nejen materiál a inspiraci k finančnímu vzdělávání, ale také k podpoře čtenářské, informační, občanské a matematické gramotnosti. Může propojit FG se stávajícím obsahem i očekávanými výstupy vzdělávání. Je to příležitost, jak zapojit do FG více pedagogů. Materiál koncipovaný tak, že dává prostor k vlastní tvorbě nebo úpravě pracovních listů, a tím i možnosti čerpat na tuto aktivitu

Jednotlivé semináře pokrývají vždy jen část Standardů FG. K získání uceleného materiálu je potřeba absolvovat celý cyklus.

Příklad z praxe:

Škola ve svém ŠVP zdůrazňuje efektivní učení, učení „pro život“. Prostředkem rozvoje klíčových kompetencí žáků a jejich motivace k celoživotnímu učení je prožitkové a projektové vyučování. Na přípravě této výuky participuje vždy více pedagogů, do výuky vstupují i externí odborníci, někdy z řad rodičů.

Vhodnou nabídkou je učebnice Rozumíme penězům. Jedná se o ucelený systém deseti tematických lekcí ( jednodenních projektů) se soubory pracovních a informačních listů pro žáky, metodickým popisem lekcí pro učitele a tabulkou v Excelu pro vedení rozpočtu. K projektu se nabízejí vzdělávací semináře různého rozsahu (celkem 80 hodin nebo á 8 hodin vždy pro 2 vybrané lekce). Absolventi seminářů získají přístup do klubového prostředí projektu, k novým a průběžně aktualizovaným informacím a nabídkám v oblasti FG.

Obsah tohoto projektu zcela pokrývá požadavky na Standardy FG. Pedagog získává hotové přípravy na výuku i hotový materiál pro žáky. Projekt nabízí efektivní metody a aktivity, které je možno použít i při jiné výuce. Škola tak získá cenný metodický materiál, prostřednictvím kterého může zvýšit kvalitu výuku, spolupráci pedagogického sboru a motivaci žáků k učení.

Školení je časově náročnější, pro získání vstupu do klubového prostředí je potřeba absolvovat celý projekt.

Příklad z praxe:

Škola chce využít více možností, jak organizovat finanční vzdělávání. Hledá efektivní propojení se svým ŠVP, ale také větší zajištění před rizikem personálních změn. Vedení školy chce využít nového tématu ve vzdělávání k práci s pedagogickým sborem, hledání cesty k vyšší kvalitě vzdělávání. Z časových a kapacitních důvodů škola potřebuje získat externí spolupráci na zavádění modelu FG.

Téma finanční gramotnosti je zajímavé i tím, že se dotýká bez výjimky nás všech. Je to jedno z témat, které může být přínosné pro úspěšný a spokojený život žáků, ale v mnohém může být obohacující i pro jejich učitele. Je to téma, které nabízí možnost dotýkat se skutečného, reálného života.

Z tohoto pohledu se finanční vzdělávání může stát velkou výzvou pro: