Lukáš Pulko nikdy nepochyboval, že fotbal má sílu sbližovat. Jeho fotbalový klub Mongaguá tak už deset let úspěšně svádí dohromady děti žijící v problémových, převážně romských lokalitách a pomáhá jim nalézat nový, lepší směr. Při tréninku a klubových aktivitách získávají víc než hráčské dovednosti a příležitost posunout se do vyšších soutěží: učí se respektu, odvaze i odpovědnosti. Malí fotbalisté přitom překonávají řadu překážek, jak se ukázalo i při listopadovém incidentu, který získal pozornost veřejnosti. Skupina hráčů tehdy čelila cestou vlakem z Děčína do Prahy rasistickým urážkám fanoušků ostravského Baníku a situaci musela řešit i policie. V rozhovoru Lukáš Pulko hovoří o tom, proč je pro romské děti důležité mít vhodné vzory, o přetavování nepříjemných událostí v příležitosti nebo o tom, jaký vliv mělo na jeho činnost setkání s papežem.
Byl vznik fotbalového klubu pro děti ze znevýhodněného prostředí váš dlouhodobý záměr, nebo dílo náhody?