Málokterý čtenář si bude pamatovat období v 90. letech minulého století, kdy se přejmenovávaly naše školy z „lidových škol umění“ na „základní umělecké školy“. Najdou se ale ti, kteří zažili před dvaceti lety opuštění starých rigidních osnov a aktivně se zapojili do tvorby Rámcového vzdělávacího programu – srdečně zdravím!
Revize RVP ZUV vstoupila do předposlední fáze, proběhlo vnější připomínkové řízení a nyní se budou zapracovávat podněty ze všech možných stran. Jde o pečlivou, koncentrovanou práci s každým doporučením, připomínkou či názorem a určitě to nepatří mezi činnost, na kterou se každé ráno na Národním pedagogickém institutu těšíte. To hluboké soustředění na každé slovíčko a pohled „dovnitř“ je třeba vyvážit i směrem „ven“ a podívat se na revizi RVP ZUV trochu z nadhledu.
Revize zásadního kurikulárního dokumentu, která dnes aktuálně probíhá, zastihla české ZUŠ při
velké generační výměně
, kdy pomalu odchází jedna generace ředitelů a učitelů, kteří tyto legislativní i obsahové změny v uměleckém vzdělávání tvořili (a doslova na vlastní kůži pak dvě dekády ověřovali jejich funkčnost). Přichází generace nová, která (často i nevědomky)
sklízí zaseté plody
a možná více než do minulosti, hledí do budoucnosti našich škol.Už 500 let před naším letopočtem upozorňoval Konfucius na zákonitost, že bez pečlivého studia minulosti nelze správně definovat budoucnost. Nejsem velký příznivec ohlížení se za minulostí a baví mne spíše hledět dopředu. Při revizi RVP ZUV js