Cílem článku je shrnout základní pravidla školského zákona, ze kterých vyplývají podmínky dokládání důvodů nepřítomnosti, omlouvání nepřítomnosti žáka střední školy a případné vyhodnocení situace jako „záškoláctví“.
Problematika záškoláctví a omlouvání nepřítomnosti žáka střední školy
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová
Ph. D.
specialista na školskou problematiku
Dokládání důvodů nepřítomnosti
Dle ust. § 67 odst. 1 školského zákona
„je zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku jeho nepřítomnosti“.
Školský zákon pojednává v uvedeném ustanovení o „doložení důvodů nepřítomnosti žáka“, nikoli o „omlouvání neúčasti žáka ve vyučování“. Pro doložení důvodů nepřítomnosti je školským zákonem stanovena
lhůta 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka
ve vyučování. Tato lhůta je stanovena kogentně, ve školním řádu ji nelze prodlužovat ani zkracovat.Školský zákon požaduje v daném ustanovení „doložení důvodů nepřítomnosti“. Proto se škola nemusí v odůvodněných případech spokojit s pouhým sdělením, že žák nebude přítomen ve vyučování.
V odůvodněných případech může škola vyžadovat konkrétní „důkazy“ dokládající důvody nepřítomnosti.
Uvedenými „důkazy“ může být potvrzení lékaře o dočasné neschopnosti žáka se vzdělávat.Je zřejmé, že předtím, než škola
zakomponuje povinnost dokládat „konkrétní“ důkazy do školního řádu
a než začne vyžadovat její plnění, musí stanovit, které případy budou školou považovány za „odůvodněné“. Škola může vyjít z Metodického pokynu čj. 10 194/2002-14 k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, při prevenci a postihu záškoláctví.1)Dle čl. II. odst. 2 tohoto metodického pokynu může škola požadovat, pokud to považuje za nezbytné, jako součást omluvenky vystavené zákonným zástupcem nezletilého žáka doložení nepřítomnosti žáka z důvodu nemoci lékařem, a to v případě, že nepřítomnost žáka přesáhne 3 dny školního vyučování. Ve zcela výjimečných, individuálně stanovených případech (zejména v případě časté nepřítomnosti žáka nasvědčující zanedbávání školní docházky) může škola požadovat jako součást omluvenky
potvrzení lékaře i při nepřítomnosti kratšího trvání.
Podmínky, za kterých škola vyžaduje doložení konkrétních „důkazů“, mají být obecně a současně jednoznačně
vymezeny ve školním řádu.
V optimálním případě jsou uvedené podmínky vymezeny tak, aby jak škola (třídní učitel, výchovný poradce), tak zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka dopředu věděli, zda:povinnost dokládat důvody nepřítomnosti konkrétními „důkazy“ bude vyplývat přímo ze školního řádu a žák (resp. zákonný zástupce žáka) o této povinnosti nebude adresně informován, nebo bude žák (resp. zákonný zástupce žáka) o uvedené povinnosti adresně informován (mimo jiné s uvedením důvodů, na základě kterých vyžaduje škola dokládání konkrétními „důkazy“, a s uvedením doby, po kterou se tento režim dokládání důvodů nepřítomnosti vyžaduje);
povinnost dokládat důvody nepřítomnosti konkrétními „důkazy“ se vztahuje na veškeré, nebo pouze na některé speciální případy dokládání nepřítomnosti žáka.
Jednoznačná pravidla formulovaná školním řádem
jsou jednou z podmínek smysluplné komunikace školy se zletilými žáky nebo zákonnými zástupci nezletilých žáků. Jistě to není podmínka jediná, už jenom z toho důvodu, že mnozí zákonní zástupci nezletilých žáků školní řád nečtou. V tomto směru musí být vydání textu školního řádu doplněno aktivitou školy. Je vhodné, aby škola žákům a zákonným zástupcům nezletilých žáků periodicky připomínala obsah školního řádu a vysvětlovala důvody, které školu k vymezení určitých pravidel vedly.Povinnost ošetřujících lékařů potvrzovat dočasnou neschopnost žáka
účastnit se vyučování se dovozuje z ust. § 38 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v platném znění. Podle uvedeného ustanovení je z veřejného zdravotního pojištění hrazena také tzv. posudková činnost spočívající v posuzování dočasné pracovní neschopnosti a dočasné neschopnosti ke studiu ošetřujícím lékařem a posuzování skutečností, které jsou podle § 191 zákoníku práce důležitými osobními překážkami v práci, a obdobné výkony žáků a studentů.Povinnost ošetřujících lékařů vyplývající z § 38 zákona o veřejném zdravotním pojištění uvádí MŠMT v materiálu
z února 2014.2)Je vhodné zdůraznit, že důvody nepřítomnosti žáka dokládá žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka.
Využití právních opatření při řešení problémového chování žáků na školách
Potvrzení lékaře je součástí uvedeného doložení nepřítomnosti žáka.
Omlouvání nepřítomnosti žáka
Povinnost doložení důvodů nepřítomnosti žáka
je upravena ust. § 67 odst. 1 školského zákona a je spojena s kogentní lhůtou 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka. Vlastní
„omlouvání nepřítomnosti žáka“
je školským zákonem uvedeno v ust. § 67 odst. 3:
„Podmínky pro omlouvání neúčasti žáka ve vyučování a pro uvolňování žáka z vyučování stanoví školní řád.“
Z uvedeného plyne, že školský zákon ponechává škole
prostor pro stanovení podmínek
pro omlouvání neúčasti žáka ve vyučování. Uvedené podmínky jsou povinnou součástí školního řádu, neboť podmínky pro omlouvání neúčasti žáka ve vyučování jsou současně povinnostmi žáků nebo zákonných zástupců nezletilých žáků [§ 30 odst. 1 písm. a) školského zákona]. Z logiky věci plyne, že
omlouvání nepřítomnosti žáka je omlouvání po skončení nepřítomnosti žáka ve vyučování
(na rozdíl od doložení důvodů nepřítomnosti žáka, které je lhůtou navázáno na počátek nepřítomnosti žáka).Při stanovování lhůty, ve které má žák, resp. zákonný zástupce žáka, omluvit nepřítomnost ve vyučování, není škola omezena školským zákonem. Ve školním řádu může být stanoveno, že žák, resp. zákonný zástupce žáka, omlouvá nepřítomnost do jednoho dne od skončení nepřítomnosti, do jednoho týdne od skončení nepřítomnosti atd.
Při stanovení lhůty pro omlouvání nepřítomnosti žáka vychází škola ze svých konkrétních podmínek.
Analogicky může škola s postupem při dokládání důvodů nepřítomnosti upravit i postup při omlouvání nepřítomnosti žáka. To znamená, že škola může v odůvodněných případech vyžadovat jako součást omluvenky např. potvrzení lékaře.
Pravidla omlouvání nepřítomnosti žáka jsou povinnou součástí školního řádu.
Zletilý, plně svéprávný žák
Zletilý žák (tj. žák, který dovršil osmnácti let věku) je plně svéprávný a vlastním právním jednáním nabývá pro sebe práva a zavazuje se k povinnostem (§ 15 odst. 2, § 30 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).
Zletilý žák není při právním jednání zastoupen zákonným zástupcem.
Před dovršením osmnácti let
věku se žák stává plně svéprávným přiznáním svéprávnosti nebo uzavřením manželství (§ 30 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.). Nezletilý, plně svéprávný žák je schopen za sebe právně jednat v plném rozsahu a nemusí být zastoupen. To znamená, že i v případě nezletilých, plně svéprávných žáků pozbývá svého opodstatnění jak obecné zastoupení nezletilého dle ust. § 892 zákona č. 89/2012 Sb., tak zastoupení zákonným zástupcem vyžadované školským zákonem.Ve vztahu k dokládání důvodů nepřítomnosti žáka a omlouvání jeho nepřítomnosti to znamená, že
zletilý nebo nezletilý, plně svéprávný žák sám dokládá důvody
nepřítomnosti a sám se omlouvá.Záškoláctví
Záškoláctví se projevuje jak ve formě
„pravého“ záškoláctví
(zákonní zástupci si myslí, že žák do školy chodí), tak
„skrytého“ záškoláctví
(záškoláctví s vědomím zákonných zástupců). Při řešení záškoláctví školy většinou postupují dle doporučení Metodického pokynu čj. 10 194/2002-14 k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví.Metodický pokyn se
věnuje „skrytému“ záškoláctví
pouze v té části, ve které uvádí:„V případě podezření z nevěrohodnosti dokladu potvrzujícího důvod nepřítomnosti žáka se může ředitel školy v dané věci obrátit na zákonného zástupce nezletilého žáka, nebo požádat o spolupráci věcně příslušný správní orgán.“3)
„O neomluvené i zvýšené omluvené nepřítomnosti informuje třídní učitel výchovného poradce, který tyto údaje vyhodnocuje.“
V praxi je vhodné
„skryté“ záškoláctví preventivně řešit
pomocí pravidel dokládání důvodů nepřítomnosti žáka a omlouvání nepřítomnosti žáka, a to i pomocí vyžadování konkrétních „důkazů“ důvodů nepřítomnosti nebo potvrzení lékaře jako součásti omluvenky.Postup v případě neomluvené absence
(„neskrytého“ záškoláctví) upravuje metodický pokyn takto:„Neomluvenou nepřítomnost do součtu 10 vyučovacích hodin řeší se zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem třídní učitel formou pohovoru, na který je zákonný zástupce nebo zletilý žák pozván doporučeným dopisem. Projedná důvod nepřítomnosti, způsob omlouvání, upozorní na povinnost stanovenou zákonem, seznámí s možnými důsledky, provede zápis z pohovoru, do něhož uvede dohodnutý způsob nápravy. Zákonný zástupce nebo zletilý žák zápis podepíše a obdrží kopii zápisu. Případné odmítnutí podpisu nebo převzetí zápisu zákonným zástupcem nebo zletilým žákem se do zápisu zaznamená.
Při počtu neomluvených hodin nad 10 hodin svolává ředitel školy školní výchovnou komisi, které se dle závažnosti a charakteru nepřítomnosti žáka účastní: ředitel školy, zákonný zástupce, třídní učitel, výchovný poradce, zástupce orgánu sociálně-právní ochrany dětí, školní metodik protidrogové prevence, popř. další odborníci a zástupce rady školy, pokud byla zřízena.
Pozvání zákonných zástupců na jednání školní výchovné komise se provádí doporučeným dopisem. O průběhu a závěrech jednání se provede zápis, který zúčastněné osoby podepíší. Případná neúčast nebo odmítnutí podpisu zákonnými zástupci se v zápisu zaznamená. Každý účastník jednání obdrží kopii zápisu.
Pokud neomluvená nepřítomnost přesáhne 25 hodin, ředitel školy zašle bezodkladně oznámení o pokračujícím záškoláctví s náležitou dokumentací příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo pověřenému obecnímu úřadu.
Při opakovaném záškoláctví v průběhu školního roku, pokud již byli zákonní zástupci postiženi pro přestupek, je třeba postoupit v pořadí již druhé hlášení Policii ČR. Kopie hlášení bude zaslána pověřenému obecnímu úřadu.“
Jako doplnění uveďme, že pro účely zákona o sociálně-právní ochraně dětí se dítětem rozumí nezletilá osoba (§ 2 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění). Rozsah poskytování sociálně-právní ochrany nezletilým dětem, které nabyly plné svéprávnosti, je vymezen ust. § 2 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., v platném znění.
Důsledkem záškoláctví mohou být:
kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka, tj. napomenutí třídního učitele, napomenutí učitele odborného výcviku, důtka třídního učitele, důtka učitele odborného výcviku, důtka ředitele školy (§ 31 odst. 1 školského zákona, § 10 vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, v platném znění);
kázeňská opatření, která mají právní důsledky pro žáka, tj. vyloučení a podmíněné vyloučení žáka ze školy (§ 31 školského zákona);
hodnocení chování (§ 30 odst. 2 školského zákona, § 3 odst. 5 vyhlášky č. 13/2005 Sb., v platném znění);
zanechání vzdělávání (§ 68 odst. 2 školského zákona).
ZÁVĚR
Lhůta dokládání důvodů nepřítomnosti ve vyučování
(3 kalendářní dny od počátku nepřítomnosti) je kogentně stanovena školským zákonem.Lhůta omlouvání nepřítomnosti
není školským zákonem stanovena a škola ji stanovuje v závislosti na podmínkách své činnosti.Důvody nepřítomnosti ve vyučování dokládá a nepřítomnost nezletilého žáka omlouvá zákonný zástupce.
Důvody nepřítomnosti ve vyučování
dokládá a nepřítomnost zletilého, resp. nezletilého, plně svéprávného žáka omlouvá zletilý žák, resp. nezletilý, plně svéprávný žák.Součástí doložení důvodů nepřítomnosti a omluvenky může být v důvodných případech
doložení konkrétního „důkazu“
(např. potvrzení lékaře).Pravidla doložení důvodu
nepřítomnosti žáka a omlouvání žáka (včetně pravidel vymezujících případy, ve kterých se vyžaduje doložení konkrétního „důkazu“, a pravidel vymezujících způsob informování o tom, že se vyžaduje doložení konkrétního „důkazu“) jsou povinnou součástí školního řádu.V případě
„skrytého“ záškoláctví
doporučuje metodický pokyn spolupráci se zákonnými zástupci a OSPOD.V případě
„pravého“ záškoláctví
doporučuje metodický pokyn v závislosti na počtu neomluvených hodin pohovor, činnost výchovné komise a oznámení OSPOD. Přitom škola (ředitel školy, třídní učitel, výchovný poradce, metodik prevence) spolupracuje se žákem, zákonnými zástupci nezletilého žáka, OSPOD, Policií ČR, případně s dalšími odborníky nebo zástupci školské rady.Důsledky záškoláctví
mohou být kázeňská opatření, zanechání vzdělání nebo hodnocení chování žáka.1) Metodický pokyn je závazný pouze pro školy zřizované MŠMT, pro ostatní školy závazný není a má vůči nim doporučující povahu.
2) Materiál je přístupný na webových stránkách MŠMT v sekci Základní vzdělávání / Individuální výchovný program.