Žijeme v čase, žijeme v přítomnosti, avšak mnohem více než jakýkoli jiný živočich máme očekávání a touhy týkající se budoucnosti (Hann, 2007, s. 20). Realizace našich tužeb a očekávání znamená činit, předpokládá uskutečnit aktivity odpovídající situaci a očekávání.
Legislativní dokumenty k činnostem učitelky v MŠ
doc. PaedDr.
Radmila
Burkovičová
Ph.D.
Pedagogická fakulta Ostravské univerzity, katedra pedagogiky primárního a alternativního vzdělávání
Výkon učitelské profese probíhá prostřednictvím konkrétních činností, jejichž výběr,
uplatnění učitelkou mateřské školy
(dále MŠ) se mj. odvíjí od charakteru probíhající pedagogické situace. Činnosti mají určitý časový průběh a obsah. Z pohledu kvality, srozumitelnosti je v nich plněn uvědomovaný, formulovaný, sdělený cíl. Jaký cíl pro vzdělávání dítěte formulovala, ví učitelka a v zájmu
efektivního vzdělávání dítěte
potřebuje vykonávat určité činnosti, jimiž dítě dovede k realizaci toho typu učení se, který zamýšlí (Kyriacou, 1996, s. 15).Činnost učitelky v mateřské škole je v tomto smyslu důležitá natolik, nakolik se dítě nakonec
zapojí do určité činnosti
, do níž by se jinak nezapojilo (Vyskočilová, Dvořák, 2002, s. 56).
Charakter a kvalita činnosti
je ovlivněna kontextem pedagogické situace, subjektivní teorií jedinečného případu, předvídavostí rozvoje situace, přizpůsobováním situaci i jinými záležitostmi (Švec, 1999, s. 33).Které
pracovní činnosti
mají pedagogičtí pracovníci, učitelé a také kategorie učitelů MŠ vykonávat, určuje v současnosti zejména
následující legislativa:
zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů ze dne 24. září 2004
zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném zdělávání (tzv. školský zákon) ze dne 24. září 2004 ve znění pozdějších změn provedených zákonem č. 383/2005 Sb., zákonem č. 161/2006 Sb. a zákonem č. 179/2006 Sb.
vyhláška č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí ze dne 4. října 2007
vyhláška č. 412/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků ze dne 14. srpna 2006
národní program rozvoje vzdělávání – Bílá kniha (dále jen NPRV – BK) (MŠMT, 2001)
rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (dále jen RVP PV) (VÚP, 2004)
Uvedené legislativní dokumenty předepisují činnosti, které musí učitelka MŠ plnit, jestliže chce vykonávat profesi učitele a chce v ní obstát. Činnosti jsou specifikovány v pracovním řádu, jenž je závazný pro pracovníky všech druhů škol a školských zařízení bez ohledu na charakter právního subjektu a zřizovatele. Pracovní činnosti učitelky MŠ by dále měly být specifikovány v hlavních dokumentech školy, jako je vnitřní a organizační řád, a v pracovní náplni učitelky. A další pracovní činnosti učitelkám zcela přirozeně vyplývají z aktuálních organizačních a provozních potřeb školy jako instituce.
Z dokumentů (zákon č. 563/2004 Sb., zákon č. 561/2004 Sb., vyhláška č. 263/2007 Sb.) vyplývají pro učitele/ku MŠ
následující profesní činnosti:
příprava na přímou pedagogickou činnost – tvorba edukačního projektu či jeho části [vyplývá z § 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 263/2007 Sb. a § 4 až 6 zákona č. 561/2004 Sb.];
příprava didaktických pomůcek a materiálů, hraček [vyplývá z § 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 263/2007 Sb.];
analýza a vyhodnocování výtvarných, grafických a jiných prací dětí [vyplývá z § 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 263/2007 Sb.];
spolupráce s učitelkou na třídě [vyplývá z § 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 263/2007 Sb.];
spolupráce s ostatními pedagogickými pracovníky [vyplývá z § 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 263/2007 Sb.];
spolupráce s nepedagogickými pracovníky [vyplývá z § 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 263/2007 Sb.];
spolupráce se zákonnými zástupci dětí [vyplývá z § 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 263/2007 Sb.];
odborná péče o kabinety, knihovny a další zařízení sloužící potřebám vzdělávání [vyplývá z § 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 263/2007 Sb.];
administrativní práce spojené s přímou pedagogickou činností učitele/učitelky MŠ (vyplývá z § 28 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb.);
administrativní práce spojené s údaji o dítěti (vyplývá z § 28 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.);
přímá pedagogická činnost při stravování dětí, popř. při další speciální péči o děti (vyplývá z § 35 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.);
účast na poradách svolaných vedoucím zaměstnancem školy [vyplývá z § 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 263/2007 Sb.];
účast na dalším institucionálním vzdělávání pedagogických pracovníků [vyplývá z § 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 263/2007 Sb.];
přímá pedagogická činnost s dětmi v budově MŠ podle rozvržení pracovní doby (vyplývá z § 3 odst. 3 vyhlášky č. 263/2007 Sb. a podle § 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů);
přímá pedagogická činnost s dětmi v budově MŠ – zastupování nepřítomné/ho učitele/učitelky MŠ (vyplývá z § 3 odst. 3 vyhlášky č. 263/2007 Sb. a podle § 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů);
přímá pedagogická činnost s dětmi v době pobytu venku (vyplývá z § 3 odst. 3 vyhlášky č. 263/2007 Sb. a podle § 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů);
samostudium [vyplývá z § 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 263/2007 Sb.];
zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví dětí v budově MŠ (vyplývající z § 6 odst. 1 vyhlášky č. 263/2007 Sb.);
zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví dětí při pobytu venku (vyplývající z § 6 odst. 1 vyhlášky č. 263/2007 Sb.);
osobní zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví dětí při mimořádných akcích organizovaných MŠ či jinými subjekty (vyplývající z § 6 odst. 4);
výkon specializované činnosti (např. analyzování věkových potřeb dětí, analyzování individuálních potřeb dětí, logopedické cvičení s dítětem) (vyplývá z § 29 odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb.);
výkon metodické činnosti (např. vedení pedagogické praxe) (vyplývá z § 29 odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb.);
výkon metodologické činnosti (např. uskutečňování výzkumu) (vyplývá z § 29 odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb.).
Ve
vyhlášce č. 412/2006 Sb., kterou se mění
vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ze dne 14. srpna 2006 jsme konkretizovali tyto
činnosti učitelky mateřské školy:
vzdělávací a výchovná činnost směřující k získávání vědomostí, dovedností a návyků dětí v mateřské škole podle vzdělávacího programu;
tvorba vzdělávacího programu třídy mateřské školy;
aplikace vzdělávacích a výchovných metod včetně případné individuální práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami;
tvorba a koordinace školního vzdělávacího programu mateřské školy;
tvorba vzdělávacích programů pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami.
Z vyhlášky vyplývá, že
druhy vykonávaných činností
jsou v současné době tím základním rozlišujícím kritériem, jsou základními činnostmi, na něž se v této souvislosti soustřeďuje
pozornost zaměstnavatelů učitelky. U učitelky MŠ jistě předpokládáme výchovnou a vzdělávací práci s dětmi určeného věkového rozmezí a v rámci ní aplikování vhodných přiměřených, věku a individualitám dětí
odpovídajících vzdělávacích a výchovných metod, významnými se však podle dokumentu stávají i ostatní uvedené činnosti.
V souvislosti s postupující otevřeností české společnosti a orientací na hodnotu každého člověka, na jeho právo na štěstí, svobodu, osobní rozvoj a uplatnění ve společnosti ostatních, jsou
činnosti požadované po učitelce ve vztahu k dětem
se speciální vzdělávacími potřebami v běžné MŠ na místě. Je nanejvýš potřebné, aby současná učitelka MŠ
rozpoznávala individuální, věkové zvláštnosti dětí
a dokázala připravit pro ně vhodný, osobnost dětí rozvíjející, každodenní, ve svém kontextu vzdělávací program.NPRV – BK, uvedený v bodě 5), ve vztahu k činnostem učitelky MŠ poznamenává, že
předností institucionálního předškolního vzdělávání
je
„odborné vedení dětí a cílevědomé vytváření vhodných podmínek pro jejich rozvoj a vzdělávání“
. V případě potřeby zde (v MŠ) dochází ke
„kompenzaci nedostatků v uspokojování potřeb dítěte i v jeho rozvojové stimulaci“.
U znevýhodněných dětí jde o pomoc při
vyrovnávání rozdílů a při zlepšování jejich životních a vzdělávacích šancí
(MŠMT, 2001, s. 39). NPRV – BK požaduje diferencovat jednotlivé pedagogické činnosti a pro učitelky MŠ zavést odpovídající kvalifikační kategorie (MŠMT, 2001, s. 38).V kurikulu RVP PV je uvedeno, že byl formulován tak, aby
profesními činnostmi, které učitelé MŠ vykonávají, bylo uskutečňováno:
rozvíjení a vzdělávání každého jednotlivého dítěte
v rozsahu jeho individuálních možností a potřeb (VÚP, 2006, s. 4);důsledné
vázání vzdělávání k individuálně různým potřebám
a možnostem jednotlivých dětí, včetně specifických vzdělávacích potřeb (VÚP, 2006, s. 6).Ve své základní koncepci vychází RVP PV z
respektování individuálních potřeb
a možností dítěte a učiteli přímo ukládá jako povinnost tuto činnost: včas
zachytit u dítěte případné problémy či nedostatky a pomoci dítěti v jejich řešení, eventuálně včas intervenovat další potřebnou odbornou péči (VÚP, 2006, s. 41).
Výkon profese učitelky MŠ se tedy projevuje v činnostech, jimiž jako pedagožka uskutečňuje
výchovu, vzdělávání, péči i pomoc
jí svěřenému dítěti v období do nástupu každého ze svěřených dětí do povinného vzdělávání. Jedná se o
profesní činnosti různé konkretizace a specifikace
, které učitelka MŠ vykonává v průběhu dne, a to jednak v pracovní době určené pro přímou pedagogickou činnost v určené MŠ, v ní vymezeném prostoru, ale také v době, která předchází či následuje po
přímé pedagogické činnosti
s dětmi.Literatura
HANN, CH. Rozmanité časové rámce antropologie a její budoucnosti ve střední a východní Evropě. In Sociologický časopis, roč. 43, číslo 1, 2/2007. ISSN 0038-0288.
KYRIACOU, CH. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 1996. ISBN 80-7178-965-8.
MŠMT. Národní program rozvoje vzdělávání – Bílá kniha. Praha: Tauris, 2001. ISBN 80-211-0372-8.
MŠMT.
Pracovní řád pro zaměstnance škola a školských zařízení.
Praha: Fortuna, 2001.VÚP.
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání.
Praha: Tauris, 2006. ISBN 80-87000-00-5.VYSKOČILOVÁ, E., DVOŘÁK, D. Didaktika jako věda a jako nástroj učitele. In Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-253-X.
ŠVEC, V. Pedagogická příprava budoucích učitelů: problémy a inspirace. Brno: Paido, 1999. ISBN 80-85961-70-2.