doc. PaedDr. Radmila Burkovičová, Ph.D.

Každoročně, na počátku nového školního roku, nastupují do mateřských škol (dále jen MŠ) absolventky studijního oboru učitelství pro mateřské školy. Do MŠ samozřejmě mnohde nastupují nové pracovnice či pracovníci i na místa kuchařek, školnic, uklízeček, popř. na další pozice, a to nejen nově, ale přinejmenším po dovolené opětovně. Cílem článku je prezentovat první pedagogické zkušenosti, které získaly začínající učitelky mateřských škol po nástupu do praxe.

Do 1.9.2016 byly podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), k předškolnímu vzdělávání přijímány děti „zpravidla od tří let“. V posledních dvou letech až na místní výjimky neobsadily kohorty dětí věkových kategorií od 3 do 6 let v mateřských školách (MŠ) všechna místa, a byly tak vytvořeny předpoklady k přijímání dětí mladších 3 let. Podle novelizace školského zákona č. 178/2016 Sb., § 34 odstavec 1, se s účinností od 1.9.2016 předškolní vzdělávání i nadále organizuje pro děti ve věku zpravidla od 3 do 6 let, s dodatkem „nejdříve však pro děti od 2 let“. Na základě ustanovení zákona č. 178/2016 Sb., kterým se školský zákon mění, byla proto se zřetelem k dítěti ve věku od 2 let provedena úprava Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV), jenž nabyl účinnosti od 1.9.2017.

Pedagogické projektování jako příprava procesu vzdělávání dítěte předškolního věku v mateřské škole (dále také „MŠ“) je jednou z odborných činností učitelky mateřské školy. Jeho východiskem je současná realita společenská a realita životního prostředí dítěte, která se promítá do přípravy obsahu jeho prožívání v MŠ, do požadavků na podporu jeho rozvoje i do přístupu učitelky k němu v procesu vzdělávání.

Žijeme v čase, žijeme v přítomnosti, avšak mnohem více než jakýkoli jiný živočich máme očekávání a touhy týkající se budoucnosti (Hann, 2007, s. 20). Realizace našich tužeb a očekávání znamená činit, předpokládá uskutečnit aktivity odpovídající situaci a očekávání.

Vzdělávání obejme každého člověka již v prvních okamžicích příchodu na svět. Co jiného je kojení novorozence než předaná informace, že hlad dítěte bude vždy, po jeho pláčem sděleném dotazu na jídlo, uspokojován. A proces vzdělávání, ať chceme či nechceme, nás neopustí již nikdy.

Politická situace na počátku 20. století byla velmi složitá a vlivem známých okolností vyústila ve válečný konflikt, na jehož konci vznikla Česká republika.

Vzdělávání jako proces, mnohdy velmi náročný, vyžadující osobní odříkání, který lidé podstupovali v minulosti a podstupují i v současnosti, má v zaznamenané historii lidstva dlouhou tradici. Jeho smyslem vždy bylo - nabýt vzdělání. Výraz „vzdělaný“ vyjadřuje kvalitu osobnosti odpovídající kultuře dané epochy, měl a má mimořádný význam pro osobnost každého z nás, pro společnost a lidstvo jako celek. Poněvadž všechny jevy, tedy také vzdělávání a vzdělání, vyrůstají kontinuálně z minulosti, nejprve se do minulosti na vzdělávání a vzdělání ohlédneme a následně se pokusíme nastínit jejich současnost.