Předchozí článek představil význam smyslového vnímání jako základní vstupní brány k učení a regulaci emocí. Pokud nervový systém dítěte není v rovnováze, mozek přirozeně upřednostňuje režim přežití před příjmem nových informací, tedy učením. Nepozornost, roztěkanost a další obtíže tak mnohdy nevznikají z neochoty nebo nedostatku snahy, ale právě z přetíženého či nezralého nervového systému.
Senzorické hraní jako podpůrný nástroj pro školní poradenství
Ing.
Veronika
Hořeňovská
pedagožka, lektorka a školitelka senzorického hraní, logopedická
Senzorické hraní v tomto kontextu nepředstavuje pouze prostředek podpory, ale také cenný nástroj pozorování a porozumění dítěti. Aktivita vytváří bezpečný prostor, ve kterém je možné sledovat signály nervového systému bez tlaku na výkon nebo správnost provedení. Dítě není testováno ani hodnoceno, ale přesto poskytuje důležité informace o svém fungování.
Když si dítě „hraje“ a my se díváme
Nejdůležitějším bodem není samotná aktivita, ale způsob, jakým dítě do hry vstupuje, jak