Odpověď na otázku v titulku článku je celkem jednoduchá: Protože se v posledních letech snížila proočkovanost populace, nejen u nás, ale i v okolních zemích. Zatímco ještě před 10 lety bylo proti spalničkám naočkováno více než 98 % dětí, dnes proočkovanost klesá. Tento nebezpečný trend znamená, že si na spalničky budeme muset zvyknout. A budeme se muset smířit s rizikem komplikací, jako jsou závažný zápal plic nebo zánět mozkových blan, nemluvě o riziku fatálních komplikací u starších lidí. Přestává totiž účinkovat fenomén kolektivní ochrany, kdy je tolik jedinců chráněno proti onemocnění tím, že se virus nemá možnost v populaci rychle šířit a vyvolávat epidemie. Za posledních pět let se v České republice již tři velké epidemie vyskytly.
Co je kolektivní ochrana
Vždy budou mezi námi ti, kteří ještě nemohli být očkováni z důvodů věku (kojenci) nebo proto, že mají přechodnou či dlouhodobou kontraindikaci očkování pro chronickou nemoc nebo závažnou poruchu imunity, a vždy budou v populaci dospívající a dospělí, kteří po očkování nemají dostatečnou hladinu protilátek, aby byli zcela chráněni. Těm solidárně pomohou ostatní, kteří očkování podstoupí. Je-li očkována drtivá většina především dětské populace, pak funguje kolektivní ochrana. Očkovaní jedinci chrání nejen sebe, ale i malé procento neočkovaných. Zvláště u spalniček je vysoká míra proočkovanosti populace pro udržení tohoto fenoménu nesmírně důležitá. Funguje jen tehdy, když se proočkovanost populace drží minimálně na 95 %.
Jak dochází k nákaze
Spalničky (latinsky Morbilli) patří mezi infekční onemocněni virového původu. Původcem nákazy je virus patřící do čeledi paramyxovirů. Spalničky jsou vysoce nakažlivé onemocnění šířící se především kapénkami, vzdušnou cestou, ale i kontaminovanými předměty. Vstupní branou infekce jsou nejčastěji spojivky a sliznice dýchacího ústrojí.
Zdrojem nákazy je vždy nemocny člověk, a to čtyři dny před výsevem vyrážky a šest dní po něm. Inkubační doba čili doba od nákazy k prvním příznakům činí jeden až dva týdny. Po prodělaném onemocnění vzniká celoživotní ochrana (doživotní imunita).
Hlavní příznaky a průběh nemoci
Onemocnění probíhá ve dvou fázích. V prvních čtyřech dnech nemoci, kdy je pacient nejvíce nakažlivý, se objevuje horečka, rýma, kašel a především zánět spojivek. Uplakaný výraz dítěte se spalničkami je pro tuto nemoc typický. Ke konci prvního období se u dvou třetin nemocných vyskytují šedobělavé skvrny na sliznici dutiny ústní v oblasti dolních stoliček.
Pak následuje druhá fáze, kterou provází další vlna horeček a výsev spalničkové vyrážky v podobě rudých splývavých ložisek začínajících za ušními boltci, šířících se přes obličej na trup a končetiny. Asi po pěti dnech vyrážka bledne a ustupují horečky.
Základem léčby nekomplikovaných spalniček jsou antipyretika, léky na snížení horečky. Ne vždy však onemocnění proběhne takto relativně jednoduše, bez komplikací.
Stanovení diagnózy
Diagnóza se stanovuje vyšetřením protilátek z krevních vzorků. Rozvinuté onemocnění s charakteristickým příznakem překrvených spojivek, králičích očí a uplakaného výrazu již samo o sobě diagnózu napoví.
Komplikace spalniček
Komplikací spalniček jsou záněty středního ucha, záněty vedlejších nosních dutin, zápal plic, občas průjmy. Nejzávažnější komplikací nemoci je zánět mozku s častými trvalými následky, jako je obrna, postižení smyslů a intelektu. Až 20 % nemocných má po spalničkovém zánětu mozku doživotní komplikace a až 30 % pacientů na zánět mozku umírá.
Jediným účinným nástrojem prevence proti viru spalniček je očkování.
Očkování proti spalničkám
Spalničky jsou tzv. preventabilním onemocněním, tedy lze se před nimi chránit vakcinací. K pravidelnému očkování se používá kombinovaná vakcína (proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím). První dávka se (od 1. 1. 2018) aplikuje mezi 13. a 18. měsícem a přeočkování se provádí mezi 5. a 6. rokem). Toto očkovací schéma se považuje za optimální vzhledem k současné epidemiologické situaci spalniček a příušnic. Očkuje se živou očkovací látkou. Kolem 5. až 9. dne po očkování se může asi u třetiny dětí objevit rýma, kašel, zvýšená teplota nebo horečka a prchavá vyrážka. Dítě s touto reakcí není infekční pro své okolí. Při horečce se mohou výjimečně objevit i tzv. febrilní křeče, které se u některých dětí v batolecím a předškolním věku vyskytují při horečce z jakékoli příčiny (nejčastěji při virových katarech horních cest dýchacích). Křeče odezní spontánně a bez následků do několika minut. Tato komplikace ale vyžaduje vyšetření lékařem.
Nejistá budoucnost
V posledních letech narůstá odpor některých rodičů k očkování. Proočkovanost (nejen proti spalničkám) klesá. Poprvé u nás nebylo dosaženo hranice 95% proočkovanosti v roce 2015. V současné době se uvádí proočkovanost proti spalničkám kolem 90 %. Odpůrci očkování argumentují tvrzením, že vakcína může způsobit rozvoj poruchy autistického spektra. V posledních 20 letech proběhlo několik rozsáhlých studií vedených národními zdravotními agenturami ve Spojených státech, Velké Británii a dalších zemích, které toto tvrzení jednoznačně vyloučily. Obavy z poškození dítěte očkováním přesto dál živí internetové diskuse. Fakt, že neočkováním vystavujeme dítě riziku mnohonásobně většímu, je některými z nás, kteří jsme byli v mládí očkováni a nezažili epidemie dětských nemocí, přehlížen a záměrně nevnímán. Přestože jsou spalničky preventabilním onemocněním, byly v roce 2017 celosvětově příčinou 110 000 úmrtí, především dětí do pěti let věku.
Poznámka redakce: O principech očkování i souvisejících mýtech autor podrobně pojednal v Řízení školy č. 3/2018 (článek najdete v online archivu na www.rizeniskoly.cz, přístup je součástí předplatného).