Cílem článku je popsat změnu pravidel, podle kterých se poskytuje podpůrné opatření „pedagogická intervence“, a na ně navazující pracovněprávní vztahy. Informace přímo související s poskytováním podpůrného opatření „pedagogická intervence“ jsou určeny všem základní a středním školám, školním družinám nebo školním klubům. Komentář pracovněprávních důsledků souvisejících s týdenním rozsahem přímé pedagogické činnosti je adresován pouze veřejným školám nebo školským zařízením (tj. zřízeným MŠMT, krajem, obcí nebo svazkem obcí)
Novely právních předpisů
Nově definované podmínky poskytování podpůrného opatření „pedagogická intervence“ jsou dány novelou vyhláškyč. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 27/2016 Sb.“)1).
S novelou vyhlášky č. 27/2016 Sb. koresponduje novela nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogickéa přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 75/2005 Sb.“)2). Návaznost spočívá v podstatných úpravách stanovení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti pedagogických pracovníků, kteří poskytují podpůrné opatření „pedagogická intervence“.
Poskytování podpůrného opatření „pedagogická intervence“
K zásadní změně pravidel došlo v případě poskytování podpůrného opatření „pedagogická intervence“. S účinností od 1. 1. 2021 je podpůrné opatření „pedagogická intervence“ zařazeno do podpůrných opatření prvního stupně.
Podpůrné opatření „pedagogická intervence“ je speciálně vymezeno, charakterizováno a zařazeno do systematiky podpůrných opatření pomocí nového § 4a.
§ 4a
Pedagogická intervence
1.
Pedagogická intervence slouží zejména k podpoře vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve vyučovacích předmětech, kde je třeba posílit jeho vzdělávání, ke kompenzaci nedostatečné domácí přípravy na výuku a k rozvoji učebního stylu žáka.
2.
Pedagogickou intervenci poskytuje základní škola, školní družina, školní klub nebo střední škola.
3.
Pedagogická intervence se poskytuje jako podpůrné opatření prvního stupně.
4.
Pedagogickou intervenci souběžně využívá více žáků, je-li to možné a vhodné.
Současně byla změněna příloha č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Mimo jiné to znamená, že
*
poskytování pedagogické intervence bylo nově zařazeno mezi příklady podpůrných opatření prvního stupně,a to v části
5.1 Intervence školy
,*
byl zrušen obsah přílohy, která zakotvovala podpůrné opatření „pedagogická intervence“ jako podpůrné opatření druhého a vyššího stupně v rámci
Intervence
,*
bylo zrušeno pravidlo, které spojovalo poskytování podpůrného opatření „pedagogická intervence“ s normovanou finanční náročností (vymezení normované finanční náročnosti v rámci podpůrných opatření druhého až pátého stupně).
Jaké důsledky z toho plynou pro vedení základní školy, střední školy, školní družiny, školního klubu a řízení pedagogického procesu?
*
Škola, školské zařízení vyhodnotí, zda je důvodné žákovi poskytovat podpůrné opatření „pedagogická intervence“ a jak dlouho se bude žákovi toto podpůrné opatření poskytovat. Proto se zvyšuje odpovědnost školy nebo školského zařízení v oblasti včasného a důvodného poskytování podpůrných opatření prvního stupně, na která mají žáci právo dle školského zákona.
*
Ředitel školy zajistí optimální spolupráci pedagogických pracovníků se školským poradenským pracovištěm v souvislosti s novým právem (a současně povinností) školy vyhodnocovat poskytování potřeby poskytovat žákům podpůrné opatření „pedagogická intervence“.
*
Škola, školské zařízení s předstihem komunikuje s žáky a jejich zákonnými zástupci, kterým vysvětlí, že se podpůrné opatření „pedagogická intervence“ nově poskytuje bez písemného informovaného souhlasu zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka.
*
Ředitel školy nebo zástupce ředitele sleduje, zda na sebe navazuje rozhodnutí o zahájení a ukončení poskytování podpůrného opatření „pedagogická intervence“ žákovia zařazení hodin pedagogické intervence do výkonu práce zaměstnance – pedagogického pracovníka.
Jak bylo uvedeno výše, novela vyhlášky č. 27/2016 Sb. nabyla účinnosti 1. 1. 2021. To znamená, že se používá, aplikuje na vztahy vznikající v souvislosti s poskytováním podpůrných opatření od 1. 1. 2021. Současně však novela vyhlášky přechodným ustanovením stanovila termín, ve kterém se zajišťuje „přechod“ od stávajících pravidel poskytování podpůrného opatření „pedagogická intervence“ k novým pravidlům. Tímto termínem je den 31. ledna 2021.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Poskytování podpůrného opatření spočívajícíhov zajištění pedagogické intervence poskytovaného na základě doporučení vydaného přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky a jeho normovaná finanční náročnost pro účely poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu se do 31. ledna 2021 řídí vyhláškou č. 27/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
Jednoduše řečeno, pokud bylo podpůrné opatření „pedagogická intervence“ doporučeno v doporučení vydaném do 31. 12. 2020,
*
do 31. 1. 2021 je poskytováno dle „staré“ právní úpravy (právní úpravy předcházející novele),
*
od 1. 2. 2021 je poskytováno podle „nové“ právní úpravy, tj. jako podpůrné opatření prvního stupně.
Poskytování finančních prostředků
V souvislosti s financováním podpůrného opatření „pedagogická intervence“ jako podpůrného opatření prvního stupně se mění způsob poskytování finančních prostředků.
Do 31. 1. 2021 se na podpůrné opatření „pedagogická intervence“ poskytovaly finanční prostředky ze státního rozpočtu s využitím normované finanční náročnosti. Od 1. 2. 2021 bude poskytování pedagogické intervence finančně zajištěno posíleným celoročním normativem pro základní školya střední školy:
*
v případě veřejných škol bude posílen normativ průměrné roční výše osobních přeplatků, odměn a cílových odměn pedagogických pracovníků,
*
v případě soukromých a církevních základních a středních škol bude posílen normativ mzdových prostředků.
Pro rok 2022 MŠMT zváží při financování další pomocné kritérium3).
Zvýšení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti
Pedagogickou intervenci poskytují pedagogičtí pracovníciv rámci týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti. Novela nařízení vlády č. 75/2005 Sb. bere v potaz poskytování podpůrného opatření „pedagogická intervence“ a za určitých podmínek s ním nově spojuje zvýšení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti.
§ 2 odst. 6 nařízení vlády č. 75/2005 Sb.
Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanovený v příloze k tomuto nařízení se zvyšuje o 1 hodinu, poskytuje-li pedagogický pracovník pedagogickou intervenci jako podpůrné opatření. Věta první se nepoužije u pedagogického pracovníka se sjednanou kratší než stanovenou týdenní pracovní dobou a u pedagogického pracovníka, pro kterého je týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanoven v rozpětí.
Jaké jsou základní pracovněprávní důsledky uvedeného pravidla?
*
Jiným vyjádřením zvýšení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti je následující konstatování:
mění se poměr dvou dob, na které se člení pracovní doba pedagogického pracovníka
, tj. poměr doby, ve které pedagogický pracovník koná přímou pedagogickou činnosti, a doby, ve které pedagogický pracovník koná práce související s přímou pedagogickou činností.*
Mění se určení počtu hodin přímé pedagogické činnosti (týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti), po jehož překročení má pedagogický pracovník právo na
příplatek za tzv. přespočetnou hodinu
(příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah dle § 132 zákoníku práce).Zvýšení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti a rozhodování ředitele veřejné školy
Podle § 23 odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících stanoví ředitel školy pedagogickému pracovníkovi na období školního vyučování nebo na pololetí školního vyučování týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti. V případě veřejných škol je ředitel školy vázán týdenním rozsahem přímé pedagogické činnosti, kterou stanoví nařízení vládyč. 75/2005 Sb.
Od 1. 2. 2021 z § 2 odst. 6 nařízení vlády č. 75/2005 Sb. za podmínek vymezených v tomto ustanovení vyplývá povinné zvýšení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti. Jaké jsou důsledky uvedeného zvýšení?
*
V případě poskytování 1 hodiny pedagogické intervence (a splnění dalších podmínek uvedených v § 2 odst. 6 školského zákona) se nejedná o postup, kdy ředitel školy nařizuje pedagogickému pracovníkovi konání přímé pedagogické činnosti nad jemu stanovený rozsah.
*
Ke zvýšení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti o 1 hodinu dojde „automaticky“, přímoz § 2 odst. 6 nařízení vlády č. 75/2005 Sb., a ředitel školy o něm nerozhoduje. Ředitel školy rozhodne o tom, který zaměstnanec bude poskytovat pedagogickou intervencia (pokud jsou splněny podmínky dle § 2 odst. 6 nařízení vlády č. 75/2005 Sb.) na základě § 2 odst. 6 nařízení vlády č. 75/2005 Sb. se zvýší týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti uvedeného pedagogického pracovníka o1 hodinu.
Zvýšení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti a týdenní pracovní doba
Týdenní pracovní doba není povinnou obsahovou náležitostí pracovní smlouvy4), avšak obvykle je sjednána v pracovní smlouvě5). Týdenní pracovní doba je rozvržena do směn (dle § 81 zákoníku práce rozvrhuje pracovní dobu do směn zaměstnavatel; ve školách je však nutné brát v potaz právní úpravu danou § 22a odst. 3 zákona o pedagogických pracovnících) a zaměstnavatel vypracovává písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámí s ním zaměstnance (dle § 84 zákoníku práce).
Právní předpis nezakazuje postup, kdy je v pracovní smlouvě sjednán
*
týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti pedagogického pracovníka (např. 22 hodin),
*
písemný rozvrh týdenní pracovní doby (dny, ve kterých bude zaměstnanec konat práci pro zaměstnavatele; začátek a konec směny v jednotlivých dnech).
Jestliže však jsou uvedené skutečnosti sjednány v pracovní smlouvě, lze je měnit pouze se souhlasem obou smluvních stran. Pokud by bylo např. v pracovní smlouvě sjednáno, že zaměstnanec pracuje pro zaměstnavatele v pondělí, středu a pátek, a zaměstnavatel by chtěl tuto praxi změnit tak, aby zaměstnanec pracoval pouze v pondělí a úterý, je nutné se na změně obsahu pracovní smlouvy dohodnout se zaměstnancem.
Z uvedeného plyne, že ke sjednávání týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti a písemného rozvrhu pracovní doby v pracovní smlouvě musí zaměstnavatel přistupovat velmi obezřetně a se znalostí případných důsledků.
Jestliže je však v pracovní smlouvě sjednána pouze stanovená týdenní pracovní doba (tj. v pracovní smlouvě je sjednána týdenní pracovní doba 40 hodin; případně je použita formulace
úvazek 1,0
), pedagogický pracovník začne na základě rozhodnutí ředitele školy poskytovat pedagogickou intervenci a v důsledku toho se mu zvýší týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti o 1 hodinu,*
sjednaná týdenní pracovní doba zůstává beze změny, tj. není nutné měnit pracovní smlouvu,
*
pedagogický pracovník je povinen pracovat v souladu s pracovní smlouvou, tj. pracovat pro zaměstnavatele40 hodin, avšak s tím, že se změnil poměr přímé pedagogické činnosti a práce související s přímou pedagogickou činností.
Zvýšení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti a rozvržení přímé pedagogické činnosti
Je zřejmé, že jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec musí jednoznačně vědět, ve kterých dnech, případně v jakých částech směny zaměstnanec koná přímou pedagogickou činnosti a práce související s přímou pedagogickou činností. Z logiky věci plyne, že uvedené skutečnosti ředitel školy prokazatelně sdělí pedagogickému pracovníkovi.
Avšak pouze ředitelům škol, školských zařízení zřízených MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí se prostřednictvím § 3 odst. 3 vyhlášky č. 263/2007 Sb. výslovně ukládá následující povinnost:
Při rozvržení pracovní doby do směn rozvrhne ředitel školy nebo školského zařízení současně též přímou pedagogickou činnost
.Co z toho plyne pro činnost ředitele školy? Jestliže v průběhu pracovní poměru
*
začne pedagogický pracovník poskytovat pedagogickou intervenci a budou splněny podmínky dle § 2 odst. 6 nařízení vlády č. 75/2005 Sb. a
*
zvýší se týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti pedagogického pracovníka o 1 hodinu,
pak ředitel školy musí aktualizovat již dříve zpracované
rozvržení přímé pedagogické činnosti
v rámci směn.To znamená, že ředitel školy musí na období, ve kterém bude pedagogický pracovník poskytovat podpůrné opatření „pedagogická intervence“, v rámci týdenní pracovní doby a v rámci směn rozvrhnout o jednu hodinu přímé pedagogické činnosti více. Po ukončení období poskytování podpůrného opatření „pedagogická intervence“ musí opět rozvrhnout přímou pedagogickou činnost, avšak ve „sníženém“ rozsahu.
Dle § 3 odst. 4 vyhlášky č. 263/2007 Sb. platí, že změnuv rozvržení přímé pedagogické činnosti oznámí ředitel školy pedagogickému pracovníkovi zpravidla 3 dny předem.
Poskytování pedagogické intervencea odměňování platem
Jak již bylo uvedeno, v souvislosti se zvýšením týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti dle § 2 odst. 6 nařízení vlády č. 75/2005 Sb. se mění i určení přímé pedagogické činnosti, kterou pedagogický pracovník koná nad stanovený rozsah (jako tzv. nadúvazkové, přespočetné hodiny).
Důsledek zvýšení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti lze proto vyjádřit jednoduchou otázkou: Bude, nebo nebude pedagogickému pracovníkovi, který poskytuje pedagogickou intervenci, příslušet příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah dle § 132 zákoníku práce?
Odpověď na otázku je vhodné demonstrovat příklady.
Porovnání důsledků změny právní úpravy v případě jednoho učitele
|
Učitel druhého stupně základní školy a |
|
|
týdenní pracovní doba sjednaná v pracovní smlouvě 40 hodin týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti dle přílohy nařízení vlády č. 75/2005 Sb. 22 hodiny celkový počet hodin vykonané přímé pedagogické činnosti týdně: 22 hodin matematiky a 1 hodina pedagogické intervence, celkem 23 hodiny přímé pedagogické činnosti |
|
|
do 31. 1. 2021 |
od 1. 2. 2021 |
|
při splnění podmínek daných § 23 odst. 4 zákona o pedagogických pracovnících je 1 hodina odměněna jako „nadúvazková“, „přespočetná“ dle § 132 zákoníku práce, tj. je odměněna příplatkem ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku |
|
Porovnání situace učitele a a učitele B podle právní úpravy účinné od 1. 2. 2021
|
|
učitel druhého stupně základní školy A |
učitel druhého stupně základní školy B |
|
týdenní pracovní doba sjednaná v pracovní smlouvě 40 hodin týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti dle přílohy nařízení vlády č. 75/2005 Sb. 22 hodiny |
||
|
poskytování pedagogické intervence |
1 hodina |
2 hodiny |
|
celkový počet hodin vykonané přímé pedagogické činnosti týdně |
23 hodiny (22 hodin matematiky + 1 hodina pedagogické intervence) |
24 hodiny (22 hodin matematiky + 2 hodiny pedagogické intervence) |
|
zvýšení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti |
ano zvýšení na 23 hodin |
ano zvýšení na 23 hodin |
|
konání přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah („nadúvazkové, přespočetné hodiny“) |
ne pedagogický pracovník koná 23 hodiny přímé pedagogické činnosti (22 hodin matematiky + 1 hodina pedagogické intervence), tj. počet hodin podle „zvýšeného“ rozsahu přímé pedagogické činnosti |
ano
23 hodiny přímé pedagogické činnosti (22 hodin matematiky + 1 hodina pedagogické intervence), tj. počet hodin podle „zvýšeného“ rozsahu přímé pedagogické činnosti a
tato hodina je „nadúvazkovou“, „přespočetnou“ hodinou |
|
příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah dle § 132 zákoníku práce |
Ne |
ano, za 1 hodinu |
Dokumentace zaměstnavatele související s poskytováním pedagogické intervence
Dokumentace, do které se promítne určení „nadúvazkových“, „přespočetných“ hodin, je následující:
*
V případě, že je v určité interní dokumentaci školy (např. ve
vnitřním platovém předpisu
) uveden týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti dle nařízení vládyč. 75/2005 Sb. (týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti dle přílohy nařízení vlády č. 75/2005 Sb. je „přepsán“ do interního předpisu), je vhodné tento interní předpis doplnit o znění § 2 odst. 6 nařízení vlády č. 75/2005 Sb. Cílem takového doplnění je usnadnit pedagogickým pracovníkům orientaci v dané problematice a shrnout v interní dokumentaci všechna pravidla, která ovlivňují týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti.*
Dle § 3 odst. 5 vyhlášky č. 263/2007 Sb. se v
evidenci odpracované pracovní doby
(podle § 96 zákoníku práce) uvádí též počet hodin přímé pedagogické činnosti vykonaných nad týdenní rozsah hodin stanovený ředitelem školy nebo školského zařízení; je proto nutné sledovat, zda pedagogický pracovník správně zapisuje, nebo nezapisuje v evidenci odpracované pracovní doby hodiny pedagogické intervence jako „nadúvazkové“, „přespočetné“ hodiny.Dokumentace, do které se promítne odměna za poskytování „pedagogické intervence“, je následující:
*
Jestliže bude zaměstnavatel odměňovat větší rozsah přímé pedagogické činnosti spojený s poskytováním podpůrného opatření „pedagogická intervence“ osobním příplatkem nebo odměnou, je vhodné, aby byla základní pravidla (kritéria) poskytnutí osobního příplatku a odměny stanovena ve
vnitřním platovém předpisu
.*
V případě, že bude pedagogický pracovník se „zvýšeným“ týdenním rozsahem přímé pedagogické činnosti odměňován osobním příplatkem, bude uvedeno poskytování osobního příplatku v
platovém výměru
.Poskytování pedagogické intervence na základě dohody o provedení práce
Obecně platí, že pedagogický pracovník může být zaměstnancem zaměstnavatele (školy) i na základě dohody o provedení práce (dále jen „DPP“). Proto také může pedagogický pracovník vykonávat přímou pedagogickou činnost, a to pedagogickou intervenci, na základě sjednané DPP.
V praxi často vzniká následující otázka:
Může např. učitel základní školy pracovat jako učitel na základě pracovní smlouvy (týdenní pracovní doba 36,3636 hodin, přímá pedagogická činnost 20 hodin) a současně mít uzavřenou DPP, na základě které odpracuje týdně 2 hodiny přímé pedagogické činnosti v podobě poskytování pedagogické intervence?
Odpověď na uvedenou otázku vychází ze zásadního předpokladu – lze dovodit, že práce, kterou by výše popsaný zaměstnanec konal na základě DPP je v podstatě prací učitele základní školy. Proto je nutné v souladu s § 34b odst. 2 zákoníku práce konstatovat, že uvedený učitel u téhož zaměstnavatele nesmí na základě DPP vykonávat práci učitele základní školy. Jednoduše řečeno, nelze uzavřít pracovní smlouvua DPP takovým způsobem, který je popsán v dotazu.
Shrnutí
Pokud bude pedagogický pracovník od 1. 2. 2021 poskytovat podpůrné opatření „pedagogická intervence“, bude je poskytovat jako podpůrné opatření prvního stupně. Jestliže je pedagogický pracovník současně zaměstnancem veřejné školy a poskytuje podpůrné opatření „pedagogická intervence“ (a nemá sjednanou kratší pracovní dobu, jeho týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti není stanovenv rozpětí), zvyšuje se jeho týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti o 1 hodinu.
Zaměstnavatel je povinen v souvislosti s uvedenou změnou sledovat odměňování zaměstnanců příplatkem za „přespočetné hodiny“ a osobním příplatkem. Dále bude věnovat pozornost rozvržení přímé pedagogické činnosti v rámci směn, vykazování „přespočetných hodin“ v evidenci odpracované týdenní pracovní doby a případné změně platového výměru pedagogického pracovníka.
1) Vyhláška č. 606/2020 Sb., kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů.
2) Nařízení vlády č. 562/2020 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů.
3) Viz Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace, s. 7. [online]. [cit. 2021-02-07]. Dostupné z: https://apps.odok.cz/veklep-history-version?pid=KORNBVYDL5XV.
4) Povinné obsahové náležitosti pracovní smlouvy jsou stanoveny § 34 odst. 1 zákoníku práce. Jedná se o následující obsahové náležitosti: druh práce, místo výkonu práce, den nástupu do práce. V případě, že týdenní pracovní doba není sjednána v pracovní smlouvě, musí zaměstnavatel přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby (§ 34b odst. 1 zákoníku práce). Stanovená týdenní pracovní doba je doba vymezená v § 79 zákoníku práce. V praxi škol a školských zařízení se typicky jedná o týdenní pracovní dobu 40 hodin. Pokud má být týdenní pracovní doba kratší týdenní pracovní dobou (tj. dobou kratší než 40 hodin týdně), musí být sjednána mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v pracovní smlouvě, případně jiné individuální smlouvě (§ 80 zákoníku práce).
5) V případě jmenovaných vedoucích zaměstnanců nemusí být týdenní pracovní doba obsažena ve jmenování.