Vnitřní kontrolní systém a vnitřní směrnice škol

Danuše Prokůpková

Vydáno: 03. 04. 2006

Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, se stal významnou součástí finančního práva ve sféře veřejných financí. A přesto, že se jedná o zákon, jehož platnost již několik let trvá, nelze než konstatovat, že některé důležité aspekty se nedaří plnit a zákonnou normu aplikovat tak , jak by bylo žádoucí. Z toho důvodu je třeba se k některým zásadním požadavkům vracet a přemýšlet o jejich vhodné aplikaci.

I. Úvod

Touto potřebou je např. tvorba vnitřních směrnic, které jsou nedílnou součástí celého vnitřního kontrolního systému, dovytváří charakter celého kontrolního prostředí. Sám zákon ve svém širokém záběru zahrnuje různé formy kontrol: kontroly přímé i nepřímé, v horizontálním i vertikálním uspořádání, organizované jako kontroly veřejnosprávní, či kontroly podle mezinárodních pravidel, a konečně rovněž vnitřní kontrolní systém po linii (vnitřního) řízení.

Právě posledně jmenovaný vnitřní kontrolní systém je řádově významným subsystémem celkově nově nastaveného „kontrolního prostředí“ v ČR, s kontrolou ekonomicky zaměřenou na:

- utužení finanční discipliny v rámci veřejných financí,

- zlepšení řízení peněžních toků,

- předcházení a odhalování rizik.

Tyto a další (hlavní) cíle uložené zákonem je třeba odpovědně a urychleně uvádět do praxe. Takový je požadavek zákona, ale taková se také jeví akutní potřeba dosavadní analyzované praxe. Zákon je zaměřen do celé sféry veřejných financí (tedy i do celé rozsáhlé oblasti školství). Je příznačné, že nejvíce diskuzí s jeho zavedením probíhalo ve sféře komunální, (kam dnes sféra školství spadá), a to ještě ve sféře(malých) příspěvkových organizací. Potvrzuje se, že je nutné přistupovat k realizaci jednotlivých kroků s notnou dávkou rozlišovací schopnosti pro významnost a s ohledem na rozsah a obsah činnosti jednotlivých organizací. Po provedených analýzách aktuálních potřeb organizací, zejména na nižších stupních řízení v dané soustavě, přináší tento článek některé postřehy a aktuální pomůcku, kterou je výčet nejdůležitějších vnitřních směrnic, jejich zaměření a obsah. V souvislosti s touto pomůckou je třeba zdůraznit, že naplněním ustanovení zákona o zavedení vnitřního kontrolního systému není jen tvorba vnitřních směrnic. Je to jen jeden z jeho nutných (viditelných) článků.

Vnitřní kontrolní systém má své významné postavení při plnění funkce zpětné vazby. Vyhovuje požadavku pro stanovení kompetencí a odpovědností. Jeho smysl spočívá ve věcném a obsahovém uspořádání, zveřejněných potřebných pracovních postupů.

II. Vnitřní směrnice - účel

Informace, jejich kvalita, četnost a nositelé (media), mají v rámci souladu vnitřního kontrolního systému zajistit, aby mohla být realizována účinná zpětná vazba. Z toho důvodu je celý, vnitřně skloubený kontrolní systém zaměřen především na propustnost informací, jejich rozsah a kvalitu.

Ve své úplnosti zajišťuje potřebné zpětné vazby na jednotlivých úrovních rozhodovacích procesů.

Při vytváření vnitřních systémů doporučujeme mít na paměti níže uvedené zásady, které se budou týkat provádění jakkoli organizované vnitřní kontroly. Jsou to především zásady, které jsou charakteristikou vnitřního kontrolního systému a dají se vyjádřit takto:

- Vnitřní kontrola je cesta k cíli, nikoli cíl sám o sobě.

- Vnitřní kontrolu uskutečňují lidé na všech úrovních organizace.

- Vnitřní kontrola nejsou jen manuály a formuláře.

- Vnitřní kontrola poskytuje jen přiměřenou, nikoli absolutní jistotu.

- Vnitřní kontrola je dosahování cílů z jedné nebo více separátních, ale navzájem se doplňujících a překrývajících kategorií (řídící, prováděcí a kontrolní).

Otázky, které vznikají v souvislosti s vnitřním kontrolním systémem, lze uvést, bez ohledu na pořadí, v následujících bodech:

- Jaké je zaměření, obsah, význam a poslání vnitřního kontrolního systému?

- Kdo odpovídá za jeho výstavbu?

- Jak se vytváří a jak se ošetřuje, aktualizuje?

- Co zahrnuje, co měří a sleduje?

- Jaká je jeho zásadní orientace (systémový nebo rizikově orientovaný přístup)?

- Jak lze hodnotit jeho efektivnost a účinnost?

Zodpověděním základních otázek si zároveň vytvoříme potřebný rámec pro tvorbu vnitřních směrnic.

III. Vnitřní směrnice - obsah a funkce

Úlohou vnitřních směrnic je především:

- zajištění jednotného metodického postupu,

- zachování stejného řešení v obdobných situacích,

- vyjádření vůle odpovědných pracovníků v konkrétních podmínkách a situacích,

- dosažení závazných pravidel,

- správné (objektivní) vyhodnocování skutečností,

- zajištění kontinuity,

- zajištění srovnatelnosti v čase.

Stejně důležitá je vhodná volba formy a požadavku potřebných formálních náležitostí. Podcenění těchto stránek může vést k anulování všech dosavadních (legitimních) snah, neboť samotné zanedbání potřebné formální stránky může vést k založení nesrovnalostí v obsahu.

Vnitřní směrnice účetní jednotky slouží pro podporu:

- průkaznosti hospodářských operací,

- správnosti postupů,

- úplnosti, pravdivosti a včasnosti vykazovaných dat podle požadavků zákona o finanční kontrole.

Dále je třeba zdůraznit, že vnitřní směrnice jsou splněním minimálního požadavku na výstavbu vnitřních kontrolních systémů. Tam, kde stále chybí, je nutné vzhledem ke stále sílícím (i mezinárodním) tlakům přistoupit k jejich zpracování.

Jinak řečeno, tvorba vnitřních směrnic je nedílnou (i když ne nejdůležitější) součástí počátečních kroků směřujících k výstavbě vnitřního kontrolního systému podle požadavků zákona. Níže uvedený doporučený obsah a rozsah vnitřních směrnic vznikl jako ucelený stručný přehled z oblasti školství. Ve srovnání s celou komunální sférou tato oblast školství nevykazuje tak členité organizační struktury. To ovšem neznamená, že nastavení „kontrolního prostředí“ ve školství neobnáší některé potíže. Rozšíření či zúžení předloženého obsahu je závislé na vnitřní potřebě organizace podle velikosti, struktury (členitosti) a zaměření činnosti, velikosti majetku a závazků, charakteru hospodářských transakcích, objemu rozpočtu a dalších ekonomických charakteristikách.

IV. Forma, rozsah zpracování vnitřních směrnic - vzory

Vnitřní organizační směrnice může být zpracována jako jeden dokument, ale v praxi se lépe osvědčuje, obsahuje-li několik dílčích částí, protože se pak lépe provádí jejich aktualizace při změně legislativy. V úvodní části je vhodné uvést přehled jednotlivých dílčích směrnic, platnost - od kdy do kdy směrnice platí, kdy byla zpracována - a schvalovací doložku.

A. Organizační řád

Ředitel příspěvkové organizace (dále též „PO“) zpracuje organizační strukturu a pracovní náplně pracovníků odpovědných za určitý okruh činnosti, např. rozsah odpovědnosti a pravomoci svých zástupců, vedoucích učitelů, předsedů předmětových komisí, správců sbírek, ale i třídních učitelů a ostatních pracovníků, v souladu se školským zákonem, zákonem o státní správě a samosprávě ve školství. S tím souvisí i pravomoc a odpovědnost jednotlivých pracovníků v podpisování účetních záznamů.

Pro účely finanční kontroly se určí, v jakém rozsahu jsou zmocnění zaměstnanci příkazci operací, dále se stanoví operační postupy, které budou jako běžné činnosti vykonávány a budou předmětem průběžné a následné kontroly. Vyhotoví se podpisové vzory, kde se určí, kdo v současné době vykonává určitou funkci a jak se podepisuje. Kontrola podpisového záznamu, která přísluší správci rozpočtu a hlavní účetní, je především zaměřena na zmocnění ke schválení operace a teprve potom na shodu podpisu na dokladu se vzorem.

B. Platový řád

Navazuje na zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost, a nařízení vlády č. 447/2000 Sb., o usměrňování výše prostředků na platy a odměny za pracovní pohotovost:

- stanoví kvalifikační hlediska pro výkon jednotlivých funkcí, pokud nevyplývají z obecných předpisů,

- hlediska pro přiznávání osobních příplatků,

- hlediska pro přiznávání mimořádných odměn.

C. Cestovní náhrady

Směrnice o cestovních náhradách řeší povolování pracovních cest, zásady pro používání vlastních motorových vozidel a stanovení náhrad pro přiznání stravného v rámci rozpětí stanoveného MPSV. Zákon č. 119/1992 Sb. v platném znění.

D. Finanční plán nákladů a výnosů

Zpracuje PO podle pokynů zřizovatele tak, aby zahrnoval jak hlavní, tak doplňkovou (jinou) činnost a aby bylo zřejmé:

- jak bude použit příspěvek na provoz (dotace) od zřizovatele, z prostředků státního rozpočtu (od MŠMT) kraje poukazovaná prostřednictvím zřizovatele),

- nakolik stačí vlastní příjmy na úhradu nákladů,

- použití peněžních fondů jako doplňkového zdroje financování neinvestičních potřeb,

- předpokládaný výsledek hospodaření.

E. Směrnice pro vedení účetnictví

1. Systém zpracování účetnictví (používaný software)

Účetní jednotky mohou vést účetnictví jako soustavu účetních záznamů v technické podobě. Používaný software musí vyhovovat požadavkům zákona o účetnictví, tj. tak aby se účetnictví vedlo jako jeden informační systém a účetní zápisy se neprováděly mimo účetní knihy. Účetnictví musí být srozumitelné, vedené v českém jazyce. Použití cizího jazyka je možné jen tehdy, není-li na úkor srozumitelnosti podle § 8, odst. 5. Ve směrnici se uvede odkaz na softwarový produkt, který účetní jednotka užívá, např. GORDIC, verze 6.00 apod.

2. Účtový rozvrh

představuje soubor syntetických účtů, který si účetní jednotka vybrala ze směrné účtové osnovy, aby mohla zachytit všechny účetní případy během účetního období. Je vhodné doplnit účtový rozvrh současně analytickými účty, které se zřídí k jednotlivým syntetickým účtům. Ve většině případů se musí respektovat metodika používaného softwaru, aby se účetní závěrka shodovala se závaznou úpravou danou v přílohách vyhlášky č. 505/2002 Sb.

3. Oběh účetních dokladů

stanoví etapy zpracování pro jednotlivé druhy účetních dokladů. Doplňuje se podpisovým vzorem, z něhož bude zřejmé, kdo je oprávněný příkazce operace, kdo ji provede a zaúčtuje. Pro jednotlivé druhy dokladů se stanoví den (okamžik) uskutečnění účetního případu. Např. okamžik vzniku závazku je přijetí dodavatelské faktury, okamžik uskutečnění pokladní operace je den provedené výplaty nebo příjmu hotovosti. Místo vzniku dokladu, např. přijatá faktura je nejprve zaregistrována v protokolu došlé pošty, platební poukaz je vyhotoven na příslušném pracovišti apod.

- Třídění dokladů - vytvoření stejnorodých skupin podle obsahu, např. vydané faktury, pokladní doklady. Roztříděné doklady se očíslují podle zavedených číselných řad, a tak získají originální číslo dokladu v daném účetním období.

- Přezkoušení dokladů znamená ověření správnosti údajů na dokladu a kontrolu přípustnosti příslušné účetní operace. V této etapě připojí svůj podpisový záznam osoba odpovědná za obsah účetního případu.

- Zaúčtování účetního dokladu je vhodné doložit záznamem o účtovacím předpisu, tj. určení účtů, kde bude podle dokladu proveden podvojný zápis. V tomto okamžiku připojí svůj podpisový záznam osoba odpovědná za zaúčtování.

- Archivace účetních dokladů. Na tomto místě je třeba určit, kde budou účetní doklady uloženy během účetního období a jak budou uspořádány. Po ukončení účetního období budou předány do archivu, kde musí být zabráněno jejich zneužití.

4. Zásady pro oceňování a evidenci dlouhodobého majetku

V této části směrnice je nutno vymezit hranice:

a) Pro rozmezí drobného majetku vedeného v účetnictví a drobného majetku vedeného pouze v operativní evidenci. Tato hranice může být u jednotlivého drobného nehmotného majetku nižší než 7 000 Kč a u drobného hmotného majetku nižší než 3 000 Kč.

b) Určení případů, kdy se nakoupený majetek, např. kancelářské potřeby, nádobí apod., vydává přímo do spotřeby a nevede se ani v operativní evidenci, např. do 100 Kč za jeden předmět.

5. Odpisový plán

a) Účetní odpisy provádí příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem (dále též „ÚSC“) podle odpisového plánu schváleného zřizovatelem, který musí být v souladu s účetními metodami odpisování. PO zřízená organizační složkou státu (dále též „OSS“) si stanoví odpisový plán samostatně.

b) Daňové odpisy uplatňuje podle zákona o daních z příjmů ve vztahu ke zdaňované činnosti. Může je uplatnit pouze PO zřízená OSS. PO zřízená ÚSC může daňové odpisy uplatnit pouze u majetku, který nabyla vlastní činností (tuto skutečnost doporučujeme projednat vždy se zřizovatelem případně s příslušným finančním úřadem).

Odpisový plán je přehled jednotlivých druhů majetku evidovaného např. na inventárních kartách, kde se uvede zařazení do jednotlivé odpisové skupiny a přehled o zůstatkové ceně účetní (případně daňové).

6. Evidence zásob

Podle Postupů účtování je nutno vymezit, které skladované zásoby se budou účtovat způsobem A a které způsobem B. Je vhodné i na tomto místě uvést, které nakoupené zásoby se účtují hned do spotřeby a další evidence se nevede.

7. Časové rozlišování nákladů a výnosů

Ve směrnici se uvedou případy, které se pravidelně opakují a u nichž není nutné účtovat časové rozlišování, protože se tím neovlivní hospodářský výsledek, např. pojistné smlouvy, nájemní smlouvy apod. Jedná se o případy, kdy náklady a výnosy patří do jiného účetního období než příjmy a výdaje.

8. Peněžní fondy

V této části směrnice se uvedou vnitřní pravidla pro tvorbu a použití jednotlivých fondů podle rozpočtových pravidel a další úpravy, např. pro fond kulturních a sociálních potřeb (dále též “FKSP“) podle vyhl. č. 114/2002 Sb., v platném znění. Každý rok je vhodné doplnit o rozpočty tvorby a použití jednotlivých fondů v návaznosti na celkové rozpočty nákladů a výnosů hlavní činnosti PO.

9. Hospodářská činnost (doplňková nebo jiná činnost)

Vymezení jednotlivých činností, které jsou hospodářskou činností, by mělo být doplněno kalkulací ceny jednotlivých výkonů, případně rozpočtem nákladů a výnosů hospodářské činnosti.

10. Inventarizace - metodický postup

Příprava inventarizačních prací

spočívá ve stanovení časového plánu jednotlivých inventur. Pro jednotlivá účetní období je třeba jmenovat inventarizační komisi a případně dílčí komise pro provedení fyzické nebo dokladové inventury. Určí se rovněž, kdo bude odpovědný za přípravu inventurních soupisů a dalších písemností, jako jsou např. prohlášení, která podepíší při fyzické inventuře hmotně odpovědné osoby, že žádný majetek nezatajily a poskytly všechny potřebné informace členům inventarizační komise. Před zahájením vlastních inventur je třeba proškolit členy inventurních komisí, aby se zajistil jednotný postup a provedení všech úkonů při vlastní inventuře.

b) Provedení fyzické a dokladové inventury se požaduje alespoň jednou za účetní období u veškerého majetku, který se nachází v účetní jednotce. Zřizovatel může kontrolovat provedení inventarizace u majetku svěřeného zřízeným příspěvkovým organizacím a rovněž i inventarizaci majetku obce, který má PO ve výpůjčce.

c) Zápis o inventarizaci - ve směrnici k provedení inventarizace se stanoví forma a obsah srovnávací tabulky za jednotlivé složky majetku, k němuž se provedla inventarizace. Z tabulky by měly být zřejmé případné inventarizační rozdíly. V zápisu by mělo být vyhodnocení zjištěných rozdílů s návrhy na jejich vypořádání a určeny osoby, které budou odpovědné za zaúčtování rozdílů. Vypořádání inventarizačních rozdílů je v odpovědnosti statutárního zástupce PO.

d) Archivování záznamů - ve směrnici je třeba určit, kdo je odpovědný za archivování průkazných záznamů o inventarizaci. Archivace je podle zákona nutná po dobu 5 let od období, k jehož účetní závěrce se inventarizace provedla.

11. Harmonogram účetní závěrky

Stanoví termíny a odpovědné osoby za přípravu podkladů pro provedení účetních případů před sestavením účetní závěrky, zejména podklady k účtování dohadných položek a případů časového rozlišování.

12. Archivování účetních záznamů

Podle novely zákona o účetnictví musí účetní jednotka zajistit, aby byly účetní záznamy v technické podobě převoditelné do podoby čitelné fyzické osobě po dobu, kterou ukládá zákon, tj. nejméně po dobu 5 let. Musí se tedy brát v úvahu vývoj softwaru i výpočetní techniky a nejlepším řešením je zajistit při přechodu na vyšší verzi programu čitelnost a použitelnost i archivních souborů dat. To pak umožní jejich čitelnost a pořízení výstupů pro kontrolní účely a revize, aniž by se obsah dat změnil.

F. Směrnice pro vedení operativní evidence (OE)

Operativní evidence se vede na schválených tiskopisech, knihách nebo formulářích, tak aby bylo možno v uspořádané číselné řadě zachytit a identifikovat původní doklad, den vzniku hospodářské operace a další skutečnosti, které jsou předmětem jednotlivých druhů OE. Operativní evidenci je možno vést pomocí vhodného softwaru. Pokud je operativní evidence současně analytickým účtem, pak je nutno provést i k záznamům operativní evidence fyzickou, případně dokladovou inventuru.

Mezi nejčastější agendy operativní evidence patří:

1. jednací protokol - kniha došlé a kniha odeslané pošty,

2. archivní kniha,

3. evidence odpracované doby,

4. pokladní kniha,

5. kniha došlých faktur,

6. kniha vydaných faktur,

7. saldokonto dodavatelů, evidence závazků,

8. saldokonto odběratelů, evidence pohledávek,

9. mzdové listy a důchodové listy,

10. skladová evidence, osobní karty pro záznam ochranných pomůcek a dalšího vydaného drobného majetku,

11. inventární knihy jednotlivých složek majetku,

12. kniha jízd

a další podle potřeby a rozhodnutí organizace

V. Vzor vnitřní směrnice upravující vnitřní kontrolní systém příspěvkové organizace - základní školy

Podle zákona č. 320/2001 Sb., § 25 - 27 bývá v organizaci vytvořen jednostupňový vnitřní kontrolní systém na úrovni řídící kontroly. Řídící kontrolu provádějí:

- příkazci operací,

- správce rozpočtu a

- hlavní účetní,

tj. pracovníci pověření obvykle v rámci své pracovní náplně.

A. Předběžná kontrola

Předběžná kontrola je zaměřena na to, zda připravované operace jsou v souladu s výchovným plánem školy, s péčí o majetek a plněním dalších úkolů uložených zvláštními předpisy.

Příkazci operací jsou zaměstnanci školy, jimž je v pracovní náplni vymezena pravomoc a odpovědnost za rozhodnutí k provedení operací a případně i realizace těchto operací, jimiž se zajišťují materiální podmínky pro výuku a pro další činnosti uskutečňované v rámci hlavní a doplňkové činnosti školy.

Příkladem může být níže uvedení rozhodovacích pravomocí:

- Ředitel(ka) školy je příkazce operací, jimiž vznikají výdaje a spotřeba majetku v hodnotě vyšší než 5 000 Kč, s výjimkou nákupu a spotřeby potravin ve školní jídelně, kde je příkazce operace vedoucí školní jídelny, která odpovídá za dodržování stravovacích a finančních norem školního stravování.

- Vedoucí školní jídelny podle potřeby objednává a doplňuje sklad potravin, vede operativní evidenci skladu a má dispoziční právo k bankovnímu účtu školního stravování. Je tedy ve smyslu citovaného zákona příkazce operací, která je zároveň provádí.

- Školník samostatně rozhoduje o provedení drobných oprav a údržby a o nákupu náhradních dílů pro opravy v rozsahu stanoveném rozpisem rozpočtu na tyto položky. Je tedy ve smyslu zákona příkazce operací, který je současně provádí.

- Vedoucí učitel(ka) mateřské školy a vedoucí školní družiny hospodaří se zálohou v hotovosti určenou na nákup pomůcek a materiálu pro výuku v mateřské škole. Zálohu musí na konci měsíce vyúčtovat. V rámci poskytnuté zálohy je příkazce operací, které současně provádí. Potřebu vybavení a učebních pomůcek nad rámec stanovené zálohy projednává s vedením školy.

- Správce rozpočtu - výkon této funkce je součástí pracovní náplně hospodáře(ky) školy. Závazné ukazatele rozpočtu přebírá od zřizovatele ředitel(ka) školy jako statutární zástupce příspěvkové organizace. Hospodář(ka) připraví rozpis závazných ukazatelů do podoby rozpočtu, který předloží ke schválení řediteli(ce) školy. Rozpočet je zpracován v členění podle jednotlivých nákladových a výnosových druhů a současně podle zdrojů úhrady, tj. z účelového příspěvku na přímé náklady na vzdělávání, z příspěvku od zřizovatele a z vlastních příjmů. Toto členění je dále rozpracováno na součásti školy, tj. základní školu, mateřskou školu a školní jídelnu. Po projednání rozpisu rozpočtu na poradě vedení školy sleduje hospodář(ka) čerpání rozpočtu podle údajů z účetnictví. V rámci předběžné kontroly se vyjadřuje k připravovaným operacím, zda jsou v souladu s rozpočtem. V případě potřeby rozpočtových opatření, která jsou v pravomoci příspěvkové organizace, připravuje návrh přesunu mezi položkami a uvolnění vlastních zdrojů. Změnu rozpočtu schvaluje ředitel(ka) školy v rozsahu, který se nedotkne závazných ukazatelů. Bude-li požadována změna závazných ukazatelů, předloží ředitel(ka)školy požadavek zřizovateli.

- Hlavní účetní - v rámci předběžné kontroly se může vyslovit k náležitostem připravovaných smluv nebo objednávek, zda mají potřebné náležitosti potřebné k vyhotovení účetních dokladů i hlavní účetní (tj. další osoba )

B. Průběžná kontrola

Průběžnou kontrolu provádějí v rámci své pracovní náplně a oprávnění:

a) Ředitel(ka) školy na poradách vedení školy, kde zaměstnanci určení k provedení operací předloží zprávy a případně doklady o uskutečněných operacích. Jedná se zejména o operace, jejichž je ředitel(ka) školy příkazcem.

b) Zástupce ředitele(ky) školy provádí průběžnou kontrolu operací, jejichž příkazcem je školník v rámci pracovní náplně, a zmocnění k provedení těchto operací.

c) Správce rozpočtu, který kontroluje na základě údajů z účetnictví skutečné čerpání rozpočtu na jednotlivé akce. Sleduje i dodržování finančních norem stravování ve školní jídelně. Jako pokladní školy přebírá vyúčtování záloh poskytnutých vedoucí učitel(ce) mateřské školy a vedoucí školní družiny.

d) Hlavní účetní sleduje dopad uskutečněných operací na stav majetku a závazků a vyhotovuje měsíčně přehledy o čerpání rozpočtu. Odpovídá za správné vedení účetnictví a za úplnost náležitostí účetních dokladů.

C. Následná kontrola

Menší školy tj. základní a mateřské školy nemívají zřízen útvar interního auditu. Interní audit je nahrazen formou veřejnosprávní kontroly prováděnou ze strany zřizovatele. Pro veřejnosprávní kontrolu ze strany zřizovatele jsou průběžně vyhotovovány přehledy o čerpání rozpočtu podle součástí školy a za školu jako celek. Hospodář(ka) školy a hlavní účetní předkládají řediteli(ce) školy rozbor výsledků hospodaření uvedených v přehledech a navrhují opatření k nápravě v případech, kdyby bylo ohroženo splnění závazných ukazatelů. Ředitel(ka) školy informuje zřizovatele o výsledcích hospodaření a o opatřeních ke změně rozpočtu.

Vzor

Podpisové vzory pro rok 2006

   +------------------------------------------------------------------------+
   | Funkce         | Jméno a  | Zmocnění                  | Podpisový vzor |
   |                | příjmení |                           |                |
   |----------------+----------+---------------------------+----------------|
   | Ředitel(ka)    |          | veškeré písemnosti        |                |
   | školy          |          | v pravomoci statutárního  |                |
   |                |          | zástupce školy            |                |
   |----------------+----------+---------------------------+----------------|
   | Zástupce       |          | objednávky učebních       |                |
   | ředitele(ky)   |          | pomůcek                   |                |
   | školy          |          |                           |                |
   |----------------+----------+---------------------------+----------------|
   | Hospodář(ka)   |          | příkazy k úhradě          | elektronický   |
   | školy          |          |                           | podpis         |
   |----------------+----------+---------------------------+----------------|
   |                |          | vyhotovené pokladní       |                |
   |                |          | doklady                   |                |
   |----------------+----------+---------------------------+----------------|
   |                |          | objednávky                |                |
   |----------------+----------+---------------------------+----------------|
   | Vedoucí školní |          | objednávky potravin       |                |
   | jídelny        |          |                           |                |
   |----------------+----------+---------------------------+----------------|
   |                |          | příkazy k úhradě          | elektronický   |
   |                |          |                           | podpis         |
   |----------------+----------+---------------------------+----------------|
   | Vedoucí        |          | převzetí UP a materiálů   |                |
   | učitel(ka) MŠ  |          | pro výuku                 |                        |
   |----------------+----------+---------------------------+----------------|
   | Vedoucí        |          | převzetí UP a materiálů   |                |
   | kabinetu UP    |          | pro výuku                 |                |
   |----------------+----------+---------------------------+----------------|
   |                |          | účetní doklady, účetní    |                |
   | Hlavní účetní  |          | výkazy jako osoba         |                |
   |                |          | odpovědná za zaúčtování   |                |
   +------------------------------------------------------------------------+