Specializační studium – nároky zaměstnance
Jaké nároky má zaměstnanec, který se účastní v zájmu organizace studia k výkonu specializovaných činností dle Vyhlášky č. 317/2005 Sb., § 9 písm. a). Můžeme mu proplatit školné? Musí mít uzavřenu dohodu o studiu se zaměstnavatelem o poskytování volna a uvedeny sankce v případě neukončení studia? Jak hradit dobu jeho účasti na studiu? Je organizace povinna hradit cestovní výdaje?
Související předpisy:
* § 24 odst.6 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
* vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků
* § 133, 231, 232, 233 a 234 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
ODPOVĚĎ:
Na základě zmocnění uvedeného v § 24 odst. 6 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jsou vyhláškou č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků stanoveny druhy a podmínky dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a způsob jeho ukončení. Vyhláška se zaměřuje pouze na takzvané institucionální formy dalšího vzdělávání. Uskutečňování dalšího vzdělávání formou samostudia řeší přímo zákon o pedagogických pracovnících.
Z ustanovení § 24 odst. 1 a 2 zákona o pedagogických pracovnících vyplývá, že dalším vzděláváním pedagogických pracovníků ve smyslu tohoto zákona je: Zvýšení jejich kvalifikace, kterým se rozumí též její získání nebo rozšíření, účast na dalším vzdělávání, kterým si pedagogický pracovník zvyšuje svoji kvalifikaci, je právem pedagogického pracovníka.
Prohlubování jejich kvalifikace, respektive její obnovování, upevňování a doplňování; účast na dalším vzdělávání, kterým si pedagogický pracovník prohlubuje svoji kvalifikaci je povinností pedagogického pracovníka. Z toho také vychází § 1 vyhlášky, která člení druhy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků do tří skupin: studium ke splnění kvalifikačních předpokladů, studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů, studium k prohlubování odborné kvalifikace.
Přitom studium ke splnění kvalifikačních předpokladů a studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů znamenají zvýšení kvalifikace ve smyslu zákoníku práce. Studium k prohlubování odborné kvalifikace, jak vyplývá z názvu, je pouze prohlubováním kvalifikace. Studiem podle § 9 vyhlášky č. 317/2005 Sb. získává pedagog další kvalifikační předpoklady pro výkon specializované činnosti a zároveň mu to zakládá nárok na specializační příplatek pedagogického pracovníka podle § 133 zákoníku práce. Pokud se týká studia koordinace v oblasti informačních a komunikačních technologií podle § 9 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 317/2005 Sb., tak je třeba zdůraznit, že žádný předpis neukládá škole povinnost mít určeného pedagogického pracovníka, který vykonává specializovanou činnost spočívající koordinaci v oblasti informačních a komunikačních technologií. Ustavení této funkce vyplývá z potřeb školy.
Z Vašeho dotazu vyplývá, že zvyšování kvalifikace konkrétního pedagoga je v souladu s potřebou zaměstnavatele, pak je to v pořádku a jedná se o zvyšování kvalifikace podle § 231 odst. 2 zákoníku práce. Dále pak platí, že když je zvyšování kvalifikace v souladu s potřebou zaměstnavatele, má zaměstnavatel povinnost poskytovat alespoň minimální volno podle § 232 zákoníku práce. Práva podle § 232 zákoníku práce jsou pouze minimální, zákonem zaručená. Jinak obecně platí, že v souvislosti se zvyšováním kvalifikace mohou být dohodnuta nebo stanovena práva ve vyšším rozsahu než stanoví právní úprava. Při rozšíření práv je možné dohodnout či poskytovat právo na pracovní volno ve vyšším rozsahu v jiných než zákonem stanovených případech, ale také umožňuje pracovní volno, které je podle právní úpravy poskytováno bez náhrady mzdy, poskytovat s náhradou mzdy. Není však ani vyloučeno poskytovat i další práva, jako například cestovní náhrady podle § 151 zákoníku práce, vložné či kursovné, příspěvky na učební pomůcky a podobně. Vzhledem k dispositivnosti právní úpravy zákoníku práce, pokud jde o možnost zvyšovat práva, není zaměstnavatel při jejich sjednání nebo stanovení omezen a jediné, co musí zvažovat, jsou daňové dopady jako je daňová uznatelnost jím upravených práv pro jeho náklady, případně osvobození od daně z příjmů těchto práv na straně zaměstnance.
Pokud se týká uzavření kvalifikační dohody, je třeba připomenout, že její uzavření není povinné. Zaměstnavatel ji může se zaměstnancem uzavřít, ale také nemusí. Dohoda je sjednána pouze za podmínky, že se na ní zaměstnavatel se zaměstnancem dohodli. Sjednání kvalifikační dohody není podmínkou poskytování pracovního volna podle § 232 zákoníku práce. Je-li zvyšování kvalifikace v souladu s potřebou zaměstnavatele, pak tento musí poskytovat volna podle § 232 zákoníku práce vždy. Dohodu lze sjednat kdykoliv během zvyšování kvalifikace, nejen před jejím zahájením.
Z výše uvedeného vyplývá, že dotyčnému pedagogovi může zaměstnavatel proplatit jak školné, tak cestovní náhrady. Pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování je ve smyslu § 232 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je minimálním právem, při kterém zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. To musí zaměstnanec obdržet vždy, je to jeho právo. Jestli bude uzavřena kvalifikační dohoda závisí tom, zda-li se na ní zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou. Její uzavření nepodmiňuje nároky poskytované zaměstnavatelem, zejména nároky podle § 232 zákoníku práce.