"Školám nestačí říct, že mají učit jinak. Systém jim pro to musí vytvořit podmínky"

Vydáno: 14 minut čtení

Debata o revizi RVP se často rychle stáčí ke konkrétním otázkám. Co se má ve škole učit? A jakou podporu pro to školy potřebují? Místo toho bychom se podle Rada Pittnera měli ptát, zda dokážeme vytvořit takový vzdělávací systém, který se umí průběžně učit, reagovat na změny a vytvářet pro školy takové podmínky, které je nebudou nutit fungovat podle starých vzorců. „Nestačí školám říct, že mají učit jinak. Musíme se ptát, jaké signály systém učitelům posílá, co skutečně odměňuje, co měří a zda jednotlivé části systému směřují ke stejnému cíli,“ říká expert na sociální inovace a systémové myšlení, který působí také na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Revizi kurikula považuje za příležitosti vést hlubší dialog o tom, jaký vzdělávací systém potřebujeme ve světě, který se rychle mění.

„Školám nestačí říct, že mají učit jinak. Systém jim pro to musí vytvořit podmínky“
Radka
Hrdinová
SKAV
aspigetpic?section=7&pictype=2&EagriUserAddr=0.0.0.0&Id=26896.jpg
Když jsme si domlouvali tento rozhovor, upozornil jste mě, že nejste odborník na vzdělávání, ale na systémové uvažování a sociální inovace. Jak vnímáte pojem systém a systémová změna?
Když mluvím o systému, myslím tím celek složený z prvků, které jsou mezi sebou propojené, navzájem se ovlivňují a svou interakcí vytvářejí nějaké výsledky. Systémový pohled proto začíná tím, že si dobře vymezíme, na co se díváme, a snažíme se pochopit, jaké části systému se na výsledcích podílejí. Ve vzdělávání je to obzvlášť důležité, je to velmi komplexní systém. Patří do něj učitelé, ředitelé, žáci, rodiče, zřizovatelé, ministerstvo, inspekce, pedagogické fakulty, poradenská zařízení, ale také přijímací zkoušky, financování, kurikulum, hodnocení, učebnice, další vzdělávání učitelů nebo i představa společnosti o tom, co znamená dobrá škola a úspěšný žák.