Osvětlení ve školách a jeho vliv na zdraví dětí

Desítky let používání bílých LED diod bez správného světelného spektra spolu s raketovým rozvojem mobilních telefonů využívaných i pět minut před usnutím si vybírají svou daň. Negativní vliv umělých světelných zdrojů a následky nevhodných osvětlení prezentovali lékaři a odborníci z Institutu světelné hygieny a světelné ekologie na odborném semináři pod záštitou Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny PČR. Na semináři „Světelná hygiena a její vliv na psychické a fyzické zdraví“ představili výsledky studií o tom, že nedostatek denního světla a nadbytek umělého světla v nevhodnou denní dobu negativně ovlivňují zdraví populace, dětí především.

Přirozené světlo je základním biologickým signálem, který řídí cirkadiánní rytmus člověka. Tento vnitřní denní rytmus ovlivňuje nejen spánek, ale také hormonální rovnováhu, imunitní systém, duševní stabilitu a celkovou regeneraci organismu. Úzké propojení zdraví s přirozeným světelným rytmem zdůraznil na semináři i docent Martin Anders, přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN Praha. „Změny, které nastaly v posledních letech, přišly velice rychle a není v silách lidského organismu se s nimi vyrovnat. Jedna z těch změn se týká osvětlenosti. Aktuálně tak sledujeme zásadní nárůst poruch duševního zdraví u adolescentů a v podstatě neexistuje duševní porucha, která by nebyla spojena s poruchou cirkadiánního rytmu,“ potvrdil docent Anders úzkou spojitost duševního zdraví a vlivu světla na lidský organismus. Alarmující je zejména nárůst psychických poruch u dětí a dospívajících – jejich počet se podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR za posledních deset let zdvojnásobil, u některých diagnóz dokonce zpětinásobil.

Základní důvod je v podstatě jednoduchý. V posledních desetiletích způsob života zpřetrhal kontakt člověka s přirozeným světlem. Statistiky ukazují, že dnes trávíme až 90 % času v interiérech, kde je intenzita denního světla pouze zlomkem toho, co přirozeně poskytuje venkovní prostředí. V budovách běžně dosahuje denní světlo jen 1–2 % intenzity denního světla venku. Architektka Lenka Maierová z ČVUT v této souvislosti upozornila, že osvětlení naprosté většiny školních tříd – ať už přirozené, nebo umělé – naprosto neodpovídá biologickým potřebám dětí.

Odborníci z Institutu světelné hygieny a světelné ekologie na semináři apelovali na zohlednění nových poznatků při právě probíhající vlně modernizací školních budov a jejich světelných soustav. Tato vlna byla spuštěna v důsledku celoevropského zákazu používání zářivek od 30. září 2023. Institut upozorňuje, že rekonstrukce by měly být provedeny v souladu s technickými požadavky tak, aby vyhovovaly především zdravotním hlediskům.

S nejnovějšími informacemi o dopadu světla a světelné hygieny na fyzické a psychické zdraví dětí i dospělých jsem se obrátila na své kolegy na Ministerstvu zdravotnictví ČR. Ministerstvo zdravotnictví a především hygienici by měli zvážit, jak hodnocení kvality, nejen kvantity, světla dostat i do právních norem, v nichž doposud chybí. Děti už netráví celé dny venku jako kdysi, a proto je na místě nejdříve zajistit zdravější prostor ve školách, kde tráví šest až sedm hodin každý den. A pokud má světlo takový vliv na duševní zdraví dětí a jejich problémy se zhoršují, pak bychom to měli udělat co nejrychleji.

Etapa plošné modernizace osvětlení ve školách, na prahu které se podle odborníků z Institutu světelné hygieny právě nacházíme, je tak reálnou příležitostí skokově ovlivnit zdraví a duševní rozvoj žáků v celé České republice. Kvalitní světlo by nejen ve školách nemělo být luxusním vybavením, ale základní podmínkou pro zdravé učení a život.