V prosinci minulého roku byly na tiskové konferenci OECD zveřejněny výsledky šetření projektu PISA 2012 v oblasti matematické, čtenářské a přírodovědné gramotnosti patnáctiletých žáků. Kromě uvedených tří funkčních gramotností však byla v tomto cyklu projektu v centru pozornosti též oblast řešení problémových úkolů a finanční gramotnost. Zatímco výsledky žáků jednotlivých zemí v oblasti finanční gramotnosti budou zveřejněny až v červenci tohoto roku, v dubnu jsme se dozvěděli, jak jsou čeští žáci v porovnání s žáky dalších zemí připraveni řešit problémy, se kterými se nesetkávají v rámci školní výuky, avšak se kterými se mohou kdykoli setkat v běžném životě. Šetření PISA 2012 týkající se problémových úloh je realizováno Českou školní inspekcí v rámci projektu Kompetence III, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Hlavní zjištění šetření PISA 2012 v oblasti řešení problémů
RNDr.
Jana
Palečková
realizační tým projektu
Kompetence
III, ČŠITestové úlohy ověřující úroveň kompetentností žáků v oblasti řešení problémů šetření PISA řešili žáci na počítači. Mnohé z těchto úloh byly interaktivní, čímž umožnily zjišťovat rozmanitější typy dovedností než stejně zaměřené úlohy testu PISA 2003, který žáci vyplňovali v papírové podobě. Na základě testu tak byly získány
informace o různých aspektech způsobilosti žáka řešit problémové úlohy
a mohly být definovány různé úrovně této způsobilosti.Celkové výsledky patnáctiletých žáků ze 44 zemí, které se testování zúčastnily, jsou prezentovány na obrázku 1. Průměrnému výsledku zemí OECD je na škále přiřazena hodnota 500, průměrná standardní odchylka je 96 bodů. Země jsou v tabulce seřazeny sestupně podle svého průměrného výsledku.
Podobně jako v hlavních oblastech gramotnosti
dosáhly nejlepších výsledků asijské země. Výsledek českých žáků byl nadprůměrný
a srovnatelný například s výsledky žáků z Velké Británie, Estonska, Francie, Německa, Spojených států, Rakouska a Norska. Čeští žáci měli přitom statisticky významně lepší výsledek než polští žáci, kteří svými výsledky v oblastech matematické a čtenářské gramotnosti české žáky výrazně předčili.Výsledky žáků lze prezentovat také pomocí šesti definovaných úrovní způsobilosti žáka řešit problémy. Úroveň 1 je charakterizována nejjednoduššími dovednostmi, úroveň 6 nejsložitějšími. Žáci, kteří se nacházejí na druhé úrovni, začínají prokazovat dovednosti potřebné k řešení problémů běžného života, potřebují však vedení, aby problém úspěšně vyřešili. Tato úroveň je považována za jakousi základní úroveň způsobilosti k řešení problémů, která člověku 21. století umožní efektivně a produktivně fungovat v rámci společnosti. Na obrázku 2 je znázorněno, jaké je zastoupení žáků na různých úrovních této způsobilosti v České republice a průměrně v zemích OECD.
Pod druhou úrovní způsobilosti se nachází 18,4 % českých žáků, což je o 3 % méně, než je průměr zemí OECD. Na dvou nejvyšších úrovních se přitom nachází 11,9 % českých žáků, což je srovnatelné s průměrem OECD (11,4 %).
Rozdíl mezi hodnocením PISA 2012 v oblasti řešení problémů a v oblastech matematické, přírodovědné a čtenářské gramotnosti je v tom, že řešení problémů je mezipředmětová oblast, ve které je kladen důraz zejména na kognitivní dovednosti, které jsou pro řešení problémů základem. Tyto dovednosti jsou však pěstovány i v ostatních třech oblastech, korelace mezi výsledky žáka v různých testovaných oblastech je proto poměrně silná.
Na obrázku 3 je znázorněn relativní výsledek žáků jednotlivých zemí OECD v oblasti řešení problémů, který je určen na základě srovnání skutečného výsledku žáků dané země s předpokládaným výsledkem stanoveným pomocí regresního modelu na základě výsledku žáků všech zúčastněných zemí ve třech základních gramotnostech. V České republice se skutečný výsledek žáků od předpokládaného nijak významně neliší, naopak ve Finsku, Německu, Estonsku a Polsku je výsledek v oblasti řešení problémů statisticky významně horší, než by se předpokládalo na základě výsledků v ostatních testovaných oblastech.
Tato a další zjištění šetření PISA navozují mnoho otázek. Pěstuje škola v žácích dovednosti, které jim umožní úspěšně obstát v rozmanitých každodenních situacích? Mají čeští patnáctiletí žáci dostatečnou úroveň kognitivních dovedností potřebných pro úspěšné zdolávání neznámých situací a problémů, kterým budou čelit v průběhu svého dalšího vzdělávání nebo v zaměstnání? Jsou čeští žáci připraveni obstát v mezinárodní konkurenci 21. století? K zamyšlení nad těmito otázkami by měly sloužit jako jeden z podkladů též výstupy ze sekundárních analýz získaných dat, kterými se bude Česká školní inspekce v tomto roce zabývat.
Více informací o šetření i projektu Kompetence III naleznete na webových stránkách České školní inspekce