Je třeba si uvědomit, že všechny činnosti ředitele při řízení školy musejí být realizovány v souladu s aktuální legislativou. Pro ředitele jistě není jednoduché sledovat všechny legislativní změny a správně podle nich rozhodovat. K výrazným změnám v legislativě dotýkajícím se i škol došlo s účinností od 1. 1. 2020 novelizací vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, provedenou vyhláškou č. 357/2019 Sb. Jelikož součástí managementu ředitele je i správné hospodaření s FKSP, zaměříme se v článku na tvorbu a správné čerpání fondu v souladu s výše uvedenou novelou.
FKSP po novele 2020
Ing.
Petra
Schwarzová
ředitelka gymnázia a lektorka se zaměřením na financování škol
Pro ty, kteří se nechtějí komplexně zabývat hospodařením fondu, na úvod shrnuji změny, které důsledku novely nastaly a týkají se oblasti školství.
Souhrn změn platných od roku 2020 v kostce
*
V § 4 odst. 1 se rozšiřují možnosti, lze přispívat i na náklady na provoz mateřské školy podle školského zákona a na zařízení poskytující služby péče o dítě v dětské skupině.
*
V § 4 odst. 2 je aktualizováno plnění z fondu týkající se zdravotní péče o zaměstnance (dioptrické brýle, dentální hygiena, očkování…).
*
Dle nového § 4 odst. 7 lze z fondu přispívat zaměstnancům na úhradu tištěných knih, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knihy, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy knihy.
*
Z nového § 4a vyplývá, že z fondu lze zaměstnancům přispívat na náklady za použití mateřské školy podle školského zákona a zařízení poskytujícího služby péče o dítě v dětské skupině. Pro účely tohoto ustanovení se § 3 odst. 4 nepoužije (tzn. příspěvek lze poskytnout pouze z fondu té příspěvkové organizace, která činnost nebo plnění zcela uhradila).
*
Dle nového § 5a lze zaměstnanci přispívat na dopravu do a ze zaměstnání pravidelnou hromadnou dopravou osob, jde-li o pravidelnou hromadnou dopravu podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty.
*
Podle § 6 odst. 2 písm. a) je možno zaměstnanci poskytnout i více zápůjček. Zároveň součet zůstatků nesplacených zápůjček poskytnutých zaměstnanci a nové zápůjčky nesmějí přesáhnout 300 000 Kč (dříve 100 000 Kč), z toho u zápůjčky na koupi bytového zařízení jde o 100 000 Kč (dříve 50 000 Kč).
*
V § 9 písm. c) dochází k upřesnění přispívání zaměstnanci v oblasti vzdělávání, kde je specifikováno, že jde o náklady na umělecké, jazykové a zájmové vzdělávání, které není odborným rozvojem, prohlubováním vzdělání nebo kvalifikace, soustavným vzděláváním nebo zdokonalováním odborné způsobilosti zaměstnance.
*
Dochází k navýšení částek v § 11 v oblasti sociální výpomoci, která může v jednotlivém případě činit nejvýše 30 000 Kč (dříve 15 000 Kč); v případech postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, nejvýše 50 000 Kč (dříve 30 000 Kč).
*
Dochází k navýšení částek v § 11 odst. 2 při poskytnutí bezúročné zápůjčky k překlenutí tíživé finanční situace na nejvýše 50 000 Kč (dříve 20 000 Kč) nebo 100 000 Kč (dříve 50 000 Kč) v případech postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav.
*
Zůstatek nesplacených zápůjček poskytnutých zaměstnanci podle § 6 a § 11 odst. 2 může být prominut za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, nejvýše však lze prominout částku 30 000 Kč (dříve 15 000 Kč).
*
Dle upraveného § 12 lze z fondu přispívat zaměstnanci na penzijní připojištění (zákon č. 42/1994 Sb.) nebo doplňkové penzijní spoření (zákon č. 427/2011 Sb.), nejvýše však 100 % částky, kterou se zaměstnanec zavázal hradit ze svých zdrojů. Dříve nebyla částka pro příspěvkové organizace omezena. Účinnost je až od 1. 7. 2020.
*
V § 14 písm. d) se namísto „odchodu do starobního nebo invalidního důchodu (…)“ pracuje s pojmem „přiznání starobního nebo invalidního důchodu (…)“.
*
Dle nového § 14a lze hradit pořízení smuteční kytice nebo smutečního věnce v případě úmrtí zaměstnance.
Další část článku se bude komplexně zabývat tvorbou a hospodařením FKSP v souladu s aktuální novelou.
Tvorba FKSP
Tvorba FKSP je upravena § 2 vyhlášky FKSP.
Základní příděl podle odst. 1 výše uvedeného paragrafu je nyní tvořen 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy. Patří sem i odměny za pracovní pohotovost. Do objemu těchto nákladů se také zahrnuje náhrada platu/mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, refundace (náhrada) platu/mzdy v organizaci, která ji poskytuje. Do ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy/mzdy se zahrnují všechny složky platu/mzdy bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou hrazeny.
FKSP nelze tvořit z odstupného, z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tj. z dohod o pracovní činnosti, z dohod o provedení práce a z dohod o náhradě škody) a z přijatých refundací platu/mzdy.
Kromě výše uvedených zdrojů se mohou uplatnit i následující:
*
náhrady škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu nebo majetku, na jehož provoz je z fondu přispíváno,
*
peněžní a jiné dary do fondu od fyzických nebo právnických osob,
*
příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení v případě, že na ně organizace přispívá z fondu, apod.
Za zdroje nelze považovat úroky z finančních prostředků fondu uložených u peněžních ústavů, případné finanční bonusy od penzijních fondů a pojišťoven apod. Za zdroj nelze považovat ani splátky půjček, protože i když jsou tyto finanční prostředky fondu dočasně rozpůjčeny, tak jsou vedeny jako pohledávky a při jejich splácení se pouze snižuje výše těchto pohledávek, takže pořád zůstávají součástí fondu.
Hospodaření s fondem
Hospodaření s fondem je upraveno § 3 vyhlášky FKSP.
Organizace (školy) sestavují rozpočet a stanovují způsob čerpání prostředků fondu. Pokud je v organizaci ustanovena odborová organizace, pak spolurozhoduje se zaměstnavatelem v otázkách hospodaření s fondem na základě § 225 zákoníku práce. Spolurozhodování znamená, že odborová organizace společně se zaměstnavatelem stanovuje výši a způsob čerpání fondu v souladu s legislativním rámcem. Rozsah a způsob spolurozhodování je nutno zakotvit v kolektivní smlouvě, a to v písemné podobě. Sestavení rozpočtu, také v písemné podobě, musí být v souladu s jednotlivými ustanoveními vyhlášky FKSP (konkrétně § 4 až 14). Pokud odborová organizace neexistuje, potom zaměstnavatel o fondu rozhoduje sám a ukotví veškeré principy ve vnitřní směrnici organizace.
Finanční prostředky fondu ukládá příspěvková organizace na samostatném bankovním účtu peněžního ústavu. Základní příděl do fondu je tvořen formou záloh. Finanční prostředky záloh se převádějí měsíčně (případně podle podmínek čtvrtletně nebo pololetně) z provozního účtu organizace na samostatný účet fondu nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla tvorba fondu zaúčtována. Jednotlivé příděly (zálohy) se nezaokrouhlují na celé koruny. Po skončení kalendářního roku se v rámci roční uzávěrky provádí roční vyúčtování fondu a škola tímto vytvoří fond ve stanovené výši.
Rozpočet má část příjmovou i výdajovou, u příjmové části se zohlední i zůstatek účtu fondu na počátku kalendářního roku
.Organizace může přispívat pouze na činnosti, které organizuje nebo spoluorganizuje nebo pořídí od jiné organizační složky státu nebo právnické nebo fyzické osoby. Plnění se pak poskytne za cenu sníženou o příspěvek z fondu. Příspěvkem může být i plná úhrada nákladů. Plnění z fondu jsou zaměstnancům poskytována nepeněžní formou. Výjimkou jsou sociální výpomoci, sociální zápůjčky a dary. Příspěvek lze poskytnout pouze z fondu organizace, která činnost zcela uhradila. V praxi to znamená, že škola na základě objednávky plně uhradí náklady z příslušného účtu a zaměstnavatel organizaci doplatí částku stanovenou nad výši příspěvku. Nikdy si nesmí zaměstnanec hradit náklady sám z vlastního účtu. To znamená: Škola objedná, škola zaplatí, škola zúčtuje přeplatek se zaměstnancem!
Příspěvek nebo jiné plnění z FKSP jsou poskytnuty pouze na akce a činnosti, které jsou pro daný rok rozpočtovány. Na poskytnutí příspěvku nebo jiné plnění z fondu není právní nárok.
Výdaje z fondu lze uskutečňovat jen do výše vložených finančních prostředků.
Příspěvek lze poskytnout:
*
zaměstnancům v pracovním poměru, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u organizace (dále jen „zaměstnanec“),
*
manželům (manželkám), druhům (družkám), partnerům (partnerkám) a nezaopatřeným dětem, včetně dětí svěřených do pěstounské nebo poručnické péče a dětí svěřených soudem do péče zaměstnance (dále jen „rodinný příslušník“).
Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky a poté, nejdéle však do 26. roku dítěte, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání. Nelze poskytovat čerpání z fondu, pokud zaměstnanec žádá příspěvek pro své rodiče nebo pro vnuka, z pohledu vyhlášky nejsou rodinnými příslušníky.
Z fondu nelze poskytovat plnění osobám, které konají pro organizaci (školu) práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Čerpání fondu
Vyhláška FKSP definuje následující účely čerpání fondu:
*
příspěvek podle § 4,
*
příspěvek na použití zařízení péče o děti (§ 4a),
*
pořízení hmotného majetku (§ 5),
*
příspěvek na dopravu do zaměstnání (§ 5a),
*
zápůjčky na bytové účely (§ 6),
*
příspěvek na závodní stravování (§ 7),
*
příspěvek na rekreaci (§ 8),
*
příspěvek na kulturu, vzdělávání, tělovýchovu a sport (§ 9),
*
výměnné akce (§ 10),
*
sociální výpomoci a zápůjčky (§ 11),
*
penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření (§ 12),
*
pojistné na soukromé životní pojištění (§ 12a),
*
příspěvek odborové organizaci (§ 13),
*
poskytnutí darů (§ 14),
*
jiné úhrady z fondu (§ 14a).
Příspěvek dle § 4
Z fondu lze dle § 4 vyhlášky o FKSP přispívat na níže uvedené možnosti.
*
Lze přispívat na náklady na provoz mateřské školy podle školského zákona a zařízení poskytujícího služby péče o dítě v dětské skupině, kulturních zařízení, rekreačních zařízení, sportovních a tělovýchovných zařízení, rehabilitačních zařízení, včetně masáží, a zařízení pro zájmovou činnost (na zařízení sloužící kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců), a to i na provoz autobusu, pokud je využíván pro potřeby zařízení sloužícího kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců a rodinných příslušníků. Za náklady se považuje vše, co přímo souvisí s provozem uvedených zařízení (např. náklady na opravu, energie, mzdové náklady zaměstnanců pracujících v zařízení apod.).
Pokud by organizace z fondu nepřispívala na náklady na provoz těchto zařízení, museli by zaměstnanci, kteří je využívají, hradit veškeré jejich náklady.
Pokud je masáž poskytována subjektem, který není zdravotnickým zařízením, je to také v souladu s vyhláškou o FKSP, ale celý samotný příspěvek se stává daňovým základem. Je třeba si ověřit na stránkách, zda je zdravotní zařízení vedeno v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb. V praxi se tak ovšem často neděje, neboť to není ekonomické.
*
Zaměstnancům lze přispívat na „zdravotní péči“, a to na:
–
vitaminové prostředky,
–
dioptrické brýle, kontaktní čočky nebo speciální optické pomůcky,
–
preventivní péči na úseku dentální hygieny a zubní prevenci poskytovanou dentálním hygienistou a preventivní, léčebnou a diagnostickou péči na úseku zubního lékařství, včetně ortodontické péče,
–
očkování proti infekčním onemocněním.
Přispívat lze pouze v případě, že péče není ani částečně hrazena ze zdravotního pojištění.
*
Lze přispívat na vybavení ke zlepšení pracovních podmínek, které však není zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnanci pro výkon práce. Obvykle se pořizují varné konvice, mikrovlnky apod.
*
Lze přispívat na pracovní oděvy a obuv nad povinné vybavení, na jednotné oblečení. Příspěvek na pracovní oděvy a obuv nad rámec povinného vybavení, který je nepeněžním příjmem u zaměstnance, není osvobozen od daně z příjmu ze závislé činnosti a podléhá zdanění. Vyplývá to z § 6 odst. 7 písm. b) zákona o daních z příjmů. Pokud by šlo o jednotné oblečení poskytnuté zaměstnancům zaměstnavatelem, musí být toto oblečení trvale a viditelně označeno jednotným znakem organizace. Pak jde o nepeněžní příjem, který není u zaměstnance předmětem daně dle § 6 odst. 7 písm. b) ZDP. Zaměstnavatel zároveň ve vnitřním předpise stanoví nebo v kolektivní smlouvě sjedná povinnost zaměstnanců používat pracovní oblečení pouze při výkonu zaměstnání a vymezí charakter a podobu jednotného oblečení a všech jeho součástí.
*
Lze přispívat na vybavení pro sportovní a zájmovou činnost, které je půjčováno zaměstnancům. Může se jednat o vybavení pro provozování veškerých sportů (např. lyže, sáňky, stany). Vybavení je majetkem organizace a proces půjčování je v souladu s pravidly hospodaření organizace.
*
Lze přispívat na náklady za dočasné užívání zařízení jiných organizačních složek státu nebo osob, pokud slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců.
*
Lze přispívat na úhradu za pořízení tištěných knih, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knihy, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy knihy.
Příspěvek na použití zařízení péče o děti
Z fondu lze dle § 4a vyhlášky FKSP přispívat na náklady za použití mateřské školy podle školského zákona a zařízení poskytujícího služby péče o dítě v dětské skupině. Pro účely tohoto ustanovení se § 3 odst. 4 nepoužije.
Pořízení hmotného majetku
Z fondu lze dle § 5 vyhlášky o FKSP přispívat na pořízení majetku pro kulturní a sociální potřeby zaměstnanců.
Majetek, který je zakoupený z FKSP, se v okamžiku uvedení do provozu stává majetkem organizace. Proto ho musí vést dle stanovených pravidel ve své evidenci a účtovat o něm. Pokud by pořizovací cena převyšovala 40 000 Kč (šlo by dlouhodobý hmotný majetek), musel by se majetek odepisovat v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Zároveň je nutné upozornit, že náplně do čističe, kávovaru apod. nelze pořizovat na základě výše uvedeného ustanovení.
Příspěvek na dopravu do zaměstnání
Z fondu lze dle § 5a vyhlášky FKSP přispívat zaměstnanci na dopravu do a ze zaměstnání pravidelnou hromadnou dopravou osob, jde-li o pravidelnou hromadnou dopravu podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty.
Zápůjčky na bytové účely
Z fondu lze dle § 6 vyhlášky FKSP poskytnout zaměstnanci na základě písemné smlouvy zápůjčku na bytové účely na pořízení domu, bytu, na složení členského podílu na družstevní byt pro bydlení, na koupi bytového zařízení apod.
Zápůjčka musí být také v souladu se zákonem o daních z příjmů. Zároveň je zápůjčka bezúročná a poskytování se řídí pravidly ustanovenými v zásadách hospodaření fondu. Nelze hradit náklady spojené s realizací zápůjčky, ty hradí zaměstnanec. Zápůjčka nesmí být poskytnuta na úhradu nákladů, které již byly kryty zápůjčkou nebo úvěrem od bank nebo poboček zahraničních bank nebo od jiných osob. Nesmí být také poskytnuta na vypořádání společného jmění manželů, vypořádání dědiců a na jiné majetkoprávní vypořádání.
Zaměstnanci lze poskytnout současně i více zápůjček. Součet zůstatků nesplacených poskytnutých zápůjček a nových zápůjček na bytové účely nesmí být vyšší než 300 000 Kč, z toho na bytové vybavení do 100 000 Kč. Zápůjčka je splatná do 10 let, při skončení pracovního poměru do šesti měsíců od jeho ukončení.
Stravování
Z fondu lze dle § 7 vyhlášky FKSP přispívat na stravování, a to ať je zajišťováno prostřednictvím vlastních, nebo cizích subjektů. Avšak pouze u vlastního stravovacího zařízení lze stravování hradit i bývalým zaměstnancům. Výše příspěvku není limitována a organizace si jeho výši může stanovit v kolektivní smlouvě nebo ve svých zásadách v případě existence odborové organizace nebo ve vnitřní směrnici. Při poskytování stravování je nutné se také řídit jinými vyhláškami týkajícími se dané oblasti.
Rekreace
Příspěvek na rekreaci je upraven v § 8 vyhlášky o FKSP. Z fondu lze přispívat zaměstnancům i rodinným příslušníkům na rekreace a zájezdy jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Lze také přispívat na lázeňskou péči, která ovšem není ani zčásti hrazena zdravotní pojišťovnou. Přesné vymezení je samozřejmě opět obsaženo v zásadách hospodaření s fondem. Příspěvek lze poskytnout pouze v nepeněžité formě. Celá hodnota přitom musí být uhrazena na základě dokladu vystaveného na organizaci. Případný podíl na financování hradí zaměstnanec přímo organizaci.
Kultura, vzdělávání, tělovýchova a sport
Z fondu lze dle § 9 přispívat zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na:
*
vstupenky na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce a na dopravu na tyto akce,
*
náklady na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce pořádané organizací, konkrétně jde o náklady související s pořádáním výše uvedených akcí (např. pronájem sportovišť, občerstvení v přiměřené výši), akce může být realizována u příležitosti významných dnů a svátků, jako je Den učitelů či Vánoce, nebo i jen jako posezení se seniory či sportovní akce,
*
náklady na umělecké, jazykové a zájmové vzdělávání, které není odborným rozvojem, prohlubováním vzdělání nebo kvalifikace, soustavným vzděláváním nebo zdokonalováním odborné způsobilosti zaměstnance.
Sociální výpomoci a zápůjčky
Dle § 11 odst. 1 vyhlášky lze z fondu poskytnout jednorázovou sociální výpomoc zaměstnancům, popř. jejich nejbližším pozůstalým, v mimořádně závažných případech a při řešení tíživých nebo neočekávaných sociálních situací. Sociální výpomoc může v jednotlivém případě činit nejvýše 30 000 Kč, v případech postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, nejvýše 50 000 Kč. Výše uvedené částky jsou maximální možné.
Dle § 11 odst. 2 vyhlášky lze poskytnout také bezúročné zápůjčky zaměstnancům k překlenutí tíživé finanční situace, nejvýše však 50 000 Kč nebo 100 000 Kč v případech postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, se splatností do pěti let od uzavření smlouvy o zápůjčce. Při skončení pracovního poměru je zápůjčka splatná nejpozději do šesti měsíců ode dne jeho skončení, pokud není ve smlouvě o zápůjčce stanoveno jinak.
Zůstatek nesplacených zápůjček poskytnutých zaměstnanci podle § 6 a § 11 odst. 2 může být prominut za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, nejvýše však lze prominout částku 30 000 Kč.
Penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření
Z fondu lze hradit dle § 12 za své zaměstnance část příspěvku na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření, nejvýše však 100 % částky, kterou se zaměstnanec zavázal hradit (uzavřel smlouvu o penzijním připojištění). Uvedené platí od 1. 7. 2020.
Příspěvek odborové organizaci
Z fondu je možné na základě § 13 uhradit finanční náklady na pořízení odborné literatury (např. časopisy, právní předpisy), ale i vzdělávání členů odborové organizace v souvislosti s jejich funkcí, dále organizační náklady jako cestovné nebo pronájem místnosti, případně osobní náklady vyplacené lektorům nebo externím spolupracovníkům například formou dohod o provedení práce a jiné. Náklady lze uplatnit pouze na základě předchozí dohody a lze je uhradit na základě prokazatelných účetních dokladů.
Poskytnutí darů
Dle § 14 lze poskytnout zaměstnanci dary při různých životních a pracovních jubileích. Celková výše darů může činit nejvýše 15 % ze základního přídělu, v případě nevyčerpání lze prostředky převést do dalšího roku.
Jiné úhrady z fondu
Dle § 14a lze hradit pořízení smuteční kytice nebo smutečního věnce v případě úmrtí zaměstnance.
Závěrem je třeba upozornit, že není povinností ředitele poskytovat všechny benefity, které umožňuje vyhláška FKSP. Závazná jsou pro něj dohodnutá pravidla čerpání na příslušný kalendářní rok.
Poznámka: V Řízení školy online na www.rizeniskoly.cz k tématu FKSP najdete také tyto informace:
*
Stručný přehled legislativy související s FKSP