V odpovědích na otázku „Jaké rozhovory jsou pro vás nejtěžší?“ se téma zpětné vazby objevuje neustále. Lidé zmiňují, jak náročné je dát upřímnou zpětnou vazbu, i když dobře vědí, že je potřeba. Vyprávějí o problémech s výkonem podřízených, které zůstávaly dlouho neřešené, a přiznávají, že když se konečně odhodlali něco říct, málokdy to dopadlo dobře. Kolega byl zaskočený, reagoval obranně, byl zklamaný nebo zraněný – a rozhodně ne motivovanější. Když se pak sečte náročnost samotného kroku dát zpětnou vazbu s tím, jaký má často negativní dopad, člověk si snadno řekne: Má to vůbec smysl?
Co nikdo nechce, ale každý potřebuje – nelítostná pravda při pohledu do zrcadla
PhDr.
Jan
Voda
Ph.D., MBA
ředitel základní školy Wonderland Academy
Avšak ani přijímat zpětnou vazbu není jednoduché. Často je nefér nebo úplně mimo. Přichází v nevhodnou chvíli a bývá špatně podaná. A člověk se navíc ptá sám sebe: „Proč si ten druhý myslí, že má právo mě hodnotit? Možná je to šéf, ale vůbec netuší, co všechno obnáší moje práce nebo jaké překážky řeším.“ Výsledkem je, že se cítíme nedocenění, frustrovaní a leckdy i rozzlobení. A zase – máme to zapotřebí?
Je to zvláštní. Když dáváme zpětnou vazbu, vnímáme,
jak špatně ji druhý přijímá
. Když ji přijímáme, vidíme,
jak mizerně ji ten druhý podává
. Proč je vlastně zpětná vazba tak těžká – jak pro ty, kdo ji dávají, tak pro ty, kdo ji dostávají? Hluboký vhled do této problematiky přinášejí Douglas Stone a Sheila Heen, profesoři na Harvardu, ve výstižně nazvané knize
Thanks for the Feedback
– „Věda a umění přijímat zpětnou vazbu dobře, i když je mimo mísu, nespravedlivá, špatně podaná a upřímně řečeno, zrovna na ni nemáte náladu“.Dávat a přijímat
Zpětná vazba (
feedback
) je jakákoli informace, kterou o sobě získáváme. V tom nejširším smyslu je to
způsob, jak se učíme
– ze svých zkušeností i od ostatních lidí. Jak nás život učí něco o nás samotných. Ale pokud příjemce není ochoten nebo schopen ji opravdu přijmout, pak ani ty nejlepší úmysly a koučovací dovednosti poskytovatele příliš nezmůžou. Nezáleží na tom, kolik má dárce zpětné vazby autority nebo moci –
konečné slovo má vždy ten, kdo ji přijím