Organizace školy - strana 40

Nejčastěji se žák přihlašuje k maturitní zkoušce v řádném termínu. Řádným termínem je pro žáka ten termín, který následuje po úspěšném ukončení vzdělávání v posledním ročníku (§ 1 vyhlášky č. 177/2009 Sb., v platném znění).
Podle § 80a odst. 6 školského zákona může být jmenován komisařem pouze ten, kdo splňuje podmínky zákona o pedagogických pracovnících, splňuje odbornou kvalifikaci stanovenou pro výkon funkce prováděcím právním předpisem, je držitelem platného osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce vydané Centrem.
Podle § 80a odst. 6 školského zákona hodnotitelem pro daný předmět může být jmenován pouze ten, kdo splňuje podmínky zákona o pedagogických pracovnících, splňuje odbornou kvalifikaci stanovenou pro výkon funkce prováděcím právním předpisem, je držitelem platného osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce vydané Centrem.
Většinou je jedna zkušební maturitní komise jmenována pro jednu třídu určitého oboru vzdělání. V § 80a odst. 1 školského zákona je umožněno, aby byla jmenována jedna zkušební maturitní komise pro více tříd nebo více oborů vzdělání, pokud se žáci vzdělávají ve stejné skupině oborů vzdělání.
Novelizovaná vyhláška č. 177/2009 Sb. účinná od 9. 11. 2012 zkracuje lhůty, ve kterých jsou výsledky jednotlivých dílčích zkoušek společné části zpřístupněny řediteli školy a žákům (§ 22 vyhlášky č. 177/2009 Sb., v platném znění).
Žádost o přezkoumání průběhu a výsledků maturitní zkoušky má právo podat každý žák střední školy bez ohledu na to, kdo je zřizovatelem školy, ve které se žák vzdělává (§ 82 školského zákona).
Zkoušky společné části maturitní zkoušky jsou určeny v § 78 odst. 1 školského zákona.
Nabídku povinných i nepovinných zkoušek včetně formy, témat a termínů konání určí ředitel školy podle rámcového a školního vzdělávacího programu. Skladba i forma profilových zkoušek musí vycházet z profilu daného studijního oboru.
Školní řád je logickým základem všech dalších interních směrnic školy. O školním řádu však bylo publikováno hodně článků, a proto budou v následujícím textu vyčleněny pouze ty části školního řádu, které jsou povinné a ve kterých se současně chybuje, nebo části, které je nutno na základě relativně nedávných změn právních předpisů upravit.
Organizační řád školy je dokument, který zakotvuje postavení školy, předmět činnosti, její organizační členění, orgány a způsob řízení. Pojem organizační řád sice není přímo uveden v zákoníku práce, ale z § 124 odst. 3 zákoníku práce lze dovodit, že existuje dokument, který určuje tzv. stupně řízení (a následně i výši příplatku za vedení).
Cestovní náhrady ve školství jsou poskytovány např. při účasti na školení, kterým si zaměstnanec zvyšuje kvalifikaci, nebo při účasti pedagoga ve zkušební komisi v jiné škole či společné cestě zaměstnanců a žáků.