Umění

Jak může současné umění pomoci rozvíjet kreativitu, empatii a schopnost komunikace? Výstava Umění interakce v Galerii moderního umění (GMU) v Hradci Králové zve pedagogy i jejich žáky k objevování možností, jak prostřednictvím uměleckého zážitku vnímat svět, sebe i druhé.

Kde se běžně mohou děti a mládež setkat s výtvarným uměním? Málokdo má opravdu kvalitní umělecká díla doma. Ve veřejném prostoru se setkáme většinou se sochami či pomníky. Zámky bývají uměním také naplněné, většinou v nich slouží jako doplněk interiéru a pro reprezentaci. V chrámech je zas umění ve službách liturgie. Jsou však místa, která jsou umění, jeho pozorování, vychutnávání si a výtvarné inspiraci vyhrazena stoprocentně. A sice galerie.

Začátkem dubna se v pražské ARŠE+ konala konference STŘED ZÁJMU: Dialog generací, která proběhla v rámci Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání 2025. Představila inspirativní projekty, které aktivně zapojují mladé publikum nebo jež mladí lidé přímo iniciují.

Projektový den „Vlastní cestou k umění“ v Národní galerii Praha nabízí žákům 8. a 9. tříd výjimečnou příležitost, jak si hledat vztah ke světu umění a otevřít se novým otázkám, perspektivám i způsobům komunikace, které z umění pramení. Umožňuje žákům poznávat skrze umění sama sebe i druhé, a to s respektem a otevřeností k nejednoznačnosti a rozmanitosti. V době, kdy se mladí lidé rozhodují, kam se chtějí v životě ubírat, nabízí galerie prostor, kde mohou uplatnit vlastní volbu a zjistit, jaký jazyk umění je jim nejbližší.

Ve vzdělávání a ve výchově se často objevuje volání po větším zapojení mladých lidí i dětí do procesu učení. Nemusí jít pouze o alternativní přístupy a proudy. Potřeba autonomie, rozvoj zodpovědnosti, důraz na schopnost samostatně se rozhodovat. Důvodů je mnoho a způsobů možná ještě více. V tomto článku se pokusím ukázat na konkrétních případech, jak pracujeme s participací ve vzdělávacích projektech Centra DOX a jaké jsou dopady.

Na následujících řádcích bychom rádi pozvali učitelky a učitele a jejich školní skupiny na návštěvu Národní galerie Praha. Ať už vás umění baví, zajímá, či je to pro vás okrajové téma, věříme, že objevování uměleckých děl v jejich nejživější podobě – v originále, v jedinečném prostoru a v dialogu – může být pro všechny přínosné.

Sto let od svého založení letos slaví Základní umělecká škola v Jablonci nad Nisou. Z malé školy s omezeným počtem oborů a žáků vyrostla ve významnou instituci, která vychovala mnoho talentovaných umělců. A už dávno to nejsou pouze hudebníci, kteří patřili k prvním absolventům tehdy mladé školy.

Návštěva galerie může být pro děti předškolního věku objevem nového místa plného příběhů a postav v obrazech, sochách či dalších uměleckých dílech. Děti předškolního věku a mladšího školního věku přicházejí většinou bez předsudků, nemají zatím dostatek informací, často neumějí pořádně číst, jsou odkázány na lektora – průvodce, který jim ukáže, co všechno se dá v galerii zažít skrz výtvarné umění a že je to místo, kam má smysl se vracet. A my průvodci je zveme do svého světa a nabízíme pohled svýma očima, jak vidíme umělecká díla a galerii.

Artefiletika ve školní praxi může výrazně obohatit proces výchovy a vzdělávání. Jedná se o reflexivní, tvořivé a zážitkové pojetí práce ve výtvarné výchově. Díky prožitku z tvorby se můžeme mnohému naučit, porozumět lépe lidem kolem nás i sobě samému. Techniky práce lze využít s kýmkoliv s cílem rozvoje jeho osobnosti. Tím se artefiletika liší od arteterapie, která využívá výtvarný projev k redukci obtíží. U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, například u těch s mentálním postižením, je to skvělý způsob, jak posilovat jejich deficity v různých oblastech života.

Soutěže a soutěžní přehlídky, ať již organizované spolkem Umělecká rada ZUŠ ČR (za podpory MŠMT), případně další národní nebo i mezinárodní umělecké soutěže, jsou nedílnou součástí vzdělávání žáků uměleckých škol.

Edukační programy pro školy jsou pro mnoho českých galerií, muzeí a kulturních institucí dlouholetou tradicí. S příchodem nové klíčové kompetence kulturní (RVP) se využívání galerie jako místa k učení může do budoucna stát ještě atraktivnější.

Festival ukazuje, jak využít hudbu, divadlo, výtvarné umění, tanec, literaturu aj. ve výuce.

Podle posledního průzkumu PISA 1) se ukázalo, že si čeští studenti nevěří v kreativním myšlení, prokázali třetí nejnižší míru sebedůvěry z 64 zúčastněných zemí. Přitom je na tvůrčí myšlení nahlíženo jako na jednu z klíčových kompetencí pro 21. století a nové RVP předpokládají rozvoj kulturní kompetence, která právě s kreativním myšlením pracuje. V tomto ohledu mohou pedagogům pomoci kulturní organizace, které jsou dostupné ve všech regionech a mají zkušenost se vzdělávacími programy rozvíjejícími kreativitu prostřednictvím umění.

Ve Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání (SPKV) jsme v minulém školním roce otestovali nový program týdenních rezidencí umělců a umělkyň na školách. V ZŠ Svatoplukova v Olomouci (18 tříd) a ZŠ Středokluky (6 tříd) jsme pomohli vytvořit otevřené prostředí, v němž umělci a umělkyně navázali dialog s dětmi a společně řešili jejich pocity ze školního prostředí a co je potřeba v něm změnit.

Jak jsem se již přiznala v jednom z předchozích čísel tohoto časopisu, učitelé ZUŠ jsou v hovorech na Lince pro rodinu a školu 116 000 obvykle motivovaní pomáhat svým žákům daleko nad rámec výuky v daném odvětví umění. A současně se někteří z nich trochu omlouvají, že zavolali, protože mají dojem, že oni nejsou ta správná „škola“, protože se se svými žáky věnují „jen“ výtvarce nebo hře na nástroj, čímž se drtivá většina jejich žáků stejně nebude jednou živit. Chci vás ujistit, milé pedagožky a milí pedagogové, že jste rozhodně ta správná škola. A že vaši žáci s vámi a uměním potřebují trávit čas, a to nejen kvůli umění zachycení perspektivy nebo transpozice pomocí kvintového kruhu.

Když poslouchám na koncertech, soutěžích nebo odborných seminářích zapálené výkony žáků HO, když vidím obdobně zaujatá a s radostí podaná vystoupení žáků LDO nebo TO nebo si prohlížím výtvarné práce v klášteře ve Šternberku, musím konstatovat, že jsem opravdu hrdý na naše školy.

Předchozí díly článku k výuce skladby se zabývaly „hmotným světem“ skladatelství, tedy základní sumou znalostí – vymezily hřiště, ve kterém se pedagogové kompozice pohybují. Třetí část – Svět snů – pojednala o tom, jak si svobodně povyskočit mimo lajny tohoto hřiště. V aktuálním textu se zaměříme na využití technologií ve výuce.

Rodný dům Antonína Dvořáka je unikátní svou interaktivní expozicí. Propojuje prvky ze skladatelova dětství a vesnického prostředí tehdejší doby s moderními technologiemi. Od září 2024 mohou školy navíc využít nabídku několika vzdělávacích programů a obohatit a rozšířit jejich prostřednictvím výuku žáků základních i středních škol. Jsou navrženy tak, aby doplňovaly výuku a navazovaly na rámcové vzdělávací programy.

Téma kreativity otevíráme v Učitelském měsíčníku pravidelně, tentokrát jsme si o něm povídali s Janem Čtvrtníkem. Hercem, hudebním skladatelem, vedoucím edukačních aktivit Divadla na cucky a v neposlední řadě umělcem, který byl součástí projektu Kreativní učení. Ten zapojil kreativce a umělce do výuky v několika třídách základních škol na Olomoucku. Jan celé jedno pololetí docházel do Fakultní základní školy Olomouc, Hálkova. Protože jsme kamarádi, během rozhovoru si tykáme.

Principál divadla La Putyka, herec, režisér, autor, táta tří úspěšných synů i syn slavných rodičů – to vše a mnohem víc je Rosťa Novák ml., který se současně netají svými intenzivními zkušenostmi s ADHD, jež ho provázejí až do dospělosti. Zážitků ze školy i zkušeností s různými pedagogy či poradenskými pracovníky má právě proto bezpočet. Nejen o nich, ale i o jeho současné práci a mladých lidech, které denně potkává v divadle a kteří si přinášejí své zkušenosti ze škol, jsme si povídali v průběhu letošního léta.