Aleš Hajíček

Následujícím textem přibližuji svůj pohled na představení ZUŠ v Evropském parlamentu, které se konalo ve dnech 5. a 6. prosince 2022 v Bruselu. Přes původní plánovanou účast žáka naší školy jsem se po jeho onemocnění této mimořádné akce zúčastnil alespoň jako „tichý účastník“, a tak vám přináším krátký nezávislý pohled na akci s akcentem na veřejné slyšení Komise pro kulturu a vzdělávání.

Vedle tradičních přání lze popřát do nového roku i „úspěšnou spolupráci“. Je zajímavé, kolik konkrétních oblastí lze ke spolupráci doplnit – spolupráci s kolegy, se žáky, s rodiči, s okolními i vzdálenějšími ZUŠkami, se školami jiného typu, se zřizovatelem, s Českou školní inspekcí apod.

Chtěl bych se následujícími řádky vyjádřit k textu pana ředitele Stárka ve Speciálu pro ZUŠ 1/2021 „ZUŠ potřebuje vizi!“. Hned v úvodu musím zmínit, že jsem ho poznal na kurzu pro učitele ZUŠ v rámci přípravy reformy našich škol již v roce 2008 ve Vílanci u Jihlavy. Ne všichni učitelé a ředitelé tenkrát jeho myšlenky přijímali lehce. A to přesto, že pan Stárek vedl rovnocenné diskuse, a to i s mladými učiteli, které respektoval a podporoval. Proč mu nyní nevěřit?

Nejrůznějších námětů pro další činnost již tak vytížených školských manažerů se v dnešní době nabízí mnoho. Rozvoj spolupráce mezi pedagogy je však námětem hodným další pozornosti a bádání.