Školní vzdělávací program

V minulém díle jsme se zaměřili na to, jak ve škole otevírat smysluplné profesní rozhovory o změně. Ujasnili jsme si, že sdílení zkušeností a prvních kroků v týmech předmětových komisí nebo metodických sdružení může být silným motorem pro pozitivní posun, a nyní nás čekají konkrétní první kroky.

V minulém dílu jsme se zaměřili na to, jak vytvořit funkční tým pro promýšlení změn školního vzdělávacího programu v souvislosti se změnami RVP. Upozornili jsme na důležitost správného složení a vedení týmu. Nyní se posuneme dál – k tomu, jak tým rozhýbat, jak začít bezpečně sdílet zkušenosti a jak zorganizovat diskusi, která bude směřovat k hledání konkrétních návrhů a prvních úprav.

Článek popisuje proces tvorby školního vzdělávacího programu v Mateřské škole V Lukách Rakovník podle revidovaného Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV) z ledna 2025. Představuji jednotlivé fáze – od formulace vize školy přes budování komunikační kultury a zapojení rodičů až po týmovou práci na obsahu školního vzdělávacího programu (ŠVP). Text ukazuje, jak může být tvorba ŠVP nejen odborným, ale i komunitním procesem, který vychází ze sdílených hodnot, otevřeného dialogu a pedagogické reflexe.

V úvodní části našeho seriálu (Řízení školy 9/2025) jsme zdůrazňovali, jak je důležité přijmout změnu a připravit si jednotlivé kroky pro její realizaci. V dnešní části se zaměříme na to, jak vytvořit tým řídící změnu a jak změnu v rámci porady oznámit.

V minulém článku jsme s kolegyní nabídly cestu, jak může každý učitel začít u sebe – podívat se na výuku vlastního předmětu prizmatem nového rámcového vzdělávacího programu, porovnat ji s očekávanými výsledky učení a udělat si představu o tom, co už dnes funguje v souladu s novým RVP a kde bude potřeba upravit plánování nebo přístup. Individuální postup je důležitý první krok – ale rozhodně ne krok poslední. Změna, která má mít dopad na školní vzdělávací program a směřování výuky, nevzniká o samotě. Potřebuje rozhovor, výměnu zkušeností, podporu a inspiraci. A právě proto je dalším logickým krokem sdílení a spolupráce v menších týmech.

V minulé, úvodní části našeho seriálu jsme zdůrazňovaly, jak je důležité přijmout změnu a připravit si jednotlivé kroky pro její realizaci. V dnešní části se zaměříme na to, jak se do řízení změny aktivně zapojit a nebýt jenom pasivním objektem, ale i aktivním subjektem v celém procesu.

Změny se na nás valí ze všech stran – novely zákonů, nová pravidla, nová očekávání. Jedna z nich je ale opravdu zásadní: revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, podle které se ve školách začne učit nejpozději od 1. září 2027. Ať už se na ni těšíte, nebo vás spíš děsí, jedno je jisté – dotkne se každého učitele. Tento seriál článků vás změnou provede z pohledu učitelské praxe a ukáže, že i velké změny se dají zvládnout, pokud je vezmeme do vlastních rukou. Protože právě učitelé jsou klíčem k tomu, jestli z revize bude jen další povinnost, nebo skutečná příležitost.

Odborná diskuse o klíčových poznatcích a výhodách, které přináší nový revidovaný Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání

Z důvodu nouze máme málo tělocvikářů, jsme střední škola, gymnázium. Je možné na začátku roku (například formou turistického kurzu apod.) naplnit časovou dotaci tělesné výchovy během roku a poté například v druhém pololetí tělesnou výchovu neučit? Či snížit její časovou dotaci? Samozřejmě chápu, že bychom toto museli zdůraznit a změnit v našem ŠVP. 

Než zaměříme pozornost k tvorbě školního vzdělávacího programu, představme si změny v kontextu úpravy Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV, 2025). Některé z nich nejsou viditelné na první pohled, protože se zásadně nezměnilo samotné pojetí předškolního vzdělávání. Pro mnoho mateřských škol v podstatě nepředstavuje úprava RVP PV (2025) žádnou velkou změnu. Pro jiné to změna nesporně bude, protože mají stále rezervy v přijímání principů, jako je osobnostní pojetí dítěte či individualizace, nebo v oblasti pedagogického diagnostikování, které se, i podle dat například České školní inspekce, také příliš nedaří.

Tematická zpráva se zaměřuje na otázku, jak školy v praxi využívají školní vzdělávací programy (ŠVP) – klíčové dokumenty, které mají sloužit jako nástroj pro plánování, hodnocení a řízení výuky. Zpráva hodnotí stav v mateřských, základních i středních školách a sleduje, jak aktivně školy s ŠVP pracují, jak často je upravují, do jaké míry se na jejich tvorbě podílejí pedagogové a jaký dopad má práce s ŠVP na vzdělávací výsledky žáků.

Program Začít spolu již tři desetiletí přináší inovace do škol a propojuje odborníky, kteří usilují o rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání pro všechny žáky. Nyní přichází s Průvodcem tvorbou ŠVP, který školám pomůže efektivně zavést změny vyplývající z revizí RVP. Tato metodická podpora nabízí nejen strukturovaný proces, ale také praktická řešení přizpůsobená individuálním potřebám škol.

Ve světě, kde technologie hrají čím dál významnější roli, se digitální kompetence stávají základem úspěchu nejen v profesním, ale i v osobním životě. Školy připravují žáky na budoucnost, v níž bude práce s digitálními nástroji nezbytná. Ředitelé škol nejsou jen správci, ale především lídři modernizace vzdělávání. Národní pedagogický institut nabízí podporu při zavádění digitálních technologií do výuky tak, aby dávaly smysl a přinášely užitek.

Školní vzdělávací program má být živým dokumentem, který je průběžně hodnocen a následně případně měněn podle potřeb školy. Změna samozřejmě bývá i iniciována shora, tedy z důvodu změny legislativy. Ale o tom v článku mluvit nechceme. Podělíme se o tři novinky z našeho školního vzdělávacího programu s názvem Škola jazyků a informačních technologií, který zároveň naplňuje naši vizi zaměřenou právě na tyto obory.

Na trhu je velké množství programů, které slibují zázraky na počkání. Jak se v tak široké nabídce vyznat, nakolik je důležité vybrat si správné partnery a proč je klíčové mít vizi? Jiří Ptáčník je ředitelem v Základní škole Zeleneč v regionu Praha–východ. Škola má zkušenost s programem PBIS a v roce 2023 se zapojila do komplexního celoškolního programu prevence šikany KiVa. V rozhovoru se dozvíte, co vše je spojeno se zajišťováním a zaváděním celoškolního vzdělávacího programu a kde začít, když se škola rozhodne vydat se na tuto cestu.

V probíhající revizi RVP ZV se rozhořel „boj“ o výtvarnou a hudební výchovu. Jedná se o vzdělávací oblast Umění a kultura, do které spadá spousta vzdělávacích oborů. Pro základní školy se při tvorbě RVP ZV (2007) zadaly do této oblasti dva vzdělávací obory Hudební výchova a Výtvarná výchova, které školy mohly doplnit o vzdělávací obor Dramatická výchova.

V předchozích dvou dílech jsme se z přípravné fáze dostali do fáze implementace změny, tj. začali jsme již učit projektově a nacházíme se nyní někde v období ledna 2024. Projektová výuka už částečně probíhá, jak ale zařídit, abychom vydrželi? K tomu nám pomohou další tři fáze v modelu J. Kottera, tedy oslava malých vítězství, podpora dalších změn a zakotvení nových postupů.