Škola je pro život obce zásadní

Podle dotazníkového šetření Svazu měst a obcí ČR bude mít v letech 2017 a 2018 zhruba třetina obcí s vlastními mateřskými školami problém přijmout děti odjinud. Měly by to přitom udělat, s nárokovostí povinného předškolního vzdělávání počítá školský zákon. Jenže samosprávy na to jednoduše nemají dostatečné kapacity. Otázkou také je, co bude s případnými nově zbudovanými školkami po roce 2020. Těžko se dá totiž odhadnout, kolika dětí se povinné předškolní vzdělávání v té době bude týkat. Roli hraje celá řada faktorů, jako třeba čerpání rodičovského příspěvku, pracovní příležitosti apod. Obecně se stanovení školských obvodů jak u MŠ, tak u ZŠ jeví problematické zejména ve velkých městech, kde se situace často mění. Jak to například bude, když se těsně před zápisem rodina přestěhuje do města, vznikne tak nárok na místo v konkrétní škole, která s tím ale nepočítala?

Samosprávy také trápí společné vzdělávání, tedy inkluze ve školství. Problém je stále jak s financováním, tak s nedostatkem odborníků, jako je třeba pedopsycholog, pedopsychiatr, logoped, etoped, tlumočník znakového jazyka atd. A protože se aktuálně přelévají silné ročníky z 1. na 2. stupeň a ve školách je hodně dětí, není v praxi možné, aby vznikaly menší či specializované třídy. O stárnutí učitelského sboru a faktu, že mladí lidé nemají motivaci jít učit, byť obor vystudují, raději ani nemluvit. Společenská prestiž učitelů se snižuje, platy nejsou nijak vysoké a agresivita žáků i rodičů stoupá. Už tak složité situaci nepřidává ani neustále se měnící .

Snahou Svazu měst a obcí je, aby se aktivně zapojoval do všech odborných pracovních skupin, které se školstvím zabývají. Samosprávy tak připomínkují školské předpisy, Svaz oslovuje poslance a senátory a účastní se projednávání ve výborech Poslanecké sněmovny a Senátu.

Starostové rovněž společně připravují pozměňovací návrhy. Dá se říci, že je to právě školství, které Svazem a jeho orgány doslova rezonuje. Škola a její existence je totiž pro život obce naprosto zásadní.

Poslat dvouleté děti do mateřské školy byla jen a jen politika, vůbec ne starost o děti a jejich vývoj a vzdělávání. Už pouze způsob, jak se tato věc do školského zákona dostala, je názornou ukázkou. Vládní prohlášení ani koaliční dohoda nic takového neobsahovala a neobsahuje. Odborníci se diví, a nakonec se diví i sami zákonodárci. MŠMT se zaštiťovalo při projednávání „analýzou“ kapacit v území a argumentovalo, že v roce 2020 bude volných tisíce míst. Nicméně data byla MŠMT sesbírána do úrovně okresů na základě demografických odhadů. Dle našich zjišťování jsou problémy s kapacitou v konkrétních obcích už teď a budou přetrvávat bez ohledu na hromadné údaje za celý okres. MŠMT proto po diskusích se Svazem a ve spolupráci s MV ČR zjišťuje situaci přímo v jednotlivých obcích prostřednictvím obcí s rozšířenou působností. Nicméně, jak jsem říkal dříve, počet dvouletých dětí, které zamíří do mateřské školy v roce 2020 lze jen těžko odhadnout. Svaz byl také členem pracovní skupiny, která připravila změnu systému financování regionálního školství, již nyní projednává Poslanecká sněmovna. Stejně tak je Svaz členem různých odborných skupin, mimo jiné i expertního týmu pro společné vzdělávání, kde se průřezově řeší problémy, které inkluze dle školského zákona v praxi přináší, nebo plánovacích komisí programu OP VVV. MŠMT také vyslyšelo dlouhodobé požadavky samospráv na zřízení národních dotačních fondů na podporu kapacit ZŠ a MŠ a přislíbilo víceleté financování, za což paní ministryni velmi děkujeme.

V současném systému, který je postaven na honbě za každým žákem a měřen 13 různými krajskými normativy, to nemůže být spravedlivé ani dostatečné. Někde peníze na mzdy jsou, někde chybí málo, někde dost a je na zřizovateli, aby chybějící prostředky „vyčaroval“. U malých obcí se „školou na výjimku“ to může být klidně i třetina rozpočtu obce, kterou škola spolkne - na provoz a mzdy. Každá obec se samozřejmě snaží udržet školu stůj co stůj, protože pro malé obce ztráta školy znamená ještě větší a rychlejší odliv lidí. Všechny obce se také průběžně snaží do škol investovat. Peníze jdou na zateplení, modernizaci budov, vybavení, výpočetní techniku, modernizaci školních jídelen, tělocvičny, venkovního hřiště, kroužky - vše, co udělá školu atraktivní pro rodiče a žáky. Nově navrhovaný systém financování by měl být předvídatelnější a spravedlivější. Obáváme se však, že by mohl negativně dopadnout na některé velikostní typy škol. Proto požadujeme záruky, že se žádná škola nedostane do existenčních problémů. Zachování stávající sítě škol bylo totiž jednou ze zásadních připomínek, aby samosprávy mohly změnu financování podpořit.

Záměrem „klikací“ soutěže ŠKOL(K)A JINAK bylo představit široké veřejnosti, co školy a školky dělají jinak. Akce se od května do června uskutečnila na www.facebook.com/smocr1. Veřejnost v ní dávala vědět, jaký jiný, často unikátní, přístup ke vzdělávání jejich školská zařízení mají. A byli to právě lidé, kteří projekty přihlášených mateřských škol a základních škol označovali, a rozhodli tak o vítězích. Staly se jimi Mateřská škola Havířov Radniční s projektem Centra aktivit a Základní škola Chomutov Zahradní s příkladnou spoluprací starších žáků s mladšími. V soutěži bychom rádi pokračovali i v budoucnosti. Nejen proto, že se školky a školy mohou vzájemně inspirovat. Soutěž má i „potkávací“ význam. Výsledky se letos vyhlašovaly u nás v Pardubicích a doprovázel je i odborný seminář.

Podstatou projektu, do kterého se zapojilo dvacet pět největších měst České republiky, je ve spolupráci s akademickou sférou i podniky rozvíjet chytrá řešení pro zlepšení chodu měst. Jde o iniciativu unikátní nejen v České republice, ale v celé Evropské unii. Díky Lepším městům by mělo dojít k nastavení efektivní spolupráce mezi veřejnou správou, soukromou sférou a akademickým sektorem. Zástupci všech uvedených oblastí už aktivně spolupracují v pracovních týmech zaměřených nyní zejména na energetiku, ICT, dopravu, smart governance a finanční nástroje. Financování projektu se řeší přes transparentní sponzorský program, který má několik úrovní, včetně zaměstnanců soukromých firem do pracovních týmů.

Kapacity mateřských škol jsou v současnosti v Pardubicích dostatečné. Nyní musíme reagovat na změnu legislativy a připravit spádové obvody pro mateřské školy, které město zřizuje. Naším cílem je zajistit nejen povinnou předškolní docházku, ale nabídnout ve školkách místa všem tříletým dětem. Nyní se ale spíše potýkáme s nedostatkem kapacit v základních školách, které jsou už teď naplněny zhruba z 90 %, a čeká nás nástup dalšího silného ročníku do prvních tříd. Problém s umístěním všech zájemců budou mít zejména školy na okraji města, kam tradičně jezdí i žáci z obcí, které nejsou ve školském spádovém obvodě dané školy. Proto by každá obec měla aktivně přistupovat k zajištění povinné školní docházky pro své občany a nespoléhat se na to, že se všechny děti vejdou do našich škol.

V Pardubicích si velmi dobře uvědomujeme, jak je důležité zajistit kvalitní a dostupné vzdělání. Díky otevřené komunikaci s řediteli dokážeme vidět situaci reálně, a pokud to jde, snažíme se vyjít vstříc potřebám škol. Inspirací pro ostatní města může být například to, že z rozpočtu města hradíme v základních školách školní psychology nebo jsme ve spolupráci s Pardubickým krajem úspěšně odstartovali v mateřských školách logopedický screening a následnou péči.