Povinnosti žáka stanovené školským zákonem a s nimi související povinnosti školy

Jak je známo, základní, obecně formulované povinnosti zletilých a nezletilých žáků jsou vymezeny v § 22 odst. 1 a odst. 2 školského zákona. Výčet povinností obsažených v těchto ustanoveních není vyčerpávající.

V jiných místech školského zákona jsou vymezeny další povinnosti žáků spojené s určitými činnostmi nebo situacemi (např. povinnost vrátit učebnice dle § 27 odst. 3 a odst. 4 školského zákona, povinnost individuálně vzdělávaného žáka konat zkoušky dle § 41 odst. 4 školského zákona).

Z obsahu uvedených „dalších“ povinností žáka obsažených ve školském zákoně je zřejmé, že je lze podřadit pod obecné základní povinnosti vymezené v § 22 školského zákona.

Podobnou úlohu hrají uvedené základní povinnosti žáka, jestliže škola ve školním nebo školské zařízení ve vnitřním řádu formuluje podrobnosti k výkonu povinností žáků [§ 30 odst. 1 písm. a) školského zákona], a to v závislosti na konkrétních podmínkách vzdělávání. Jednoduše lze konstatovat, že tvoří určitou hranici, kterou by konkrétně vymezené povinnosti žáků neměly překračovat, nebo základní obsah pravidel, od kterého by se škola neměla odchylovat.

Zletilí i nezletilí žáci jsou povinni řádně docházet do školy nebo školského zařízení a řádně se vzdělávat [§ 22 odst. 1 písm. a) školského zákona]. Ve školních nebo vnitřních řádech školy nebo školská zařízení obvykle konkretizují neurčitý pojem „řádně“ (pravidelně, včas, podle předem stanoveného rozvrhu hodin atd.). V oblasti uvedených povinností obvykle školy nebo školská zařízení ve školním nebo vnitřním řádu nestanovují povinnosti překračující hranici vymezenou školským zákonem.

Z úhlu pohledu školy nebo školského zařízení je pak nutné sledovat, aby „řádná docházka“ a „řádné vzdělávání“ navazovaly na organizaci vzdělávání (např. začátek dopoledního vyučování odborného výcviku, maximální počet vyučovacích hodin týdně) a obsah vzdělávání (např. soulad ŠVP s rámcovým vzdělávacím programem).

Další povinnost zletilých a nezletilých žáků je vztažena k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Žáci jsou povinni dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni [§ 22 odst. 1 písm. b) školského zákona].

Také v této oblasti není typické, že by školy nebo školská zařízení ukládaly žákům povinnosti, které nevyplývají ze školského zákona. Školy naopak stále důkladněji a podrobněji vymezují povinnosti žáků související s bezpečností a ochranou zdraví při obecných (např. pobyt ve škole, chování v době přestávek) i specifických činnostech (např. při lyžařském výcvikovém kurzu, odborném výcviku) a důsledně sledují, aby byli žáci s uvedenými povinnostmi seznámeni prokazatelně.¹⁾

Potíž nevyvolává vlastní vymezení povinností (pravidel), které mají žáci dodržovat proto, aby byla zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví. Pro školy a školská zařízení je často problémovou situací, že někteří žáci uvedené povinnosti vědomě neplní, ohrožují bezpečnost a zdraví své i ostatních. Škola nebo školské zařízení se pak potýkají s tím, jaké postupy mohou vůči uvedeným žákům použít. V této souvislosti odkazuji na materiál MŠMT Využití právních opatření při řešení problémového chování žáků na školách²⁾ a nedávno zveřejněný materiál MŠMT Poznámky k možnostem právního řešení problematiky šikany ve školách.³⁾

V obou výše uvedených dokumentech se uvádí jako možný postup v případě problémového chování vyloučení žáka z vyučovací hodiny, které nemá sankční, ale organizační charakter. Nejedná se o situaci, kdy učitel „pošle žáka za dveře“. V průběhu uvedeného vyloučení z hodiny je zajištěn dohled nad žákem a jeho vzdělávání. MŠMT v uvedených dokumentech zdůrazňuje, že tento postup musí mít výslovnou oporu ve školním řádu a že jej nelze použít „preventivně“, předem.

Nově MŠMT v materiálu Poznámky k možnostem právního řešení problematiky šikany ve školách uvádí dva „mezní“ postupy:

Dále jsou zletilí i nezletilí žáci povinni plnit pokyny pedagogických pracovníků škol a školských zařízení vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem [§ 22 odst. 1 písm. c) školského zákona]. Při vymezení jednotlivých konkrétních pokynů adresovaných zletilým a nezletilým žákům je nutné mít na paměti základní právní rámec daný školským zákonem. Znamená to, že prostřednictvím pokynů lze ukládat žákům pouze takové povinnosti, které mají plnit v době vzdělávání nebo bezprostředně navazujících činností (např. v době přestávky) nebo v době poskytování školských služeb. Dále je nutné mít na zřeteli, že tyto pokyny se musí týkat vlastního vzdělávání žáka nebo poskytování školských služeb žákovi nebo činností s nimi bezprostředně souvisejících. Naopak nelze žákům ukládat pokyny - povinnosti:

Z úhlu pohledu práv žáka lze doplnit, že v době vzdělávání ve škole se má žák vzdělávat podle ŠVP a nemá čas vymezený vzdělávání trávit jinak (např. službou na vrátnici). To znamená, že ukládání žákovi povinností, které jsou v rozporu se školským zákonem, současně představuje omezení práva žáka se vzdělávat.

Ustanovení § 22 odst. 2 vymezuje tři povinnosti adresované zletilým žákům:

Povinnost zletilého žáka informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání a povinnost oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle § 28 odst. 2 a 3 a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka a studenta, a změny v těchto údajích jsou ve školních řádech rozvedeny a konkretizovány zejména tehdy, když žáci v rámci vzdělávání přicházejí do styku např. s nebezpečnými chemickými látkami nebo v rámci praktického vyučování pracují se stroji.

Výše uvedené povinnosti zletilí žáci obvykle plní. Je však nutné jim uvedenou povinnost periodicky připomínat, a to zejména tehdy, jestliže praktické vyučování školy probíhá na pracovištích nebo na pracích zakázaných těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu, nebo jestliže by podle lékařského posudku vyučování mohlo ohrožovat těhotenství žákyně.

Zletilí žáci jsou povinni dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem školy. Dále je zletilý žák povinen omlouvat svou neúčast ve vyučování a podmínky pro omlouvání stanoví školní řád (§ 67 odst. 3 školského zákona). Je proto na škole, aby ve školním řádu jednoznačně stanovila uvedené podmínky, např. aby vymezila, kdy se vyžaduje jako součást omluvenky potvrzení lékaře.⁴⁾ Současně se však školy nemají odchylovat od školského zákona v tom smyslu, že by i v případě zletilých žáků vyžadovaly doložení důvodů nepřítomnosti zletilého žáka rodičem zletilého žáka nebo omlouvání nepřítomnosti zletilého žáka rodičem zletilého žáka.

Jestliže se zletilý žák (který splnil povinnou školní docházku) neúčastní po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast není omluvena, vyzve ředitel školy písemně zletilého žáka, aby neprodleně doložil důvody žákovy nepřítomnosti; zároveň upozorní, že jinak bude žák posuzován, jako by vzdělávání zanechal. Žák, který do 10 dnů od doručení výzvy do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, se posuzuje, jako by vzdělávání zanechal posledním dnem této lhůty; tímto dnem přestává být žákem školy. Uvedený postup je popsán v § 68 odst. 2 školského zákona.

Pokud zletilý žák neplní povinnosti související s dokládáním důvodů nepřítomnosti nebo omlouváním nepřítomnosti (pozdní omluvení nepřítomnosti, neomluvení nepřítomnosti v souladu se školním řádem atd.), může být toto neplnění povinností důvodem uložení kázeňského opatření (např. důtky třídního učitele) nebo (pokud již splnil povinnou školní docházku) i podmíněného vyloučení nebo vyloučení žáka ze školy (§ 31 odst. 2 školského zákona).

Smyslem školního řádu školy nebo vnitřního řádu školského zařízení je konkretizovat, rozvést pravidla plnění povinností žáků v návaznosti na specifické podmínky činnosti školy nebo školského zařízení.

Uvedená konkretizace však musí respektovat základní obecné limity vymezené školským zákonem.