Zodpovědnost za správné čerpání i tvorbu FSKP má ředitel. Proto je pro něj znalost legislativy a pravidel hospodaření s FKSP stejně důležitá jako vše, co se týká řízení školy. V příspěvku se zaměříme na tvorbu a správné čerpání fondu opřené o legislativu. Také se zaměříme na nová opatření, která jsou platná od roku 2018. Součástí příspěvku jsou samozřejmě i praktické příklady správného využití fondu.
FKSP ve školství
Ing.
Petra
Schwarzová,
ředitelka gymnázia a lektorka se zaměřením na financování škol
Legislativa související s FKSP
Základní legislativní rámec tvoří vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška FKSP“).
Tvorby a čerpání fondu se samozřejmě dotýká řada jiných právních předpisů, k nimž patří:
-
vyhláška č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích, ve znění pozdějších předpisů,
-
vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky, ve znění pozdějších předpisů,
-
zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
-
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“) a další.
Tvorba FKSP
Tvorba FKSP je upravena § 2 vyhlášky FKSP.
Základní příděl podle odst. 1 výše uvedeného paragrafu je nyní tvořen 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy. Zahrnují se sem i odměny za pracovní pohotovost. Za plat se považuje rovněž refundace platu a odměny vyplacené při životních a pracovních jubileích. Se změnou školského zákona již nelze tvořit fond z odměn žáků středních učilišť. Co se týče výše základního přídělu, jistě si pamatujeme na jeho nedávné snížení na pouhé 1 % a následné postupné navyšování z 1,5 % až na současná 2 %.
FKSP nelze tvořit z dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ).
Kromě výše uvedených zdrojů sem mohou patřit i následující:
-
náhrady škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu nebo majetku, na jehož provoz je z fondu přispíváno,
-
peněžní a jiné dary do fondu od fyzických nebo právnických osob.
Za zdroje nelze považovat úroky z finančních prostředků fondu uložených u peněžních ústavů, splátky půjček poskytnutých z FKSP, případné finanční bonusy od penzijních fondů a pojišťoven apod.
Hospodaření s fondem
Hospodaření s fondem je upraveno § 3 vyhlášky FKSP.
Organizace (školy) sestavují rozpočet a stanovují způsob čerpání prostředků fondu. Pokud je v organizaci ustanovena odborová organizace, pak spolurozhoduje se zaměstnavatelem v otázkách hospodaření s fondem na základě § 225 ZP. Spolurozhodování znamená, že odborová organizace společně se zaměstnavatelem stanovuje výši a způsob čerpání fondu v souladu s legislativním rámcem. Rozsah a způsob spolurozhodování je nutno zakotvit v kolektivní smlouvě, a to v písemné podobě. Sestavení rozpočtu, také v písemné podobě, musí být v souladu s jednotlivými ustanoveními vyhlášky FKSP (konkrétně § 4 až § 14). Pokud odborová organizace neexistuje, potom zaměstnavatel o fondu rozhoduje sám a ukotví veškeré principy ve vnitřní směrnici organizace.
Rozpočet má část příjmovou i výdajovou, u příjmové části se i zohlední zůstatek účtu fondu na počátku kalendářního roku.
Finanční prostředky fondu ukládá příspěvková organizace na samostatném bankovním účtu peněžního ústavu.
Organizace může přispívat pouze na činnosti, které organizuje nebo spoluorganizuje nebo pořídí od jiné organizační složky státu nebo právnické nebo fyzické osoby. Plnění se pak poskytne za cenu sníženou o příspěvek z fondu. Příspěvkem může být i plná úhrada nákladů. Plnění z fondu jsou zaměstnancům poskytována nepeněžní formou. Výjimkou jsou sociální výpomoci, sociální půjčky a dary. Příspěvek lze poskytnout pouze z fondu organizace, která činnost zcela uhradila. V praxi to znamená, že škola na základě objednávky plně uhradí náklady z příslušného účtu a zaměstnavatel organizaci doplatí částku stanovenou nad výši příspěvku. Nikdy si nesmí zaměstnanec hradit náklady sám z vlastního účtu. Na poskytnutí příspěvku nebo jiné plnění z fondu není právní nárok.
Příspěvek lze poskytnout:
- zaměstnancům v pracovním poměru, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u organizace, (dále jen „zaměstnanec“),
- manželům (druhům), partnerům a nezaopatřeným dětem (dále jen „rodinný příslušník“).
Čerpání fondu
Vyhláška FKSP definuje následující účely čerpání fondu:
-
příspěvky na provoz zařízení sloužících kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců (§ 4),
-
pořízení hmotného majetku (§ 5),
-
půjčky na bytové účely (§ 6),
-
příspěvek na závodní stravování (§ 7),
-
příspěvek na dovolenou a rekreaci (§ 8),
-
příspěvek na kulturu, vzdělávání, tělovýchovu a sport (§ 9),
-
výměnné akce (§ 10),
-
sociální výpomoci a půjčky (§ 11),
-
penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření (§ 12),
-
pojistné na soukromé životní pojištění (§ 12a),
-
příspěvek odborové organizaci (§ 13),
-
poskytnutí darů (§ 14).
Příspěvek na provoz zařízení sloužících kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců
Z fondu lze dle § 4 vyhlášky o FKSP přispívat na níže uvedené možnosti.
-
Na náklady na provoz kulturních zařízení, rekreačních zařízení, sportovních a tělovýchovných zařízení, rehabilitačních zařízení včetně masáží a zařízení pro zájmovou činnost organizací a na provoz autobusu, pokud je využíván pro potřeby zařízení sloužícího kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců.
Pozn.:
Za náklady se považuje vše, co přímo souvisí s provozem uvedených zařízení (např. náklady na opravu, energie, mzdové náklady zaměstnanců pracujících v zařízení apod.).
-
Na nákup vitamínových prostředků pro zaměstnance a příspěvek na očkování proti chřipce, klíšťové encefalitidě a hepatitis A, pokud není hrazeno ze zdravotního pojištění.
Pozn.:
Dle zákona č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní, je od 1. 1. 2018 novinkou možnost přispívat i na nákup zdravotnických prostředků (např. dioptrických brýlí, čoček, zdravotnické obuvi, ortopedických vložek). Naopak je zpřísněn režim v oblasti poskytování příspěvku na masáž, která musí být poskytnuta pouze zdravotnickým zařízením. Takto je osvobozen od daně z příjmů. Čerpání příspěvku na masáž od jiného subjektu než zdravotnického zařízení je také v souladu s vyhláškou o FKSP, i když samotný příspěvek pak není osvobozen od daně z příjmů. V praxi se tak ovšem často neděje, neboť to není ekonomické.
-
Na vybavení ke zlepšení pracovních podmínek, na pracovní oděvy a obuv nad povinné vybavení, na jednotné oblečení a na vybavení pro sportovní a zájmovou činnost, které je půjčováno zaměstnancům.
Pozn.:
Může se jednat o vybavení pro provozování veškerých sportů (např. lyže, sáňky, stany). Vybavení je majetkem organizace a proces půjčování je v souladu s pravidly hospodaření organizace.
-
Na náklady za dočasné užívání zařízení jiných organizačních složek státu nebo osob, pokud slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců.
Pořízení hmotného majetku
Z fondu lze dle § 5 vyhlášky o FKSP přispívat na pořízení majetku pro kulturní a sociální potřeby zaměstnanců.
Pozn.:
Majetek, který je zakoupen z FKSP, se v okamžiku uvedení do provozu stává majetkem organizace. Proto ho musí vést dle stanovených pravidel ve své evidenci a účtovat o něm. Pokud by pořizovací cena převyšovala 40 000 Kč (šlo by dlouhodobý hmotný majetek), musel by se majetek odepisovat v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Zároveň je nutné upozornit, že náplně do čističe, kávovaru apod. nelze pořizovat na základě výše uvedeného ustanovení.
Půjčky na bytové účely
Z fondu lze dle § 6 vyhlášky o FKSP poskytnout zaměstnanci na základě písemné smlouvy půjčku na bytové účely na pořízení domu, bytu, na složení členského podílu na družstevní byt pro bydlení, na koupi bytového zařízení apod.
Pozn.:
Půjčka musí být také v souladu se zákonem o dani z příjmů. Zároveň je půjčka bezúročná a poskytování se řídí pravidly ustanovenými v zásadách hospodaření fondu. Nelze hradit náklady spojené s realizací půjčky, ty hradí zaměstnanec. Maximální výše půjčky může být 100 000 Kč, z toho na bytové vybavení do 50 000 Kč. Půjčka je splatná do 10 let, při skončení pracovního poměru do šesti měsíců od jeho ukončení.
Příspěvek na závodní stravování
Z fondu lze dle § 7 vyhlášky o FKSP přispívat na stravování, a to ať je zajišťováno prostřednictvím vlastních, nebo cizích subjektů. Avšak pouze u vlastního stravovacího zařízení lze stravování hradit i bývalým zaměstnancům. Výše příspěvku není limitována a organizace si jeho výši může stanovit v kolektivní smlouvě nebo ve svých zásadách v případě existence odborové organizace nebo ve vnitřní směrnici.
Pozn.:
Při poskytování stravování je nutné se také řídit jinými vyhláškami týkajícími se dané oblasti.
Příspěvek na dovolenou a rekreaci
Příspěvek na dovolenou a rekreaci je upraven v § 8 vyhlášky o FKSP. Z fondu lze přispívat zaměstnancům i rodinným příslušníkům na rekreace a zájezdy jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Lze také přispívat na lázeňskou péči, která ovšem není ani zčásti hrazena zdravotní pojišťovnou. Přesné vymezení je samozřejmě opět ustanoveno v zásadách hospodaření s fondem.
Pozn.:
Příspěvek lze poskytnout pouze v nepeněžité formě a celá hodnota musí být uhrazena na základě dokladu vystaveného na organizaci. Případný podíl na financování hradí zaměstnanec přímo organizaci.
Příspěvek na kulturu, vzdělávání, tělovýchovu a sport
Z fondu lze dle § 9 přispívat zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na:
-
vstupenky na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce a na dopravu na tyto akce,
-
náklady na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce pořádané organizací,
-
náklady na vzdělávací kurzy.
Pozn.:
Lze hradit náklady související s pořádáním výše uvedených akcí (např. pronájem sportovišť, občerstvení v přiměřené výši). Akce může být realizována u příležitosti významných dnů, jako jsou Den učitelů či Vánoce, nebo i jen jako posezení s důchodci či sportovní akce.
Penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření
Z fondu lze hradit dle § 12 za zaměstnance část příspěvku na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření, nejvýše však 90 % částky, kterou se zaměstnanec zavázal hradit (uzavřel smlouvu o penzijním připojištění).
Příspěvek odborové organizaci
Z fondu je možné na základě § 13 uhradit finanční náklady na pořízení odborné literatury (např. časopisy, právní předpisy), ale i vzdělávání v souvislosti s jejich funkcí, dále organizační náklady jako cestovné nebo pronájem místnosti, případně osobní náklady vyplacené lektorům nebo externím spolupracovníkům například formou dohod o provedení práce a jiné.
Pozn.: Náklady lze uplatnit pouze na základě předchozí dohody a lze je uhradit na základě prokazatelných účetních dokladů.
Poskytnutí darů
Dle § 14 lze poskytnout zaměstnanci dary při různých životních a pracovních jubileích.
Pozn.: Celková výše darů může činit nejvýše 15 % ze základního přídělu, v případě nevyčerpání lze prostředky převést do dalšího roku.
Poznámka závěrem
V článku jistě není obsažena celá problematika financování z fondu FKSP. Snahou bylo zaměřit se na nejtypičtější případy poskytování příspěvku s důrazem na aktuální změny.