Regína Hajná věří, že škola může být místem radosti, vztahů a skutečného růstu. Její hodiny jsou plné emocí, smíchu, divadla i moderních technologií – a děti díky tomu často zapomenou, že se vlastně učí. Namísto známek si odnášejí zážitky, nové dovednosti a pocit bezpečí. Učí srdcem, s jiskrou a nevyčerpatelnou energií, kterou dokáže přenést i na své okolí. Finalistka Zlatého Ámose se netají tím, že za největší ocenění považuje chvíle, kdy jí děti řeknou: „My jsme se vlastně učili, ale vůbec to tak nevypadalo.“ A když jí pak ke Dni učitelů připraví korunovaci se šerpou „Pro nás jste Zlatý Ámos vy“, ví, že její práce má hluboký smysl.
Učit se dá i jinak: s iPadem, divadlem, výlety i důvěrou, říká finalistka Zlatého Ámose
Mgr.
Michaela
Váchová
Spolupracovnice Řízení školy
Vaši kolegové vás přirovnávají ke „Komenskému v sukni“. Co na to říkáte? Vnímáte se tak trochu taky?
To je krásné přirovnání, ale sama bych si to netroufla říct. Snažím se svou práci dělat tak, aby učení děti bavilo. Připravuji různé aktivity, díky kterým látku lépe pochopí, aniž by si uvědomovaly, že se právě učí. Často mi pak říkají: „My jsme si vl