Palec na sociálních sítích se nepočítá, palec učitele nebo spolužáků ve třídě ano!

Vydáno:

Čtvrtý a závěrečný díl miniseriálu o motivaci skrze naplnění základních lidských potřeb: Po obecném úvodu a dílech o autonomii a kompetenci se dnes budeme zabývat sounáležitostí, tedy pocitem, že někam patříme. Ta má totiž také velký vliv na subjektivní pocit životní prosperity a spokojenosti a nepřímo tedy na motivaci žáků ke vzdělávání či dodržování pravidel.

 

 

 

Na
motivaci
pohlížíme z hlediska rámce, který nám dává sebedeterminační teorie autorů Ryana a Deciho. Ať už my, nebo naši žáci děláme cokoliv, může nás vést velká škála motivů. Mezi ty nejméně kvalitní patří
motivace trestem nebo odměnou
a tzv.
introjekt
, tedy podvědomě převzaté přesvědčení, že se něco má, nebo naopak nemá dělat, přesvědčení, které často není založeno na ničem logickém. Mezi ty kvalitnější druhy motivace potom patří
sžití se s motivem
, resp. jeho
začlenění do vlastních životních hodnot
. Zde už se bavíme o motivech, které jsou důležité pro žáky i subjektivně, rozumí jim a jsou schopni dohlédnout jejich důsledků. Nejkvalitnější motivace, ke které se je však snažíme co nejvíce přiblížit, je
motivace interní
, tedy stav, v němž činnost děláme jen pro činnost samotnou, jen proto, že nás bavía naplňuje. Není třeba nic víc (Ryan & Deci , 2017).
Abychom se ke stavu interní motivace přiblížili, je třeba pociťovat naplnění našich základních potřeb.
Tou první a nejdůležitější je
autonomie
. U žáků by to mohl být pocit, že mají vlastní vzdělávání ve vlastní režii, že mohou sami do jisté míry rozhodovat o tom, co se budou učit a co je pro ně momentálně podstatné. Pro autonomii je důležité žákům dávat dostatek smysluplných možností, mezi nimiž mohou volit. Výběr možností je na nás, učitelích, to znamená, že všechny možnosti mohou vést ke stejnému výsledku, případně to znamená, že se ke všem možnostem tak jako tak dostaneme, ale přesto dáme žákům na výběr, čím se chtějí zabývat a kdy. A v případě, že nemohou dostat na výběr, je důležité jim poskytnout odůvodnění a kontext situace, ve které autonomní být nemohou.
Druhou potřebou je kompetence , tedy pocit vlastní účinnosti, vlastního posunu, zážitek úspěchu. Tu můžeme podporovat rozvojovou zpětnou vazbou, opakováním a zvědomováním toho, co už se žáci naučili, kam se posunulia k čemu to mohou využít. Počínáme si pokud možno tak, aby si posun mohli sledovat sami.
Třetí potřebou je potom
sounáležitost
. Definujeme ji jako subjektivní pocit, že jsme členy party, že někam patříme. Pokud je naše potřeba sounáležitosti naplněna, cítíme, že jeo nás zájem a že máme někoho, na koho se můžeme obrátit. Funguje to nicméně i naopak, máme tak pocit, že jsme tu také pro ostatní, a víme, že v případě potřeby za námi nebudou mít obtíže přijít a o pomoc si říct. Je to tedy hluboký zážitek toho, že mám od koho brát a mám i komu dávat(Ryan & Deci , 2017).
Ve školním prostředí může potřeba sounáležitosti souviset se vztahy mezi žáky ve třídě, ale i se vztahy mezi námi a žáky.
Pokud se žák cítí být členem třídy, cítí se být přijímaný a respektovaný, jednoduše má zdravé vztahy se spolužáky, bude nejspíš dlouhodobě v lepší náladě a bude pociťovat více životní energie a vitality, což přispívá k celkovému well-beingu (Reis et al., 2000). V důsledku vede pociťovaná sounáležitost k lepším akademickým výsledkům, ale také lepší pociťované připravenosti na pracovní trh (Beachboard et al., 2011).
Naplnění sounáležitosti mezi žákem a učitelem má potom nesporné dopady na motivaci žáka vzdělávat se v daném předmětu a také na ochotu dodržovat pravidla a doporučení učitele. (Niemiec & Ryan, 2009). Důležité je, aby od nás, lektorů, žáci cítili náklonnost, opravdový zájem o ně samotné, a ne jen o jejich výsledky, a v neposlední řadě také respekt. Těžko lze totiž vyžadovat respekt, který je jen jednostranný.
Potřeba patřit do nějaké skupiny a pociťovat respekt
může být velmi silná a v některých případech až nebezpečná. Lze se jen domýšlet, kolik příspěvků s tisíci zvednutými palci a stovkami komentářů na sociálních sítích je vlastně jen prázdné a zoufalé volání po naplnění potřeby sounáležitosti, kterou autoři nepociťují ve vlastním životě – ani v rodině, ani ve škole.
Z touhy někam patřit je člověk schopen dělat neskutečné věci
: nekriticky přebírat názory ostatních, vstoupit do sekty, potlačit vlastní osobnost atd. Ne vždy však takové snahy vedou k naplnění potřeby sounáležitosti a zvýšení životní spokojenosti a energie. Palec na sociálních sítích se nepočítá, náš palec ve třídě ano.
V našem miniseriálu jsme se vám snažili představit
nový, modernější pohled na motivaci žáků
, než jsou třeba jen odměny a tresty.
Kvalitní motivace žáků je důležitým předpokladem pro rozvoj jejich znalostí a dovedností, ale i rozvoj jejich osobnosti.
Můžeme samozřejmě dál lpět na věcech, které zkoušeli naši učitelé na nás, ono to nějak fungovalo a funguje.
Podpora autonomie, kompetence 
a sounáležitosti žáků
je ale něco, co může přinést úplně novou dimenzi do hodin i do našich vztahů. Nehledě na to, že naplňováním základních potřeb žáků lze velmi jednoduše docílit i naplnění našich vlastních základních potřeb, a tím zvýšit pocit vlastní spokojenosti a vlastního naplnění života.
ZDROJE
*
BEACHBOARD, M. R., BEACHBOARD, J. C., LI, W. a S. R. ADKISON. Cohorts and Relatedness: Self-Determination Theory as an Explanation of How Learning Communities Affect Educational Outcomes.
Research in Higher Education
. 2011, roč.
52
, č. 8, s. 853–874. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s11162-011-9221-8.
*
NIEMIEC, C. P. a R. M. RYAN. Autonomy, competence, and relatedness in the classroom: Applying self-determination theory to educational practice.
Theory and Research in Education
. 2009, roč.
7
, č. 2, s. 133–144. Dostupné z: https://doi.org/10.1177/1477878509104318.
*
REIS, H. T., SHELDON, K. M., GABLE, S. L., ROSCOE, J. aR. M. Ryan. Daily Well-Being: The Role of Autonomy, Competence, and Relatedness.
Personality and Social Psychology Bulletin
. 2000, roč. 26, č. 4, s. 419–435. Dostupné z: https://doi.org/10.1177/0146167200266002.
*
RYAN, R. M. a E. L.
DECI
. Self-Determination Theory: Basic Psychological Needs in Motivation, Development, and Wellness. In:
Self-Determination Theory: Basic Psychological Needs in Motivation, Development, and Wellness
. Guilford Press, 2017. Dostupné z: https://doi.org/10.1521/978.14625/28806.
Tento článek je upravenou verzí stejnojmenného textu
vydaného v únorovém vydání časopisu Školní poradenství v praxi.

 

 

 

Související dokumenty

Pracovní situace

Nenávist na internetu se dá řešit včasnou prevencí, ale i aktivitami ve třídě
Mediální vzdělávání
Facebook je do výuky sice pohodlný nástroj, ale jeho používáním žáky v on-line prostředí pracovat nenaučíme
Vzorová zadávací dokumentace pro tvorbu školních webových stránek
Odborný rozvoj začínajících pedagogických pracovníků
Kvalifikační dohoda
Zpřístupňování osobních údajů učitelů na webových stránkách školy
Vzdělávání koordinátorů EV
Zpracovávání osobních údajů v podobě výsledků vzdělávání
Pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 2 školského zákona
Možnost vzdělávat se současně ve více mateřských školách
Přerušení vzdělávání (§ 66 odst. 5 školského zákona)
Přerušení vzdělávání žákyně dle § 66 odst. 6 školského zákona
Vzdělávání v soukromých a církevních základních a středních školách
Školní vzdělávací program - metodické materiály
Revize RVP
Na co se zaměřit při výběru školní Wi-Fi?
Defacement webových stránek
Je vaše škola v bezpečí i v kyberprostoru?
Kvalitní škola musí mít kvalitní web. Ale jak na to?

Poradna

Úhrada konference Škola jako místo setkávání ze Šablon
Možnost hradit část dalšího vzdělávání z ONIV
Výuka Aj
Online výuka
Ukončení předškolního vzdělávání
Výkaz práce
Povinné předškolní vzdělávání
Celková doba přerušení vzdělávání ve střední škole
Přestup žáka cizince
Změna druhého cizího jazyka
Podpůrná opatření od 1. 1. 2026
Postup školy v případě, že přijatá žákyně se neúčastnila vzdělávání a zákonný zástupce nekomunikuje