Výuka moderních dějin představuje pro učitele jednu z nejnáročnějších pedagogických výzev. Nestačí totiž předat žákům znalosti historických událostí – cílem je pomoci jim porozumět souvislostem a rozvíjet kompetence potřebné pro život v demokratické společnosti. Jak toho ale dosáhnout? Odpovědi nabízí mezinárodní vzdělávací program Facing History and Ourselves, který byl do českého prostředí adaptován pod názvem Tváří v tvář historii a už řadu let poskytuje učitelům metodickou podporu i konkrétní inspiraci pro výuku.
O programu Tváří v tvář historii aneb Jak jde taky učit dějepis
Mgr.
Marie
Smutná
metodička
Mgr.
Tereza
Štěpánková
ředitelka
Mgr.
Peter
Sokol
metodik, lektor a učitel
Poslední roky přinášejí společnosti řadu výzev. Nejistota z budoucnosti, rychlé změny i opakující se krize mohou oslabovat důvěru v demokratické hodnoty, podporovat populismus, rozdělování společnosti na „my“ a „oni“ i šíření předsudků a nenávisti. Zároveň znovu otevírají otázku, jakým způsobem dnes učit dějiny 20. století, aby žákům pomáhaly lépe porozumět současnému světu a orientovat se v něm.
Tváří v tvář historii je českou adaptací mezinárodního vzdělávacího programu Facing History and Ourselves (FHAO), který vznikl v 70. letech 20. století ve Spojených státech. Jeho pojetí výuky je plně v souladu s požadavky probíhající revize rámcových vzdělávacích programů. Program klade důraz na etický rozměr vzdělávání a díky propracované metodice, která vede od reflexe vlastní identity a dynamiky vztahu „my“ a „oni“ k historickým případovým studiím, otevírá nové pohledy na moderní dějiny a pomáhá narušovat zažité stereotypy i zjednodušující narativy.
Potřebnost tohoto přístupu tkví v tom, že umí zvyšovat citlivost lidí k odlišným názorům a bránit vzniku předsudků. Nespokojuje se pouze s poučováním o historii, ale analyzuje mechanismy vylučování a roli tzv. přihlížejících. Postupně tak mění postoje účastníků a motivuje je k tomu, aby se stali aktivními občany, kteří se dokážou ozvat proti nespravedlnosti a nenávisti vůči skupinám „oni“.
Program je primárně zacílen na žáky 2. stupně základních škol a studenty středních škol. Má mezipředmětový přesah. Jádrem programu není pouhý výčet historických faktů, ale ucelená metodika, která žáky provází specifickou vzdělávací cestou (tzv.
Scope and Sequence
), rozdělenou do pěti logicky navazujících fází, díky kterým žáci historii hlouběji porozumí a vztáhnou ji ke svému vlastnímu životu:*
Jedinec a společnost (identita):
Vzdělávací cesta začíná u samotných žáků – reflektují svou vlastní identitu a faktory, které ovlivňují jejich každodenní chování, postoje a rozhodování. Tím jsou přirozeně a nenásilně vtaženi do uvažování o „velké historii“.*
My a oni:
Ve druhém kroku žáci studují mechanismy toho, jak vznikají společenské skupiny. Zkoumají, na jakém základě společnosti definují své členy i vyloučené „nečleny“, jak se rodí stereotypy a předsudky a jaké to má důsledky pro lidská práva a vztahy.*
Historická studie:
Teprve s tímto základem přichází analýza konkrétních dějinných událostí, jakými jsou holocaust, světové války či život v totalitě. Důraz se klade na chování lidí v momentu volby – zkoumají se motivy, které vedou ke lhostejnosti či k agresi, ale také k občanské odvaze a záchraně druhých.*
Vyrovnávání s minulostí:
Program se nevyhýbá ani následkům historických událostí. Otevírá složité otázky viny, odpovědnosti, historické paměti a spravedlnosti. Zkoumá, jak se společnost může vyrovnat s traumatem a jak probíhá proces usmíření.*
Rozhodnutí angažovat se:
V závěrečné fázi se žáci vrací zpět do současnosti. Uvědomují si, že i oni svými každodenními volbami utvářejí historii a že být občanem v demokracii znamená nést odpovědnost, nebýt pouze pasivním přihlížejícím, ale aktivně se podílet na vytváření humánnější a tolerantnější společnosti.V České republice působí program úspěšně už od roku 2002 a u jeho zrodu stály etablované organizace, jako je Aisis či Institut Terezínské iniciativy. Dnes jej rozvíjí organizace Antikomplex.
Antikomplex – hnutí proti xenofobii
je nezisková organizace založená v roce 1998, která podporuje kritickou reflexi československých dějin a vztahů mezi většinovou společností a menšinami ve 20. století. Prostřednictvím publikací, výstav a vzdělávacích programů podporuje otevřenou diskusi o minulosti jako prostředek prevence šíření xenofobie, předsudků a nenávisti a k prosazování principů demokracie, lidských práv, rovnosti a sociální spravedlnosti ve společnosti. Jeho cílem je inspirovat aktivní, přemýšlivé občany, kteří jsou zakořeněni ve svém místním prostředí, ale zároveň otevřeni světu. Je partnerem mezinárodního programu
Facing History and Ourselves
, Domu Anny Frankové v Amsterodamu a dalších organizací a odborníků v zahraničí i v ČR.Pokud se mají učitelé seznámit s postupy určitého vzdělávacího programu, je nejvhodnějším způsobem vyzkoušet si konkrétní lekce samostatně, mít příležitost o postupech i použitých zdrojích debatovat s lektory i kolegy a na základě této zkušenosti si je přizpůsobit pro své žáky. Proto Antikomplex připravil pro školní rok 2026/2027
nabídku 16hodinových seminářů pro pedagogy a třídenní letní školy, která proběhne v Německu
a na níž se s programem pracuje právě tímto způsobem. Kompletní přehled seminářů naleznou zájemci na našich
webových stránkách
https://antikomplex.cz.Principy programu Tváří v tvář historii jsou využity také
v programech pro žáky
, které školám Antikomplex nabízí jak v jednorázové verzi (zpravidla v 90minutové podobě nebo coby projektový den), tak ve verzi dlouhodobější (mezinárodní setkání mládeže určené středoškolákům nebo vrstevnické vzdělávání spojené s výstavou
Nechte mě být, jaká jsem. Životní příběh Anne Frankové
, kterou školám zapůjčujeme a k níž realizujeme pro žáky průvodce 15hodinový trénink). I o těchto programech
naleznete informace na webu
www.antikomplex.cz.