Jeho nadšení je nakažlivé, lásku k angličtině šíří mezi studenty i učiteli. Do online výuky dokázal pobláznit desítky tisíc lidí. Jak probíhaly jeho hodiny na gymnáziu, co je Broňův pivní test a kudy se vydat na cestě k báječné angličtině? Nejen o tom jsme si povídali s Bronislavem Sobotkou alias nadšeným učitelem angličtiny Broňou.
Nevěděl jsem, co se životem a se složenkami. Pak přišel nejlepší nápad mého života – naučím se anglicky!
Svým nadšením pro angličtinu jste „nakazil“ už desítky tisíc studentů. Čím to je? V čem jsou vaše kurzy jiné než ostatní (a že jich na internetu je)?
Důležité je podle mě vydržet dlouho, já jsem do angličtiny tak nadšený, že bych kurzy dělal, i kdyby se na ně dívalo jen deset lidí. Takže asi kumulace nadšení a vytrvalosti. Většinou vás něco učí lidé, kteří jsou na to šikovní – u mě to je přesně naopak. Já jsem byl vždy ztracený jazykový případ, dyslektik, kterého posílali do zvláštní školy. Abych se angličtinu dokázal naučit, musel jsem si vymyslet vlastní způsob, jak si věci zjednodušit a upravit, aby se to naučil i někdo jako já. A fungovalo to. A teď se o ten svůj „model angličtiny pro zdánlivě ztracené případy“ radostně dělím s ostatními. Někdy učitelé říkají: „Já nechápu, co na tom nechápe“ – ale já ano.
A proč můj kurz? Často lidem říkám, že je to, jako by hráli ruletu: Když padne barva, na kterou si vsadili, naučí se anglicky, když ne, vrátím jim peníze. Takže vlastně nemůžou prohrát, nemají co ztratit, tak proč to nezkusit? Důležité taky je, aby měli k učení angličtiny nějaký důvod. Člověk si kurz