Snažím se v hodinách tělesné výchovy budovat u dětí lásku a vztah k pohybu a sportu. Zaměřuji se na všeobecnou pohybovou průpravu, a to především přístupnou a zábavnou formou, při které jsou děti v neustálém aktivním zapojení bez čekání a prostojů. S využitím hravých metod se pokouším rozvíjet kreativitu dětí, protože pohybové aktivity jsou k tomu vynikající prostředek, stejně jako k upevňování zmiňované emoční vazby ke sportu a pohybu.
Na co bychom měli myslet při hodinách tělesné výchovy
Mgr.
David
Steffek
učitel na ZŠ a MŠ Píšť, mentor, fotbalový trenér, grassroots trenér mládeže FAČR
Ve spolupráci s fotbalovou asociací jezdím po školách a snažím se učitelům a učitelkám ukázat, jak je možné využít níže uvedených pravidel v hodinách tělesné výchovy. Jde samozřejmě jen o jeden možný způsob výuky – každý má určitý svůj styl, ale myslím si, že společným cílem je zaujmout co nejvíce dětí a využít co nejefektivněji celou hodinu.
Na co bychom tedy při hodinách tělesné výchovy měli myslet?
*
Dopřejme dětem radost z pohybu, snažme se v nich probudit emoce, nadšení a zážitky z her.
*
Buďme pozitivní, motivujme, chvalme, buďme kreativní, vrátí se nám to v radosti dětí.
*
Využijme čas pro pohyb co nejefektivněji, netvořme zástupy, zapojme všechny děti.
*
Sestavujme více týmů, připravujme více hřišť, stanovišť, aby děti nemusely na aktivitu čekat.
*
Jednotlivá hřiště vedle sebe mohou mít i různá zaměření (fotbal, basketbal, házená atd.).
*
Nebojme se zdánlivého chaosu, při kterém máme vše pod kontrolou.
*
Mysleme i na vlastní odpočinek, nechme děti hrát i delší čas bez našeho řízení a příkazů.
*
To, co lze realizovat zábavnou formou hry, tak také realizujme. Hra je nejlepší učitelka.
*
Podporujme děti ve spolupráci a samostatném rozhodování, nedávejme pouze příkazy.
*
Oceňujme hlavně snahu, dovednosti nemusejí mít všichni stejné a chyby k procesu učení patří.
*
Pomáhejme dětem, aby se zlepšovaly podle svých možností, nechtějme po všech to samé.
*
Pokud je to možné, najděme aktivitu i necvičícím (beru je jako své „sparingy“, využívám je k podávání míčů, chystání překážek…).
*
Míče mějme raději mírně podhuštěné než tvrdé, děti lépe snesou případný úder.
*
Píšťalku můžeme používat, zkusme ale využívat i dohodnuté optické signály (zdvižená ruka, určitý postoj učitele…).
*
Zranění a bolest přehnaně neřešme – když je děti překonají, oceňme je.
*
Umožněme dětem pravidelně pít, budou živější a soustředěnější i v dalších hodinách a vy můžete využít pauzu na další aktivitu.