Když učitelé dostanou prostor experimentovat, mění se i výuka

Vzniklo pod záštitou Inovačního centra Olomouckého kraje (ICOK), kde se tématu kreativního vzdělávání věnujeme od roku 2022. Na začátku jsme byli podpořeni z Národního plánu obnovy Ministerstva kultury a díky tomu jsme mohli uskutečnit dva větší projekty, které se zaměřovaly na inovaci a podporu kreativity na základních školách prostřednictvím projektové výuky, ve které v tandemu spolupracovali umělec a učitel. Tyto projekty byly časově omezené a po jejich ukončení se ICOKu naskytla příležitost zapojit se jako partner do projektu Implementace dlouhodobého záměru Olomouckého kraje, který se zaměřuje na zlepšení kvality vzdělávání. Díky partnerství vzniklo Krajské centrum kreativního vzdělávání, nový projekt však přinesl i novou podmínku, kterou je spolupráce s pedagogy středních škol. V našich aktivitách reagujeme na potřebu připravit mladé lidi na rychle se měnící svět a především trh práce. Snažíme se také naplňovat dlouhodobé priority českého vzdělávání, které směřují k modernizaci výuky a lepší připravenosti žáků na sociální, technologické a environmentální změny.

Kreativní vzdělávání vnímáme jako mezioborový přístup k učení, při práci s pedagogy se inspirujeme uměleckými obory a snažíme se učitele motivovat k zapojení kreativních metod ve výuce. Naším cílem je podporovat učitele v pedagogickém rozvoji, nejde jen o předávání znalostí, ale o jejich propojení s dovednostmi, hodnotami a osobními zkušenostmi žáků.

V praxi jde o spolupráci na tři školní pololetí, do které je zapojeno několik pedagogů z různých středních škol. Pilotní program, který skončil v lednu 2026, absolvovalo třináct učitelů ze šesti vybraných škol (šlo o Gymnázium Hejčín a Gymnázium Hranice, Střední školu designu a módy Prostějov, Střední odbornou školu Litovel, Střední školu řemesel Šumperk a Hotelovou školu V. Priessnitze a OA Jeseník). Učitelé si během spolupráce prošli pěti celodenními workshopy a individuálním mentorigem konzultantů kreativity. Také jsme jim poskytli možnost spolupráce s umělcem, který byl zapojen do projektové výuky v rozsahu pět až deset vyučovacích hodin.

Celodenní workshopy jsou prostorem pro sdílení zkušeností, očekávání a nejistot mezi učiteli. Výstupem každého workshopu by měl být posun v praxi kreativního vzdělávání – tvorba plánu aktivit, výběr a způsob zapojení umělce, konkrétní časový plán aktivit nebo reflexe zapojení umělce. Učitelé mohou využít tento prostor pro zkoušení nových metod v bezpečném prostředí a získání zpětné vazby od kolegů a konzultanta kreativity.

Nyní jsme ukončili první třetinu druhého běhu. Ten začal v únoru 2026 a je do něj zapojeno devět učitelů z různých středních škol (Střední škola elektrotechnická Lipník nad Bečvou, Odborné učiliště a praktická škola Mohelnice, Obchodní akademie Prostějov, Střední průmyslová škola Přerov a Hranice, Hotelová škola V. Priessnitze a OA Jeseník). Po odpilotování prvního běhu jsme zjistili, že program potřebujeme upravit, rozšířili jsme a koncepčně modifikovali celodenní workshopy. Je jich nyní osm a každý z nich se věnuje určitému tématu (např. sebedůvěra a růstové nastavení, analytické a kritické myšlení nebo participace a další).

Při spolupráci s učiteli jsme narazili na naši omezenou časovou kapacitu. Bylo složité koordinovat individuální mentoring pro všechny pedagogy, proto jsme navýšili počet workshopů, které doplňují pravidelné online setkávání. Tam s námi učitelé mohou konzultovat zkušenosti s aplikací metod kreativního vzdělávání ve výuce. Stejně jako v prvním běhu učitelé prochází třemi fázemi – plánuji, tvořím a reflektuji (popis fází můžete vidět v grafice na obrázku).

Vzniklo několik podařených projektů, ale v rychlosti zmíníme dva. Na gymnáziu v Hranicích se podařil projekt zaměřený na období českých legionářů v Rusku, který propojil výuku dějepisu s tvorbou podcastu a videoher. Pod vedením pedagoga Tomáše Krále a konzultanta kreativity Ondřeje Kluse si žáci zvolili vlastní způsob zpracování historického tématu a v týmech vytvářeli interaktivní hry v programech Twine a Bitsy nebo podcast. Projekt vyvrcholil prezentací studentských výstupů a společnou reflexí. Přispěl k rozvoji spolupráce, digitální gramotnosti, historického myšlení i tvůrčího přístupu žáků a zároveň pedagogovi přinesl nové, inovativní metody výuky.

Další zajímavý projekt proběhl na Střední odborné škole Litovel, kde se nám podařilo propojit předmět potravinářské chemie s výrobou knižní vazby. Pod vedením pedagoga Jiřího Falce, kreativce Jana Adámka a konzultantky kreativity Magdaleny Svozilové žáci během workshopu vytvořili osobní 64stránkové sešity, které kromě receptů zachycují také chemické procesy související s přípravou pokrmů, jako je fermentace, úprava masa nebo zpracování zeleniny. Projekt podpořil praktické propojení teoretických poznatků s odborným výcvikem, rozvíjel kreativitu žáků i pedagoga a zvýšil zájem studentů o chemii.

Ano, tato zkušenost se nám dlouhodobě potvrzuje. Kreativní metody nejsou vázané na konkrétní předmět, ale především na způsob učení. Ať už jde o dějepis, , cizí jazyky, nebo odborné obory, kreativní přístup pomáhá žákům aktivně se zapojit, hledat vlastní řešení a lépe propojovat teorii s praxí. Z našich projektů vidíme, že když studenti dostanou možnost tvořit, experimentovat a pracovat na smysluplném výstupu, roste jejich motivace i porozumění probíranému tématu. Kreativita tak není samostatný předmět, ale univerzální nástroj, který dokáže obohatit výuku napříč vzdělávacími oblastmi.

Motivace vzniká působením několika faktorů, které se v českém školství moc neřeší. Pro motivaci potřebuji mít možnost spolurozhodovat o tom, co a jak dělám (tzv. agency), musím vidět smysl svého činění pro svůj budoucí život a musím vnímat, že má snaha bude oceněna a přijímána ostatními. V rámci kreativního vzdělávání se snažíme učivo spojit se zájmy studentů, jejich koníčky nebo cíli. Když studenti tvoří hry na historické téma, mohou si vybrat, zda se budou více věnovat textu, vizuálu, nebo třeba doprovodné hudbě. Vybírají si, zda zpracují hrdinský příběh vojáka, nezaujatý pohled pozorovatele, nebo drsný příběh přežití civilisty. Kreativita vzniká pouze ve chvíli, kdy pracuji na něčem, co chci dělat. Při tvorbě studenti spolupracují a učí se, jaké to je, když se v týmu lidé navzájem podporují v práci, a jaké to je, když se jí snaží vyhnout. Kreativním přístupem k učení studenti zhmotňují své výsledky a schopnosti. To má větší výpovědní hodnotu než známka. Motivace studentů bude vypadat jinak, když z jejich učení budou vznikat podcasty, příběhy, divadlo nebo obrazy, než když je výstupem jen známka.

Inovační centrum Olomouckého kraje (ICOK) rozvíjí a propojuje regionální inovační ekosystém s ohledem na společenské výzvy, technologické trendy a udržitelný rozvoj. Podporuje spolupráci mezi firmami, akademickou sférou, veřejným sektorem i kreativními a podnikavými lidmi v regionu. Významnou součástí jeho aktivit je také podpora vzdělávání a rozvoje mladé generace. Prostřednictvím přednášek, projektů a programů zaměřených na podnikavost, kreativitu a inovace pomáhá žákům a studentům rozvíjet dovednosti potřebné pro budoucnost. ICOK věří, že právě mladí lidé jsou nositeli pozitivních změn a klíčovým motorem rozvoje Olomouckého kraje.