Rovný přístup k předškolnímu vzdělávání

Mateřské školy tvoří součást vzdělávacího systému, a na vzdělávání v nich se tak uplatní základní zásady stanovené školským zákonem včetně zásady rovného přístupu ke vzdělávání bez jakékoliv diskriminace. Zákaz diskriminace vyplývá také z antidiskriminačního zákona. Z pohledu rovného přístupu ke vzdělání a zákazu diskriminace je tak třeba hodnotit rovněž podmínky pro přijetí dětí do mateřských škol.

Definici diskriminace uvádí antidiskriminační zákon. je takové jednání, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě než s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z některého z chráněných důvodů uvedených v antidiskriminačním zákoně¹⁾. Pokud by mateřská škola například odmítala přijímat děti jiné národnosti, jednalo by se o diskriminaci.

Diskriminace může být i . Jde o jednání, kdy je na základě zdánlivě neutrálního ustanovení či kritéria z některého z chráněných důvodů osoba znevýhodněna oproti ostatním. K tomu může dojít například v důsledku obecně závazné vyhlášky, kterou obec vymezuje školské obvody. V jejím důsledku totiž mohou vznikat segregované školy navštěvované převážně či výhradně romskými žáky. Situaci, kdy jsou romské děti vzdělávány ve škole navštěvované pouze Romy, označil za diskriminaci také Evropský soud pro lidská práva. Podle metodického doporučení Ministerstva vnitra²⁾ by se měly obce při stanovování školských obvodů vzniku segregovaných škol vyvarovat.

Antidiskriminační zákon stanoví . O diskriminaci se nejedná, pokud jsou splněny dvě podmínky: 1) rozdílné zacházení je objektivně odůvodněno legitimním cílem a 2) prostředky k dosažení tohoto cíle jsou přiměřené a nezbytné.

Při určení kritérií pro upřednostnění dětí při jejich přetlaku by se proto měli ředitelé a ředitelky zamýšlet také nad tím, zda jednotlivá kritéria nebudou znevýhodňovat děti, které jsou nositeli některého z chráněných důvodů. Pokud ano, pak musejí posoudit, zda takové rozdílné zacházení splňuje shora uvedené podmínky pro výjimku ze zákazu diskriminace.³⁾

Podrobněji se z pohledu rovného zacházení podíváme na dvě používaná kritéria - věk a zdravotní stav.

Kritérium věku výslovně uvádí školský zákon. Od roku 2018 mají podle něj právo na přednostní přijetí do své spádové mateřské školy děti tříleté a starší.⁴⁾ Školský zákon však s tímto kritériem počítá jen v případě tzv. spádových dětí. Lze jej využít i při rozhodování mezi dětmi nespádovými?

Mám za to, že ředitelka či ředitel mateřské školy za takové situace na úkor mladšího. Kritérium věku totiž sleduje legitimní cíl - poskytnout předškolní vzdělání dětem, jejichž potřeba vzdělávání se s věkem zvyšuje. Zároveň jde o kritérium nezbytné, jelikož kapacita školy je omezená. Rovněž podmínka přiměřenosti zde bude většinou splněna, neboť odmítnuté děti mohou žádat o přijetí ve své spádové škole.

Kritérium zdravotní způsobilosti bývá konkretizováno jako požadavek povinného očkování. Do mateřské školy lze totiž podle zákona o ochraně veřejného zdraví přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci.⁵⁾ Stanovení těchto podmínek je tak v souladu se zákonem. Pro doklad o trvalé kontraindikaci je klíčové hledisko materiální, nikoliv formální. V potvrzení lékaře proto nemusí být výslovně uvedeno slovní spojení "trvalá kontraindikace". Musí z něj být ale patrné, že zdravotní stav dítěte brání z dlouhodobého hlediska podání příslušné očkovací látky. K tomuto závěru dospěl také Ústavní soud.⁶⁾

Za důvodné lze pokládat rovněž nepřijetí dítěte trpícího vážnou, dlouhodobou infekční chorobou, která by mohla ohrozit ostatní osoby přicházející do styku s tímto dítětem. Nepřijetí takového dítěte by totiž bylo odůvodněno legitimním cílem (ochrana zdraví) a jednalo by se současně o nezbytný a přiměřený prostředek k dosažení tohoto cíle.⁷⁾

Ředitelky a ředitelé mateřských škol však . Takové jednání by s největší pravděpodobností představovalo diskriminaci, neboť podmínky pro výjimku ze zákazu diskriminace by byly naplněny jen zcela výjimečně.

Kritéria pro přijímání dětí do mateřských škol byla v uplynulých letech předmětem dotazů, se kterými se na veřejného ochránce práv rodiče dětí obraceli. Ochránce proto již dříve vydal doporučení k rovnému přístupu k předškolnímu vzdělávání. Od té doby však došlo k několika zásadním změnám školských předpisů, zejména zavedení povinného předškolního vzdělávání, práva na přednostní přijetí podle věku a také společného vzdělávání. Ochránkyně se proto rozhodla v tomto roce vydat aktualizované doporučení, ve kterém se podrobněji věnuje také dalším kritériím. naleznete na webových stránkách ochránce.⁸⁾