Hned s prvním školním dnem přišlo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) s návrhem na změny vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných1). V době, kdy má školství za sebou výjimečně náročný půlrok a obdobně náročné období ještě před sebou, přichází MŠMT bez předchozí analýzy potřeb, odborné diskuse a informování dotčených stran s velmi radikálními změnami v systémové podpoře vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami i pedagogických pracovníků a škol, kteří je v praxi dnes a denně vzdělávají.
Omezování podpůrných opatření není správnou cestou
Mgr.
Lenka
Hečková
Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání
Proti návrhu na novelizaci vyhlášky, který je pro inkluzi v současné podobě likvidační, se zvedla solidární vlna odporu ze strany desítek různých aktérů vzdělávání, odborných asociací a platforem, rodičovských a pacientských organizací, zástupců akademické obce, politiků i občanů. Poslanecký podvýbor pro regionální školství a následně školský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR2) přijaly usnesení, v němž žádají ministra školství, aby aktuální návrh vyhlášky stáhl a přepracoval na základě komplexní analýzy současného stavu a potřeb z praxe a aby nová verze nadále naplňovala princip podpory na základě individuálních potřeb dětí. Nyní všichni s obavami čekáme, s jakým dalším návrhem MŠMT přijde. Řada zástupců MŠMT opakovaně nabízí odbornou spolupráci, zatím ale bez odezvy.
Podstata navrhovaných změn
Kritizovaný návrh vyhlášky omezuje školským zákonem garantovaný nárok dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen „žáci se SVP“) na nezbytnou individualizovanou podporu při vzdělávání, a to diskriminačním způsobem, vylučujícím