Proč je pro nás (i naše žáky) tak přirozené sypat z rukávu seznamy chyb, ale při otázce na silné stránky nastane ve třídě ticho? Máme pocit, že jsme se naučili mistrovsky detekovat deficity, zatímco ty skutečné poklady v nás i v dětech zůstávají často nepojmenované. Právě tohle je velká profesní škoda – když žák odchází ze školy s vědomím toho, co mu nejde, ale bez mapy svých vlastních zdrojů.
Jak se silnými stránkami pracovat v praxi: koučovací přístup ve škole
Mgr.
Magdalena
Stašková
kariérová poradkyně, koučka,
Mgr. Et Mgr.
Jana
Galová
MBA
supervizorka, poradkyně, lektorka,
Z naší praxe vyplývá, že samotné pojmenování silných stránek je pro mnoho lidí překvapivě obtížné. Paradoxně právě proto, že jde o oblasti, které jsou pro ně přirozené. To, co děláme snadno, automaticky a bez velkého úsilí, máme tendenci považovat za samozřejmost. Žáci často dokážou velmi přesně vyjmenovat své chyby nebo nedostatky, ale když mají říct, v čem jsou dobří, bývají nejistí nebo odpovídají velmi obecně.
Právě zde může sehrát důležitou roli přístup vycházející z pozitivní psychologie a koučování. V tomto přístupu není cílem primárně napravovat slabiny, ale pomáhat lidem rozpoznat a vědomě vyu