Snědli byste živou žábu?

V minulém článku jsme se potkali s metodou KAIZEN, která nám pomocí malých každodenních kroků pomáhá dostat se ke stanovenému cíli. Pokud jste metodu po přečtení článku minulý měsíc začali zkoušet, je pravděpodobné, že jste už několik kroků ušli. Možná ale právě teď zažíváte určité „zaseknutí“ a nedaří se vám celou věc posouvat efektivně dále. Proto bych Vám ráda nyní popsala tzv. , je velmi účinná a jednoduchá a nemusíte se obávat, žádný živý tvor při ní není zraněn. Technika nás učí efektivně plánovat každý jednotlivý den, pomáhá zvládnout prokrastinaci a dostat nás k cíli. Jednoduše se s ní naučíme prioritizovat každodenní pracovní úkoly a donutí nás dělat skutečně důležité věci (Tracy, 2017). Žába je z hlediska našich činností , který nám nejvíce pomůže dosáhnout stanoveného cíle. Je zpravidla náročným úkolem, do kterého se nám nechce a který je nejčastěji nahrazen jinými naléhavými úkoly. U žáby se můžeme opřít i o tzv.Eisenhowerův princip důležitého a naléhavého, kdy se činnosti dělí do čtyř kvadrantů na úkoly: důležité a naléhavé, důležité a nenaléhavé, nedůležité a naléhavé a nedůležité a nenaléhavé (např. Covey, 2016). Žába je vždy důležitým úkolema často právě i tím nenaléhavým, který je snadno nahrazen jinými méně důležitými, o to ale naléhavějšími úkoly. Pokud chceme skutečně dojít ke stanovenému cíli, musíme se naučit věnovat svou energii nejdříve právě těm nejdůležitějším aktivitám. K našemu cíli nás nedovedou problémy kolegů, nečekané telefonáty, nevyžádané maily, další a další mailové dotazníky a šetření. . Problémem žabího úkolu je, že i když ho neděláme, zaměstnává náš mozek. Stále na něj myslíme a víme, že HO musíme udělat. Tím odvádí naši pozornost a nepracujeme efektivně ani na ničem jiném, ztrácíme čas i energii. Proto je nutné právě tímto úkolem začíta než bude hotový, nedělat nic jiného.

Vzpomeňme si nyní, co jsme si vybrali, když jsme tvořili své kolo rovnováhy a rozhodovali se, kterou oblast zlepšíme. Někdo si možná vybral delegování, někdo vedení porad, jiný se zase třeba chtěl zaměřit na hodnocení pracovníků (náměty např. viz Trojanová, 2017). V rámci naší oblasti jsme si definovali cíl a pak si v souladu s metodou KAIZEN položili otázku „co malého můžeme udělat pro dosažení našeho cíle“. Nyní víme, že činnost, která souvisí s naší oblastí a cílem, je naší každodenní žábou, a pokud k cíli chceme dojít, musíme ji zvládnout jako první. Pro praktické cvičení je možné využít cvičný denní plán níže. Napišme si do něho náš cíl a sepišme si seznam plánovaných činností pro daný den. Pak si položme otázku „Která z těchto činností je pro splnění cíle nejdůležitější?“ Až ji najdeme, můžeme si ji přepsat do rámečku s žábou, .

Žabí techniku můžeme úspěšně využít i ve chvíli, kdy chceme . Pokud víme, že musíme vést se zaměstnancem nepříjemný rozhovor, někoho propustit nebo řešit nějaký konflikt (Svobodová, 2021), vyplatí se definovat ho jako žábu (možná dokonce ropuchu) a začít s ním den. Nic horšího nás totiž už pravděpodobně nečeká a tím pádem se můžeme uvolnit a pustit se do dalších činností, například do další žáby, která nás povede k cíli. Pokud bychom nepříjemný úkol odkládali, připraví nás o energii a chuť do jiných činností a tím odsune i splnění našeho cíle.

Zkuste si alespoň občas sepsat seznam úkolů každého dne a zamyslet se nad nimi optikou cíle, ke kterému chcete dojít, určete si svou „žábu“ a hned ji snězte, uvidíte, že se k cíli přiblížíte rychleji a večer budete mít pocit dobře vykonané práce a efektivního dne.

Na závěr si dovolím ještě jeden citát z knihy B. Tracyho: „Pokud už musíte sníst živou žábu, nemá smysl dlouho sedět a pozorovat ji“. Tím, že se na nějaký úkol budeme dívat, nezmizí, zůstává a s ním se velmi rychle kupí další, naše cíle se odkládají a my se cítíme špatně. Zkuste to vzít za jiný koneca zvládnout hned ráno svou žábu. Uvidíte, že se vám pak bude pracovat tak nějak lehčeji.