Řešení pracovněprávních a dalších právních vztahů členů maturitních komisí

Vydáno:

Platná právní úprava kromě samotného zajištění průběhu maturitních zkoušek obsahuje poměrně nepřehledně uspořádaná ustanovení týkajících se buď přímo, nebo nepřímo pracovněprávních vztahů členů maturitních komisí.

Řešení pracovněprávních a dalších právních vztahů členů maturitních komisí
PhDr.
Jiří
Valenta
lektor a poradce v oblasti řízení školy a školského zařízení
Protože dosud není k dispozici přehledná úprava těchto právních vztahů, a to ani ve formě komentářů k jednotlivým ustanovením relevantních právních předpisů v rámci odborné literatury, uvádím souhrnně nejdůležitější skutečnosti týkající se této oblasti
zajištění maturitní zkoušky
.
Vzhledem k ustanovení čl. 2 Ústavy ČR je třeba pracovněprávní kompetence jednotlivých orgánů veřejné správy účastnících se zajištění průběhu maturitní zkoušky připustit jen v případě, že zákon výslovně nějakou kompetenci v pracovněprávních vztazích danému orgánu veřejné správy svěří:
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
§ 80 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen „školský zákon“):
Uvedené ustanovení (ale ani jiné) nedává ministerstvu žádné kompetence vstupovat do pracovněprávních, ale i jiných právních vztahů s jednotlivými členy maturitních komisí.
Krajský úřad
§ 80 odst. 4 školského zákona:
Krajský úřad jmenuje na návrh ředitele školy
předsedy
zkušebních maturitních komisí.
Zákon dává krajskému úřadu kompetenci pouze ke jmenování, nikoliv však již k řešení dalších souvislostí vyplývajících z takto vzniklých právních vztahů předsedů maturitních komisí (dále jen „MK“). Krajský úřad tak nemůže s jednotlivými předsedy MK uzavřít žádný konkrétní pracovněprávní vztah a na základě toho je odměňovat.
Otázkou zůstává, zda by mohl krajský úřad uzavřít s předsedy MK občanskoprávní vztah, jak s ním počítá ustanovení § 47 odst. 4 vyhlášky č. 177/2009 Sb. Spíše lze dovodit, že nikoli, protože i v tomto případě chybí výslovná kompetence krajského úřadu takto vstoupit do právních vztahů s jednotlivými zajišťovateli maturitní zkoušky.
Za samostatnou poznámku stojí okolnost, že na rozdíl od předchozí právní úpravy a zejména v přímém kontrastu s pozicí předsedy zkušební komise pro závěrečné zkoušky (např. na SOU – viz § 74 odst. 8 školského zákona) není žádným právním předpisem vyslovena podmínka, podle níž by předseda maturitní komise nesměl být v pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu ke škole, na níž bude funkci vykonávat. Z toho plyne, že pokud si toto pravidlo neosvojí důsledně krajský úřad, mohlo by (na základě příslušného návrhu ředitele školy) dojít ke jmenování předsedy MK z téže školy.
A ještě jednu zajímavost lze nalézt ve výše uvedeném ustanovení § 80 odst. 4 školského zákona. Toto ustanovení předpokládá, že osoby vhodné pro jmenování na pozici předsedy MK navrhne krajskému úřadu ředitel školy. Není však specifikováno, zda má zákonodárce na mysli ředitele školy, kde maturitní zkouška proběhne nebo školy, k níž je navržený kandidát v pracovněprávním vztahu. Praxe hovoří pro první variantu (tedy tu, kdy krajskému úřadu předkládá návrh na jmenování předsedy MK ředitel té školy, kde maturitní zkouška proběhne. Nejednoznačnost uvedeného ustanovení však nevylučuje i takový postup, kdy krajský úřad jmenuje předsedu MK na návrh ředitele jiné školy, např. takové, která disponuje osobami vhodnými takovou pozici úspěšně zastávat. Tato poznámka nesměřuje ke zpochybnění dosavadní zavedené praxe, ale spíše má za cíl upozornit na tuto nejednoznačnost formulace ustanovení zákona.
Centrum
§ 80 odst. 3 školského zákona:
-
zajišťuje zpracování a centrální vyhodnocení výsledků zkoušek společné části maturitní zkoušky, s výjimkou dílčích zkoušek konaných formou písemné práce a formou ústní;
-
jmenuje na návrh ředitele školy komisaře a odměňuje jej.
Centrum má tedy ze zákona svěřeny kompetence vůči komisaři a v rámci zmocnění k zajištění zpracování a centrálního vyhodnocení výsledků také vůči těm osobám, které hodnotí didaktické testy.
Vzhledem k tomu, že Centrum není orgán veřejné správy (veřejné moci) ve smyslu čl. 2 Ústavy ČR, nelze vyloučit uzavření právního vztahu nejen s komisaři, ale i s hodnotiteli. Tím by odměňování přešlo na Centrum. Protože však pojem „hodnotitel“ je výslovně vztažen jen k písemné formě společné části maturitní zkoušky a nikoli k didaktickému testu (viz § 80a odst. 5 školského zákona), lze uzavřít, že hodnotitelé nebudou odměňováni Centrem.
Ředitel školy
§ 80 odst. 5 školského zákona:
-
jmenuje zadavatele a hodnotitele pro společnou část maturitní zkoušky,
-
jmenuje ostatní členy zkušební maturitní komise, vyjma jejího předsedy.
U těch zajišťovatelů maturitní zkoušky, které jmenuje ředitel školy (zadavatel a hodnotitel) není pochyb, že má kromě jejich jmenování ředitel školy rovněž kompetenci k řešení dalších právních vztahů s těmito zajišťovateli včetně jejich odměňování.
Ředitel školy při zajišťování maturitní zkoušky nevykonává státní správu (viz § 165 odst. 2 školského zákona), proto i v tomto případě lze připustit takové kompetence, které mu výslovně nesvěří zákon.
Proto uzavření občanskoprávního vztahu podle § 47 odst. 4 vyhlášky č. 177/2009 Sb. lze připustit právě u ředitele školy, pro níž příslušní zajišťovatelé vykonávají svoji činnost.
Právní vztahy vyplývající z „maturitní“ vyhlášky
§ 81 odst. 11, písm. b) školského zákona:
Ministerstvo stanoví
prováděcím předpisem
pravidla pro odměňování předsedů zkušebních maturitních komisí, komisařů, zadavatelů a hodnotitelů.
Vyhláška č. 177/2009 Sb. proto může obsahovat, a také obsahuje, ustanovení o odměňování jednotlivých zajišťovatelů maturitní zkoušky.
§ 47 vyhlášky č. 177/2009 Sb.
(1)
Předsedovi zkušební maturitní komise náleží odměna ve výši 130 Kč za každou započatou hodinu výkonu činnosti předsedy.
(2)
Komisaři náleží odměna ve výši 130 Kč za každou započatou hodinu výkonu činnosti komisaře.
(3)
Hodnotiteli náleží odměna ve výši 100 Kč za jednu opravenou písemnou práci.
(4)
Odměna podle odstavců 1 až 3 přísluší na základě smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku; splatná je v pravidelných termínech pro výplatu mzdy nebo platu pro zaměstnance v pracovním poměru.
Vyhláška tedy v souladu se zmocněním v zákoně stanoví, že má vzniknout nikoliv pracovněprávní, ale občanskoprávní vztah s jednotlivými hodnotiteli, a to podle ustanovení § 51 občanského zákoníku (tzv. nepojmenované smlouvy).
Vzhledem k uvedeným skutečnostem lze uzavřít, že vznik příslušného právního vztahu a odměňování na základě takto uzavřeného právního vztahu přísluší právě a jen řediteli školy, ve které budou jednotliví zajišťovatelé vykonávat svoji činnost.
Občanskoprávní vztah (tzv. nepojmenovaná smlouva) byl zřejmě zvolen z toho důvodu, aby u vlastních zaměstnanců (hodnotitelé a zadavatelé) nemusel ředitel školy řešit komplikaci vyplývající z ustanovení § 13 odst. 4 zákoníku práce (dále jen „ZP“), podle něhož zaměstnanec v dalším pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nemůže vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Tato překážka uzavřením občanskoprávního vztahu odpadá.
Zbývá však vyřešit další problémy:
*
Ze které části rozpočtových prostředků bude škola uvedené odměny hradit? Lze připustit, aby byla úhrada provedena ze mzdových prostředků? Vzhledem k ustanovení § 2 odst. 2 vyhlášky č. 58/1991 Sb., o vymezení obsahu mzdových prostředků, to je možné. Uvedené ustanovení výslovně připouští použití mzdových prostředků k úhradě odměny za práci (činnost) poskytované podle zvláštních předpisů v případech, kdy nevzniká pracovní vztah k organizaci.
 
Jak posuzovat účast vlastního zaměstnance při zajišťování maturitní zkoušky v jiné škole (předsedové maturitních komisí, komisaři a popř. hodnotitelé pocházející v případě nedostatku vlastních pedagogů z jiné školy)?
Skutečnost, že zaměstnanec vykonává ve svojí pracovní době práci v jiné organizaci, lze obecně řešit třemi způsoby:
*
Pracovní cesta
(§ 42 ZP). Tato varianta nepřipadá v úvahu, protože zaměstnavatel nevysílá zaměstnance k výkonu práce pro něj samotného. Jestliže tedy nedojde k výkonu práce v základním pracovněprávním vztahu pro vlastního zaměstnavatele, nemůže jít o pracovní cestu. Podobně nepřipadá v úvahu ani převedení na jinou práci (§ 41 ZP) a přeložení (§ 43 ZP), protože v obou případech musí jít o výkon práce v rámci zaměstnavatele.
*
Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli
(§ 2 a § 13 ZP). Platná právní úprava již neumožňuje „volné“ přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli na základě vzájemné dohody. V současnosti je tento institut realizován výlučně jako tzv. agenturní zaměstnání, ke kterému je třeba zvláštního povolení MPSV. Navíc agenturní zaměstnání znamená, že zaměstnanci po dobu přidělení k jinému zaměstnavateli hradí mzdu (plat) druhý zaměstnavatel, k němuž byl přidělen (resp. mzda nebo plat jde k jeho tíži). Tento režim by znamenal, že škola, kde např. předseda MK vykonává svoji činnost, by musela kromě odměny podle § 47 vyhlášky č. 177/2009 Sb. a cestovních náhrad (viz dále), hradit ještě plný výdělek tohoto „cizího“ zaměstnance včetně příslušných odvodů. A takový režim by byl pro školu výrazně nevýhodný zejména v případě, že sama žádné své zaměstnance jako předsedy MK nevysílá.
*
Překážka v práci
(§ 203 ZP). Tato varianta je nejblíže k řešení našeho případu, i když neřeší situaci úplně.
Podle ustanovení § 184 odst. 1 školského zákona platí:
Účast
členů
ve zkušební komisi pro závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, absolutorium v konzervatoři, absolutorium je jiným úkonem v obecném zájmu, při němž náleží členům těchto komisí náhrada jízdních výdajů v prokázané výši, náhrada prokázaných výdajů za ubytování a stravné; poskytovatelem těchto náhrad je právnická osoba, která vykonává činnost školy, ve které se zkoušky konají. Stravné se poskytuje ve výši a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.
Až potud je vše jasné – předseda maturitní komise, komisař, ale i případně hodnotitel vyslaný na jinou školu mají nárok na úhradu výdajů podobně jako při pracovní cestě, a to od školy, pro níž vykonávají činnost člena maturitní komise. To platí i přesto, že zákon dosud obsahuje odkazy na ustanovení starého zákoníku práce, a dokonce i na již zrušený zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách. Problémem ale je, že ustanovení § 200 zákoníku práce, které obecně pojednává o překážkách v práci na straně zaměstnance z důvodu úkonů v obecném zájmu, stanoví toto:
Náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele v těchto případech nepřísluší, není-li dále v tomto zákoně stanoveno jinak, nebo není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak.
Ani zákoník práce ani školský zákon nárok na náhradu mzdy nebo platu členům zkušebních komisí nestanoví. Tak se může stát, že pokud nedojde k dohodě zaměstnavatele se zaměstnancem, který je vysílán jako člen „cizí“ maturitní komise, nebo pokud tuto okolnost neobsahuje výslovně vnitřní předpis zaměstnavatele, má zaměstnanec k výkonu činnosti člena maturitní komise garantováno zákonem pouze pracovní volno bez náhrady mzdy (platu).
Jde evidentně o mezeru v legislativě, kterou musejí řešit zaměstnavatelé vysílající své zaměstnance na jiné školy aktivně některým z výše uvedených právních úkonů (dohoda se zaměstnancem nebo úprava ve vnitřním předpisu).
ZÁVĚR
Z uvedeného vyplývá, že škole, pro kterou vykonává svoji činnost člen maturitní komise, který je zaměstnancem jiné školy, vzniká povinnost hradit těmto členům odměnu za výkon činnosti (s výjimkou komisaře, kterého odměňuje Centrum) a dále cestovní náhrady (to platí i pro komisaře). Náhrada mzdy (platu) za dobu, po kterou člen MK nevykonává práci pro svého zaměstnavatele, je věcí náležitého projevu vůle zaměstnavatele.

Související dokumenty

Pracovní situace

Jak postupovat při podání žádosti o přezkoumání výsledku hodnocení společné části maturitní zkoušky formou didaktického testu?
Mimořádná lékařská prohlídka
Výstupní lékařská prohlídka
Vstupní lékařská prohlídka
Periodická lékařská prohlídka
Pracovněprávní specifika „malotřídní“ školy
Málotřídní školy a pracovněprávní vztahy
Příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah a práce přesčas
Návštěva lékaře
Práce přesčas
Novela maturitní vyhlášky
Účast na školení během víkendu
Osobní spis zaměstnance
Okamžik vzniku práva na mzdu/plat
Dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti – různé souvislosti
Telefonické ověřování výše platu
Databáze uchazečů o zaměstnání
Ověřování údajů uvedených v posudku o pracovní činnosti
Alkohol na pracovišti
Překážky v práci na straně zaměstnance

Poradna

Smlouva
Výpověď
Výpověď
DPP
Výpověď
Zařazení do platového stupně
Střet zájmů
Ukončení pracovního poměru
Home office
Bývalá ředitelka
Předpoklad odborné kvalifikace pro pedagogickou činnost
Výpověď
Přechod práv a povinností na nového zaměstnavatele
Pracovní smlouva „Vychovatelka ŠD a ŠK“
Dny volna před maturitou

Zákony

561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
262/2006 Sb. zákoník práce

Vyhlášky

177/2009 Sb. o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou
58/1991 Sb. o vymezení obsahu mzdových prostředků