Národní centrum bezpečnějšího internetu realizuje ve spolupráci s hlavním městem Praha projekt s názvem „Praha bezpečně online“. V jeho rámci proběhne do konce roku celkem 22 seminářů ve všech pražských obvodech a stejnojmenná konference, která se uskutečnila 12. října 2011 v budově Magistrátu hl. m. Prahy.
Proč má význam zabývat se online bezpečností
Ing.
Jiří
Palyza
Safer Internet, tvorba a plnění webového obsahu a medializace aktivit
Počet aktivních uživatelů internetu v České republice stále narůstá.
Hlavními tahouny rozvoje nových komunikačních forem jsou jednoznačně děti a teenageři.
Statistiky vykazují, že v České republice je v současné době 60 % uživatelů internetu, mezi dětmi ve věku od 9 do 16 let mají aktivní uživatelé internetu zastoupení až 90 %.Nejmladší uživatelé velmi aktivně přijímají většinu nových trendů, na internet přesouvají významnou část svého společenského života.
Způsob, jakým děti a dospívající nová média používají, se čím dál více vzdaluje vnímání a používání technologií dospělými.
Rodiče a pedagogové ztrácejí přehled o tom, jak přesně jejich děti tráví čas s internetem nebo mobilem a jaká rizika dospívajícím při používání nových médií hrozí.
Děti a mladí obecně často nerozlišují mezi světem reálným a světem online, svět internetu berou jako neoddělitelnou součást svého života.
Podobná situace panuje i v okolních zemích.Z výzkumů společnosti Cisco (významná komunikační společnost), který proběhl na vzorku 1 400 respondentů ve 14 zemích, např. vyplývá, že čtyři pětiny dotázaných považují internet za naprosto nezbytnou součást každého dne.
Dospělí však často nevědí, jak oblast nových médií zpracovat jako výchovné a pedagogické téma, popř. že je vůbec nutné děti a dospívající upozorňovat na závažná hrozící nebezpečí, která se v prostředí internetu mohou objevit.
PROČ JSOU NOVÉ KOMUNIKAČNÍ NÁSTROJE PRO DOSPÍVAJÍCÍ TAK DŮLEŽITÉ
Jedním z nejdůležitějších vývojových úkolů v období dospívání je budování vlastní identity. Identitu si mladý člověk vytváří kromě jiného na základě zpětné vazby okolí, a to především svých vrstevníků. Zpětnou vazbu potřebuje a vyhledává více než jindy.
Sociální sítě a další komunikační nástroje umožňují nebývalým způsobem vlastní prezentaci a masivní zpětnou vazbu. Dospívající na internetu vyhledávají příležitosti ke komunikaci, vytvářejí si nové vztahy, experimentují se sebeobrazem a ochotně jej vysílají do světa.
Na rozdíl od dnešních dospělých nerozlišují komunikaci a vztahy na virtuální a skutečné. Komunikace a vztahy uskutečňované online jsou pro ně stejně reálné a důležité jako ty tváří v tvář.
Zjednodušeně se dá říci, že internet a jeho aplikace pomáhají naplňovat přirozené potřeby mladých uživatelů.
Z titulu věku jsou však také zvýšeně ohrožení. Pozornost věnují situaci tady a teď, budoucí dopady svého jednání příliš neřeší. Ke komunikaci přistupují nenuceně a neohroženě, s důvěrou. Ochotně poskytují osobní údaje, soukromé informace, fotografie. Experimentují se sexualitou, ve zdánlivě anonymním prostředí internetu snadněji než v kontaktu osobním.
Jsou kritičtí, neváhají zveřejňovat nekonformní názory, mají tendenci k radikálnímu hodnocení a řešení.
To vše v prostředí internetu.RIZIKA INTERNETU
Internet a moderní online technologie přinášejí dětem a dospívajícím mnoho pozitivního. Zároveň ale představují řadu rizik.
Rizika spočívají především v nevhodném, nebezpečném či nezákonném obsahu a v potenciálně patologické komunikaci a vztazích.Probíhá diskuze také o tom, zda informační technologie mohou vytvářet závislost (např. počítačové hry), o relevanci informací na internetu využívaných žáky ve škole, o agresivní reklamě apod. V zásadě platí, že
internet a moderní technologie samy o sobě nejsou zdrojem ohrožujících či krizových situací. Příčinou jejich vzniku je vždy neopatrné či neetické anebo nebezpečné zacházení s těmito technologiemi.
Problémy spojené s užíváním internetu nejsou primárně technologickým, ale
společenským
fenoménem.Internet a komunikační nástroje jsou nově zneužívány pro tyto jevy:
kyberšikana a happy slapping,
kybergrooming,
kyberstalking,
dětská pornografie a manipulace s dětmi,
porušování autorských práv a neoprávněné užívání cizího díla.
S rozvojem komunikačních nástrojů a sociálních sítí, které dávají uživatelům možnost snadno zveřejňovat informace o své osobě i druhých, se objevuje problém zneužití soukromých informací k pronásledování (kyberstalking), kyberšikaně nebo kybergroomingu.
Oběť přitom tyto informace obvykle zveřejňuje zcela dobrovolně a ohrožuje tím nejen sebe, ale i své okolí, rodinu či spolužáky.
Zneužívání informačních a komunikačních technologií k slovnímu napadání, vyhrožování, urážení, obtěžování a jinému šikanování vytipované oběti označujeme jako kyberšikanu. Důsledky kyberšikany mohou zásadně poznamenat psychiku oběti, její sebevědomí a sociální život.
Ve světě se množí případy, kdy kyberšikana skončila až sebevraždou oběti. Ke kyberšikaně přitom děti často dají agresorovi samy příležitost, a to především tím, že před ním příliš odhalí své soukromí
– svěří mu intimní informaci nebo dobrovolně poskytnou intimní materiál.Poskytování osobních informací a přílišné otevírání soukromí je rizikové také z pohledu možného napadení kybergroomerem, který se snaží s dítětem na internetu, nejčastěji prostřednictvím chatu nebo seznamky, navázat důvěrný vztah, dítě vylákat na osobní schůzku a následně je sexuálně či jinak zneužít. Techniky kybergroomerů bývají velmi rafinované. Jsou trpěliví, systematičtí a „pracují“ zároveň s mnoha potenciálními oběťmi najednou.
Příklad
Snad nejznámějším případem kybergoomingu v České republice je kauza Pavla Hovorky, který na internetu vystupoval jako sponzor dětských domovů, vyhlásil pro ně např. soutěž dítě VIP. Dětský výherce směl strávit dva týdny v Praze. Zde jej Hovorka pohlavně zneužil na vrátnici, kde pracoval jako ostraha. Další oběti kontaktoval prostřednictvím internetových seznamek a zval je na osobní setkání. Odmítající chlapce vydíral zveřejněním fotografií či šířením zpráv o údajné homosexualitě atp. Výsledkem setkání byl v několika případech pohlavní styk. Hovorka byl obviněn z trestného činu pohlavního zneužívání, vydírání, ohrožování výchovy mládeže, svádění k pohlavnímu styku a znásilnění. Soud mu uložil trest odnětí svobody na osm let ve věznici s ostrahou a nařídil zároveň sexuologickou léčbu. Odvolací soud později tento trest zmírnil na 6,5 let, neboť se nepodařilo prokázat znásilnění, ale „pouze“ pohlavní zneužívání celkem 21 chlapců.
DĚTI NEJSOU VŽDY JEN OBĚTMI
Novým nebezpečným jevem je nevědomé i vědomé šíření dětského pornografického materiálu samotnými dětmi. Původně neškodné online experimentování se snadno stává příležitostí k vydírání a nucenému obchodování se sexuálně laděnou komunikací (sexting), fotografiemi a videi (přibývají případy, kdy dospívající poskytují neznámému uživateli intimní materiál výměnou za kredit do mobilního telefonu). Dospívající se také vystavují riziku zákonného postihu pro neoprávněné nakládání a distribuci děl vázaných autorskými právy.
ŘEŠENÍ SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ, ŠÍŘÍCÍCH SE PROSTŘEDNICTVÍM INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ
Sociálně patologické jevy spojené s užíváním internetu (kyberšikana, kyberstalking, kybergrooming atd.) je třeba při zjištění neodkladně řešit. Psychologické a společenské dopady na oběť s časem rostou, množí se obtížně kontrolovatelné stopy v online prostředí, v případě kyberšikany roste počet zúčastněných a svědků.
U dětí a dospívajících je třeba řešit problém primárně s rodinou. Pomoci by měl a může pedagog, výchovný poradce, školní metodik prevence či pracovník pedagogicko-psychologické poradny.
Při podezření, že zjištěné jednání může naplňovat některou ze skutkových podstat trestných činů, je na místě spolupráce se sociálním pracovníkem a je nutné kontaktovat policii. Zásadně platí, že potíže dětí a mladých lidí spojené s online komunikací je nutné nepodceňovat.
Neřešené případy mohou mít fatální důsledky.
ZNEUŽÍVÁNÍ NOVÝCH INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ JAKO SKUTKOVÁ PODSTATA TRESTNÝCH ČINŮ
Kyberšikana, kybergrooming ani neopatrné zacházení s osobními údaji nejsou samy o sobě trestnými činy. Mohou ale být posuzovány i trestány jako:
Nebezpečné pronásledování
[stalking; § 354 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „TZ“)] – např. dlouhodobě opakované pokusy kontaktovat všemi dostupnými prostředky oběť, která proto pociťuje důvodné obavy o život nebo zdraví své či svých blízkých.Účast na sebevraždě
(§ 144 TZ) – např. zaslání SMS oběti s úmyslem vyvolat u ní rozhodnutí k sebevraždě.Porušení tajemství dopravovaných zpráv
(§ 182 TZ) – např. „odposlech“ odesílaného e-mailu.Porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí
(§ 183 TZ) – např. zveřejnění fotografií z telefonu oběti.Pomluva
(§ 184 TZ) – např. vytvoření webových stránek zesměšňujících oběť, šíření nepravdivých komentářů o jiném uživateli v sociální síti atp.Poškození cizích práv
(§ 181 TZ) – pachatel např. uvede oběť v omyl vydáváním se při chatování za jinou osobu a způsobí jí tím vážnou, nemajetkovou újmu.Šíření pornografie
(§ 191 TZ) – např. zasílání pornografických videí, včetně dobrovolného zachycení vlastního obnaženého těla, osobě mladší 18 let.Výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií
(§ 192 TZ) – např. přeposlání MMS s fotografií osoby mladší 18 let předstírající sexuální styk.Zneužití dítěte k výrobě pornografie
(§ 193 TZ) – např. přesvědčení oběti mladší 18 let nechat se vyfotit v sexuálně dráždivé poloze.Nebezpečné vyhrožování
(§ 353 TZ) – např. zasílání výhružných SMS schopné vzbudit důvodnou obavu.Neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací
(§ 230 TZ) – např. získání přístupu k počítači neoprávněným použitím hesla oběti.Opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat
(§ 231 TZ) – např. „kamarád“ oběti vyzví její heslo k počítači s úmyslem spáchání neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací.Vydírání
(§ 175 TZ) – pachatel např. nutí oběť k šikanování další osoby pod pohrůžkou zveřejnění citlivých fotografií oběti.Poškození cizí věci
(§ 288 TZ) – např. úmyslné poškození mobilu oběti zasláním viru.Útisk
(§ 177 TZ) – pachatel např. zneužívá strachu oběti a k něčemu ji nutí, a to bez pohrůžky násilím.Šíření toxikomanie
(§ 287 TZ) – např. výsměšné poznámky na sociálních sítích o abstinenci oběti.Porušení práva na ochranu osobnosti
(není trestným činem) – natočení videa nebo pořízení fotografie a následné zveřejnění bez souhlasu zobrazených osob, zveřejnění osobních informací o jiné osobě.Poznámka
Příspěvek byl zpracován s pomocí příručky „Praha bezpečně online – úvod do tématu“, která slouží jako studijní materiál na seminářích a konferenci v rámci projektu „Praha bezpečně online“.